Report z devátého a desátého hraní
General Summary
23. 4. nešlo vyjednávání s kultisty úplně podle plánů a vše přerostlo v souboj plný pavouků, kouzel, krve a naříkání. Na konci byla většina dračích posluhovačů svázána a odzbrojena a menšina pomalu požírána Obřími Pavouky.
Po krátké domluvě bylo rozhodnuto, že provinilci, mezi kterými seržant a M.C. rozpoznali Mžilijskou zlatou mládež, pěkně pěšky odcestují do Zakopaného, kde se budou hlásit u paní Haliny Trnisté, aby je tvrdou prací přešli myšlenky na zakládaní sekt.
Poté následoval vydatný odpočinek a průzkum věže, ve které měl sídlit tajemný zelený drak. Přes Talinu snahu o dalščí diplomatickou misii u pavouků, ti boj s obřím plazem odmítli, neboť nejenže nevěřili v možný úspěch, ale navíc je čekala výchova několika stovek mláďat, které se již brzo vyklubou z vajec nakladených do mrtvých kultistů. Rovněž druid Červinka sliboval spíše morální podporu. Nebylo ale zbytí, odkaz Elario proudící v krvi jeho dětí a současně Cavarrova touha ukázat těm tlustokožcům ve městě, co v něm ztratili, rozhodla.
Ráno 25. 4., ještě než mohl druid družině připravit snídani zkládající se z horké vody a chleba s marmeládou vypukla bitva jakou jen tak nikdo neviděl. Temná elfka v podobě obří chobotnice překvapila spícího draka a zbytek družiny nezaostával ve smrtících úderech. Než se stačila zelená bestie vzpamatovat a spasit svůj život úpkem, ležela na zemi svého neslavného hnízda a jedovatá krev se mísila s tím nedůstojným pokladem, který dokázal shromáždit.
Batáta začala ihned onoho tvora, který snad inteligencí převyšoval každého z družiny, porcovat a připravovat několikachodové občerstevní dle dávných receptů svého Řádu. Dračí svíčková, dračí kotlety na lesním ovoci a především slavné Dračí Jerky.
Následujícího dne 26. 4. pak družina vyrazila k zapomenuté a dávno opuštěné lesnímu hradu, který Červinka určil jako sídlo místních gobliních band. A přestože museli hrdinové urazit mnoho desítek kilometrů, díky tajným lesním stezkám a požehnání druidské magie stanuli ještě téhož večera pod rozbořenými hradbami.
Dle osvědčené strategie nejdříve do setmělého hradu osvětleného jen několika ohništi pronikla Talila v podobě drobného pavouka. Zjistila, že hrad je plný Goblinů a Hobgoblinů, kterým podle všeho vládne mohutný Gobří náčelník. Toho nalezla ve vášnivé hádce s jakousi Temnou elfkou o osudu nedaleko v bezvědomí ležícího trvdě zmálceného Gnóma Vausta Hatecrafta. Gobr chtěl podle všejho gnóma prodat Černému Pavoukovi za větší částku enž yblo původně domluveno, což ale elfka odmítala s tím, že její pán ho už k ničemu nepotřebuje a má vše co chtěl vědět.
Zbytek rychlého průzkumu odhalil jen uvězněného Sovodvěda a pak již Talila spěchala za kolegy (přičemž cestou přemohla příliš odvážnou ještěrku).
Přes mnoho plánování a relativně kradmé vniknutí do hradu na sebe velká bitva nenechala dlouho čekat. Přestože gobří král byl rychle zneškodněn, z chodeb a místností se začali hrnout zdánlivě nekonečné proudy goblinoidů. A přestože padali jako mouchy, tak se zdálo, že hrad jich má téměř nekonečné zásoby. Hobgobliní důstojnící štěkali rozkazy, samozvaný gobliní kněz kvičel vztekem a strachem, odporný skřetí kuchař popoháněl své strávníky mlácením vařečkou. Vzduchem lételi šípy, vzduch se vlnil přírodní a božskou magií... nakonec se podařilo ustoupit z hradu tajnou chodbou a dokonce vynést nejen bezvládného gnóma, ale i podivnou taštici kterou gobří král ukrýval ve svém špinavém pelechu.
Ve spěchu utíkající družina, přidržující gnóma na koňském hřbetu proměněné druidky jen stěží popadala dech, když nalezla asi dva kilometry od hradu lesní úkryt a začala plánovat co dál.
