Dobrodružství Pomocníčků

V ne až tak malebném městečku Westermark, na jih od Slatiny, se dává dohromady skupina velmi silných individualit s cílem vydělat si měšec plný zlata co nejjednodušší cestou. Tito dobrodruzi jsou vskutku rozdílní a nejednomu by se zdálo, že každý sleduje své vlastní zájmy. Možná tomu tak opravdu bylo, ale pouze do jejich první společné bitvy na okraji Vermontského hvozdu, kde zjistili, že se na sebe mohou skutečně spolehnout.

Bohužel tuto družinu dobrodruhů opouští obr Yorik, který nabyl přesvědčení, že se ve světě více uplatní sám.   Skupina dobrodruhů má ze sebou první úspěchy a hrdinně se z vesnice Sychravy vydávají za dalším úkolem. Tím je získání magické kovadliny pro místního kováře (klerika), který díky ní bude schopen vyrábět lepší vybavení. Než však vyrazí, je potřeba uzavřít poslední záležitosti. Dojde k osvobození Zhoubničky, která má výměnou za svou svobodu dovést družinu k pokladu, který v lese zakopal místní stařešina. Poklad byl skutečně nalezen, ale Zhoubnička ztracena, doufejme, že to tak bude pro všechny lepší…   Pátrání naši skupinu zavedĺo do horského průsmyku, který je obýván nepříliš inteligentním kyklopem, který požaduje dárek, se kterým by si mohl hrát, jako dosud s velkými kameny, které vrhá ze svahu dolů. Situaci se komplikuje, a proto se skupina na čas rozděluje. Jedna část se vydává do útrob hory, aby získala kovadlinu a zbytek se pokouší zabavit kyklopa na dostatečně dlouhou dobu. Zabavit kyklopa Práska se však jeví těžší, než se na první dojem zdálo, a proto je skupina donucena kyklopa odlákat a uprchnout do hory za ostatními.   Nedlouho poté se družina setkává a začíná společný průzkum chodeb, které vedou stále hlouběji. Po několika rychlých střetech s kostlivci přichází na řadu poslední sál, ve kterém už na dobrodruhy čeká kostlivec kouzelník a hned svými prvními kouzly jim dává jasně najevo, že dosud se nikdo z dobrodruhů s opravdovou výzvou nesetkal. Společnými silami je však udolán a družina si všímá, že posledním „sálem“ je kovárna, ve které nalézají hledanou kovadlinu. Plán je jasný, vrátit kovadlinu a získat odměnu.   Ať už štěstím, nebo příčinou neznámých sil kyklop venku družinu nečeká, a tak se tak dostává zpátky do vesnice, aby započala svůj zasloužený odpočinek.   Zisk bodu Inspirace: Matěj (Kardy Westtovitchcz)

I přes veškeré domluvy, kdy a kde se mají dobrodruhové sejít, se to v daném termínu podařilo pouze dvěma dobrodruhům. V hospodě poblíž bran města Westermark se setkávají klerik Kardy a hraničář Kalix. Po krátké debatě se rozhodnou, že nebudou nečinně sedět a čekat na ostatní a najdou si práci, kterou by zvládli bez problému sami.   Nakoupí si nějaké vybavení, zbaví se toho, co zatím ukořistili a v Rudém flakónu nechávají pytlíček magických hub, které získali od Zhoubničky, aby si jej alchymista dobře prohlédl a ocenil. Prozatím našim dobrodruhům vystavil magickou směnku na 15 zlatých, což je za malý pytlíček hub možná trochu moc. Uvidíme…. I přesto se však rozhodnou necestovat úplně sami a přijmou nabídku válečníka, který je sice půlčíkem, zato dle jeho slov velmi mistrně ovládá své řemeslo a představuje se jim jako jako Obrobijec z Milfordu.   Dozvídají se o dobře placené práci, která nestojí příliš námahy. Je potřeba se pouze přesunout do vzdálenější vesničky Desetiolší, kde bude probíhat každoroční rituál a místní potřebují během cesty odehnat pár otravných hejkalů. Když dorazí do vesnice, zjišťují, jak se věci mají. Celý rituál je odvislý hlavně od dvou zásadních osob, místního zemana Tibora a kněze bohyně Máves, který má celý obřad na starosti. Je ujednáno, že peníze družina dostane za ochranu karavany, v případě že se jim podaří přinést 10 hejkalích hlav, bude odměna vyšší.   