Axalské měny

Peněžní systém axalského subkontinentu byl po pádu Říše značně roztříštěný, v posledních staletích se ale relativně etabloval a sjednotil. Téměř bezvyjímek na něj lze dnes aplikovat jednoduchý desítkový systém. V následujícím souhrnu si probereme nejběžnější obježivo.

Novoaxalské mince

Axalský krejcar

Axalský krejcar je drobná měděná mince (odtud pochází lidové označení měďák) sloužící k běžnému každodenímu obchodu. Právo razit vlastní krejcary si postupně uzurpoval téměř každý od měst, šlechticů a cechů až po různé spolky či oblastní vůdce. Z tohoto důvodu existují desítky, ne li stovky různých ražeb a podob, přestože dle různých smluv a dohod by všechny mince měli mít obdobnou ryzost i hodnotu.
Měďáky jsou mince přibližně velikosti pětikoruny ale o něco lehčí. Jejich přibližná hodnota je 10 českých korun.

Axalský dukát

Hodnotu deseti krejcarů má stříbrná mince (odtud též stříbrňák) nazývaná Dukát. Vlastní dukáty mají právo razit pouze Svobodná města a Svobodní vévodové axaly, tedy větší političtí hráči. Z tohoto důvodu je počet různých ražeb dosti omezen (neboť ne všichni své právo využívají) a jednotlivé emise podléhají celoaxalské kontrole.
Stříbrňáky jsou masivní mince větší a těžší než padesátikoruna. Jejich hodnota odpovídá stokoruně z našeho světa

Novoaxalský Zlatý Tolar

Relativně nová mince, známá též prostě jako zlaťák, která vznikla před přibližně sto lety z roznohnutí Panské jednoty jako reakce na zhoršující se inflaci a tedy i počet stříbrných mincí v kapsách nebohých obchodníků a současně jako odezva na trpasličí Guldeny (viz). Jako jediná současná centralizovaná měna subkontinentu má svůj původ v mincovnách Nové Axaly a jejím garantem je Lord Mincmistr. Jeden Tolar odpovídá deseti dukátům.
Zlaťák je relativně drobounká mince podobná našim padesátníkům. Její hodnota je cirka tisíc korun.

Staroaxalské mince

Přestože Axalská říše již dávno leží v propadlišti dějin, na jejích základech a troskách staví celá současná kultura. A to se týká i mincí. Před vznikem Tolaru byly tyto mince vlastně jediným oběživem s větší hodnotou a dodnes je jich možné nalézt značné množství jaik mezi obchodníky, tak v různých starých troskách a zapomenutých hrobkách. Obzvláště běžné jsou proto mezi dobrodruhy.

Axalský sestercius

Mince ze slitiny zlata a stříbra, nazývaná podle ní běžně jako Élektron. Sloužila jako hlavní měna říše a do dnešních dnů ji přežilo značné množství. Hodnota jednoho sesterciu se dnes ustálila na polovině Tolaru, repsektive na pěti stříbrných.
Jde o minci přibližně velikosti desetikoruny, hodnotou pak odpovídá 500 kč.

Axalský denár

Nenápadné drobné mince zdobené tváří dávných císařů a vládců z vzácného kovu, který se dnes již téměř netěží a který dal mincím obecný název "Platiňák". Již v době své slávy byly denáry mincí spíše slavnostní a památeční, přesto se jich do dnešních dnů zachovalo víc než dost. Za jeden axalský denár je možné směnit deset zlatých tolarů.
Mince o velikosti jedné koruny a hodnotě deseti tisíc korun.

Zahraniční mince

Přestože axalští by tvrdili, že svět za jejich hranicemi je příliš nezajímá, občas se na tržištích a v truhlicích obchodníků naleznou mince exotičtějšího původu. Tady shrneme jen ty nejdůležitější.

Trpasličí mince

Trpasličí města v Hraničních horách vždy razily vlastní mince a dodnes rádi tvrdí, že jsou vynálezci celého tohoto konceptu. Rozhodně se jedná o nejběžnější "cizí" měnu v pokladnicích axalských obchodníků a to i pro velmi snadný směný kurz 1:1 který i ti nejhorší počtáři zvládnou bez problémů. Zlatý Gulden, stříbrný Groš a měděná Grešle tedy hodnotou odpovídají svým novoaxalským protikladům.

Ërebiské šekely

Černokněžnická říše za mořem má zajisté svůj složitý mincovní systém, jelikož ale jakýkoliv kontakt s těmito zloduchy je nanejvíš podezřelý, jsou její mince na Axale vzácné. Vlastně jediné, které se objevují ve větší míře jsou trojůhelníkové šekely sloužící ërebiským k dálkovému obchodu. Velikostí a rizostí se podobají staroaxalským denárům a běžně se na ně převádí.

Hallaské mince

Mince z dálného východu jsou v Axale spíše sběratelským kouskem. Všechny ty stříbrné drachmy, talenty a oboly jednotlivých městských států jen těžko najdou jednotný kurz a tak vždy záleží na kupci či směnárníkovi a především na ryzosti a váze dané mince. Obecně ale platí, že jsou tím hodnotnější, ším je na nich víc nahotinek.

Jihozemské mince

Přestože jihozemsko platí za největšího (i když konkurence je nevelká) obchodního partnera Axaly, s tamní měnou nemají obchodníci dobré zkušenosti a raději využívají draké kameny či prostě jen směnný obchod. každý král i náčelník či božský vládce razí vlastní mince, jejichž hodnota neustále kolísá a pro desetinou soustavou rozmazlené obchodníky ze severu jsou i absurdní poměry jednotlivých mincí noční můrou. Nehledě na to, že mnoho z těchto mincí je z různých běžných kovů a po převozu na starý kontinent by jejich hodnota klesla téměř na nulu.