Po krátké domluvě bylo rozhodnuto, že provinilci, mezi kterými seržant a M.C. rozpoznali Mžilijskou zlatou mládež, pěkně pěšky odcestují do Zakopaného, kde se budou hlásit u paní Haliny Trnisté, aby je tvrdou prací přešli myšlenky na zakládaní sekt.
Poté následoval vydatný odpočinek a průzkum věže, ve které měl sídlit tajemný zelený drak. Přes Talinu snahu o dalščí diplomatickou misii u pavouků, ti boj s obřím plazem odmítli, neboť nejenže nevěřili v možný úspěch, ale navíc je čekala výchova několika stovek mláďat, které se již brzo vyklubou z vajec nakladených do mrtvých kultistů. Rovněž druid Červinka sliboval spíše morální podporu. Nebylo ale zbytí, odkaz Elario proudící v krvi jeho dětí a současně Cavarrova touha ukázat těm tlustokožcům ve městě, co v něm ztratili, rozhodla.
Ráno 25. 4., ještě než mohl druid družině připravit snídani zkládající se z horké vody a chleba s marmeládou vypukla bitva jakou jen tak nikdo neviděl. Temná elfka v podobě obří chobotnice překvapila spícího draka a zbytek družiny nezaostával ve smrtících úderech. Než se stačila zelená bestie vzpamatovat a spasit svůj život úpkem, ležela na zemi svého neslavného hnízda a jedovatá krev se mísila s tím nedůstojným pokladem, který dokázal shromáždit.
Batáta začala ihned onoho tvora, který snad inteligencí převyšoval každého z družiny, porcovat a připravovat několikachodové občerstevní dle dávných receptů svého Řádu. Dračí svíčková, dračí kotlety na lesním ovoci a především slavné Dračí Jerky.
Následujícího dne 26. 4. pak družina vyrazila k zapomenuté a dávno opuštěné lesnímu hradu, který Červinka určil jako sídlo místních gobliních band. A přestože museli hrdinové urazit mnoho desítek kilometrů, díky tajným lesním stezkám a požehnání druidské magie stanuli ještě téhož večera pod rozbořenými hradbami.
Dle osvědčené strategie nejdříve do setmělého hradu osvětleného jen několika ohništi pronikla Talila v podobě drobného pavouka. Zjistila, že hrad je plný Goblinů a Hobgoblinů, kterým podle všeho vládne mohutný Gobří náčelník. Toho nalezla ve vášnivé hádce s jakousi Temnou elfkou o osudu nedaleko v bezvědomí ležícího trvdě zmálceného Gnóma Vausta Hatecrafta. Gobr chtěl podle všejho gnóma prodat Černému Pavoukovi za větší částku enž yblo původně domluveno, což ale elfka odmítala s tím, že její pán ho už k ničemu nepotřebuje a má vše co chtěl vědět.
Zbytek rychlého průzkumu odhalil jen uvězněného Sovodvěda a pak již Talila spěchala za kolegy (přičemž cestou přemohla příliš odvážnou ještěrku).
Přes mnoho plánování a relativně kradmé vniknutí do hradu na sebe velká bitva nenechala dlouho čekat. Přestože gobří král byl rychle zneškodněn, z chodeb a místností se začali hrnout zdánlivě nekonečné proudy goblinoidů. A přestože padali jako mouchy, tak se zdálo, že hrad jich má téměř nekonečné zásoby. Hobgobliní důstojnící štěkali rozkazy, samozvaný gobliní kněz kvičel vztekem a strachem, odporný skřetí kuchař popoháněl své strávníky mlácením vařečkou. Vzduchem lételi šípy, vzduch se vlnil přírodní a božskou magií... nakonec se podařilo ustoupit z hradu tajnou chodbou a dokonce vynést nejen bezvládného gnóma, ale i podivnou taštici kterou gobří král ukrýval ve svém špinavém pelechu.
Ve spěchu utíkající družina, přidržující gnóma na koňském hřbetu proměněné druidky jen stěží popadala dech, když nalezla asi dva kilometry od hradu lesní úkryt a začala plánovat co dál.
Rewards Granted
Dračí poklad:
800 st; 150 zl; čtyřis tříbrné poháry zdobené opály (každý za 60 zl)Magické předměty:
Spotřební:Svitek Mlžného kroku; Svitek Blesku
Trvalé:
Rubačka
Missions/Quests Completed
Report Date
05 Feb 2024
Primary Location
Secondary Location
Comments