Během cesty na posvátné místo se dobrodruzi skutečně s hejkaly setkávají a uvědomují si, že se možná příliš nechali unést svou pýchou. Z hejkalů se stávají zákeřní nepřátelé, kteří jsou k udolání těžší, než se mohlo původně zdát. Co je však pro naše dobrodruhy zásadní, je to, že mrtvý hejkal se mění v kus dřeva, který má nepochybně magické vlastnosti. Po tomto střetu už probíhá „oslava“ každoroční události zcela běžně, až do návratu do vesnice.   Ve vesnici zůstalo pouze pár lidí, kteří jsou zdrceni po loupežném nájezdu zbylých hejkalů. Zeman Tibor tak musí opět naše dobrodruhy požádat, aby této vesnici pomohli. Stopy dovedou dobrodruhy až do doupěte hejkalů, které je však čerstvě opuštěné. Jelikož se blíží večer, všichni se shodují, že naberou síly, pořádně se nají a pokračovat budou až ráno. Že ráno je moudřejší večera si družina uvědomila velmi brzy poté, co všichni vyrazili. Nejen že nové doupě hejkalů našli, ale zároveň je i překvapili zcela nepřipravené, a tak byli schopni udolat dvojnásobnou přesilu, nutno dodat, že v tuto chvíli se naplno projevují Obrobijcovy zkušenosti.   Družina se vrací do Desetiolší, hejkalové jsou pobiti a rituální oslavy skončily. Zeman Tibor jim vyplácí odměnu a je s jejich službami natolik spokojen, že je zve na svou nedalekou tvrz, aby jim nabídl jinou práci, jejíž charakter jej aktuálně tíží. Tvrz je to malá, pouze se základním vybavením a malou kaplí, která v našem příběhu sehraje ještě důležitou roli. Následující večer se koná hostina, evidentně mnohem větší, než jakou si může zdejší zeman za normálních okolností dovolit. Na hostinu však dorazí i tři trpaslíci z rodu Gustafssonů. Po krátké výměně zdvořilostí, se dostáváme k jádru problému, v oblasti Jezerní hory, která patří pod správu zemana Tibora, skupina trpaslíků něco hledá a je samozřejmě v zájmu zdejšího pána, vědět co. Je domluveno, že trpaslíky k hoře doprovodí naši dobrodruzi. Vzpomínáte na tu malou kapli? Teď přichází její chvíle. A možná chvíle ponaučení pro všechny, především pak pro Kalixe, který se rozhodl zcizit kadidlo, bohužel pro něj, přímo z kaple zasvěcené bohovi Freyovi. Za svůj čin je totiž prakticky okamžitě oslepen. Znamená to snad konec jeho dobrodružství? Kdyby byl v kapli sám, možná by ho jeho chamtivost přemohla a zůstal by tak po zbytek svých dní, naštěstí s sebou měl věrného přítele Kardyho, který se v náboženství a bozích vyzná, a proto z Kalixových kapes přidal na oltář řádnou oběť, aby se hříšníkovi vrátil zrak. Událost Kalixem hluboce pohnula, ale i přes to je přesvědčen, že se jednoho dne Freyovi pomstí.   Naše skupina obohacena o tři trpasličí společníky vyráží do hor. Cesta je namáhavá, ale prozatím bezpečná. Kromě pár dávno opuštěných stavení nenachází nic, co by stálo za pozornost jejich nebo trpaslíků. Zlom nastává ve chvíli, kdy je potřeba překročit veliké jezero. V místě, kde je vidět, že byl nedávno porušen led, nachází trpaslíci jiného trpaslíka, k jejich překvapení někoho, kdo nese nepřátelský rodový erb. Ve skupině tak začnou panovat obavy, co by mohli v útrobách hory najít, proto poblíž jezera rozbijí tábor a jdou si odpočinout. Noc však pro naše dobrodruhy nebude jednoduchá, první hlídku si bere Kalix, který stále přemítá nad svým nedávným sporem s bohem Freyou.   Snad proto, zcela bez hlubšího uvážení, se nechává zlákat skupinou světlušek, které se příhodně srocují do tvaru erbu, který nesl nepřátelský trpaslík zamrzlý v ledu. Vzbudí své spolubojovníky a vydává se vstříc světlu. Světlušky pokračují skrz tmu dále nad led, který se v příhodnou dobu pod Kalixem propadá. Voda je ledová a on není schopen se bránit tomu, co se jej snaží stahovat pod vodu. Na poslední chvíli, je schopen naslepo trefit mečem to, co jej drží za nohu ve stejnou chvíli, kdy se ho jeho přátelé snaží vytáhnout z vody ven. Všichni se dávají okamžitě na ústup zpět k táboru, jen koutkem oka si pak všímají, že to, co ohrozilo jejich výpravu je Vodník, který si je natolik jistý svou převahou, že se jim na chvíli ukáže v celé své „kráse“. Výprava však ohrožena není, Kalix jako zkušený hraničář v této chvíli ví velmi dobře, jak se zachovat, aby nemrznul a s lehkým nachlazením může dále pokračovat.   Další den se celá skupina dostává na úpatí Jezerní hory, kde má velmi dobrý výhled na to, co se děje. Trpaslíci konečně přiznávají, jak to s touto výpravou je a že jejich jediným zájem, je získat velmi kvalitní černou kovadlinu, která zde podle původního plánu měla jen opuštěně „čekat“. Nyní však vidí, že je hojně využívána nepřátelským rodem a bez pomoci dobrodruhů nebude možné, ji získat zpět. Naštěstí pro ně, se naše družina aktuálně skládá ze dvou půlčíků a hraničáře, proto připadá v úvahu plán vplížit se v noci do tábora a černou kovadlinu potichu odnést. Pokus o tuto loupež téměř zmaří trpaslík, který toho moc nenaspí, ale Kardyho magie jej přesvědčí, že jsme tady proto, abychom ji přesunuli na nové místo.   Loupěž by to byla vskutku dokonalá, kdyby se neblížilo ráno a trpaslíci nezjistili, že jim kovadlina chybí. Naši družinu doženou až cestou dolů, ale poměrně rychle je ujednána jednoduchá a praktická dohoda mezi trpaslíky. Jedni si nechají důl na železnou rudu, o kterém se nikdo nebude zbytečně zmiňovat a druzí si odnesou rodovou kovadlinu. Dobrodruzi jsou za svou mlčenlivost odměnění a zbývá už pouze informovat zemana Tibora. Zemanovi jsou předány informace, přesně podle domluvy mezi družinou a trpaslíky, ten je s informacemi o uskutečněné výpravě spokojen a vyplácí tak družině další zlaťáky.   Mezi dobrodruhy a trpaslíky je ještě ujednáno, že využijí jejich povozu, na kterém se tajně veze i rodová kovadlina, k dopravě zpátky do Westermarku, kde se snad po dalšímu týdnu, budou schopni shledat všichni.   Zisk bodu Inspirace: Adam (Kalix Blackwood)

Naše družina dobrodruhů doznala změn. Po posledním epickém úkolu, o jehož úspěšnosti si můžeme položit řadu otázek, se dostala do povědomí známého cechu pro dobrodruhy. Tou společností není nikdo jiný než Azurové vichry, které ji mezi sebou uvítají a nabídnou jí, že její řady rozšíří. Novými členy se tak stávají půlčík Stano, krasavec k pohledání bez zjevného povolání a gnóm Wulfrik, který se představil jako hraničář.   Období po velkém úkolu a úniku Johana nebylo k naším hrdinům příliš štědré. Většina z nich ve velkém nadšení rozházela všechny vydělané peníze a na konci měsíce jim nezbylo ani na nájem v hospodě. Bylo tedy potřeba přijmout dobře placenou práci, která určitě klapne. V tom jim nově pomáhá cech, který má takových nabídek nepřeberné množství. Společně vybírají tu, která působí svým popisem nejméně náročně a vydávají se na cestu. Ta je ještě zkomplikována kvůli přepravy. Na vlastní pěst nikam pořádně netrefí i přes fakt, že skupina nyní zahrnuje dva hraničáře, a tak je potřeba zvolit nejrychlejší a nejlevnější dopravu. Bez delších debat vyhrává plavba lodí.   Plavba je klidná a dobrodruzi mají příležitost se lépe poznat s novými kolegy. Po 5 dnech dorazí na místo určení, tedy do městečka Lankerk. Pro více informací mají kontaktovat velitelku stráží, Lotanu. Je však již večer, a tak místo toho družina zapadne do hospody W Gwiezdym wilku, kde přečká do rána. Ráno před návštěnou kapitánky stráží ještě každý dle vlastního uvážení provede průzkum okolí. Někteří se vydávají do chrámu pro požehnání, moudrost a drby, jiní zase obchází místní obchody a okolí.   Kapitánka Lotana dobrodruhy přijímá s nadšením a sděluje jim, že místní problémy tkví převážně v tom, že zde funguje několik zločineckých posádek, které jak sama doufá nespolupracují mezi sebou. Dostávají také tip na člověka jménem Patrik, který má být synem jistého Ishmaela, vůdce jedné z těchto skupin, přičemž jejich údajný příbuzenský vztah není kdoví jak silný, proto by mohl být nakloněn pomoci.   Nejrůznější peripetie nakonec naše dobrodruhy přivádí do lesa, kde se setkávají s táborem elfů, kteří jim jasně naznačí, že z jejich přítomnosti poblíž tábora nejsou nadšení. Nezbývá jim tedy než najít jiný úkryt. Tím se stává jeskyně, která během deštivé noci nevypadá nijak zásadně nebezpečně nebo obydleně. Nic však nemůže být vzdálenější pravdě. Jeskyně je obývána třemi velmi dobře urostlými trolly, kteří nemají na návštěvy náladu a pokusí se naši družinu vyprovodit silou. Jazyková bariéra však zapříčiní souboj mezi našimi dobrodruhy a trolly a ti končí usmrceni ve svém vlastním domově.   Zisk bodu Inspirace: Matěj (Kardy Westtovitchcz )

Hraničář Thalin se na krátkou dobu stává zajatcem naší družiny. Po několika dnech cestování se však začíná chovat velmi podivně a v noci se dokonce začne vznášet, ačkoli je stále v magickém bezvědomí. To hlkídajícího Stana zmate a pošle do něj šipku, která ho málem usmrtí. Družině se však podaří jeho životní funkce ustálit a navíc zjistí, že Thalin táhne zpátky do lesa. Padne tedy rozhodnutí ho následovat.   Vznášející se tělo Thalin družinu dovede až k jakémusi kostěnnému totemu, který do sebe absorbuje nadpřirozené pouto v Thalinovi a oživí několik mrtvých v okolí, kteří jsou totemem značně posíleni. Díky přítomnosti klerika Kardyho je však pohotově vztyčena bariéra proti temnotě. Stano využije nastalého zmatku na bojišti a má dostatek času a prostoru zničit kostěný totem pomocí bomby.   Když se hraničář Thalin pobouzí, přísahá, že s tím nemá nic společného a všechno co udělal, mu našeptával luk. Ve svých posledních okamžicích ještě prozradí, že Ishmaela, kterého skupina pronásledovala, zabil a zmínil se o táboře banditů, který je na sever od města Kizmar. Rozhodnutí, jak s Thalinem naložit, není v družině zcela jednotné. Se slovy „Je hledaný“ se ujme iniciativy Kardy, který jej připraví o hlavu.   Padne rozhodnutí, že další den vyrazí směrem na sever od Kizmaru, hledat tábor banditů, o kterém Thalin mluvil. Večer však během hlídky zláká magický luk Kalixe, který jej nosí u sebe, a začne mu našeptávat nejrůznější myšlenky. Vlivu luku je však vystaven krátce, a tak zapříčiní pouze to, že Kalix vypije Brassovy lektvary léčení, sní několik porcí jeho zásob a následně mu všechny zabavené věci vrací ve formě žaludeční polévky zpátky do batohu.   Po dvou dnech družina dobrodruhů dorazí ke značce, která je typická pro bandity a odbočí z hlavní cesty směrem k táboru. Tábor banditů je vzhledem k jeho lokaci a přírodním podmínkám dobře opevněný, ale po smrti vůdce zde ještě není pevně ukotvena nová hierarchie. Aktuálním vůdcem je vysoký barbar, který bez ostychu přijímá náš dar ve formě Thalinova magického luku a jeho hlavy. Ostatně lepší situaci si naši dobrodruzi nemohou přát, protože jejich původním úkolem bylo zbavit se právě této skupiny banditů. Problémem je však jejich počet.   Všichni jsou si dobře vědomi, že tento úkol bude muset být řešen netradičně, protože 6 dobrodruhů proti 50 banditům není ideální stav. Začínají se projednávat různé nápady: osvobodit otroky a využít je jako posily, oddělit část banditů kterou zlikvidují, poštvat bandity proti sobě, Kalix s Wulfrikem se vydají do lesa pro jedovaté bylinky… Jedině čas ukáže, která volba byla nejmoudřejší.   Zisk bodu Inspirace: Matěj (Kardy Westtovitchcz)