Lekce 1

Wein-ekerý vinad – Představení se
Elhaz » Ter-amon » Lekce 1

V první lekci si představíme pár základních slovíček a naučíme se se představit.

Hänskallan

1) Evati chiitaka

EIKA: Barithi ärfein.
TARIEL: Sarö barithi.
EIKA: Wa llafasia Eika. Aan die?
TARIEL: Enestawaarliqella. Wämin llafas mu Tariel. Attmisavaarla minui gevu.
EIKA: Ithkaimeun diën laširamate. Tawamo esament naika?
TARIEL: Wa ama vos fasaentek Ornoko esa daran Larkilliamen. Aan die tawamo esament naika?
EIKA: Vos imytröyk esa kóra jar‘adiman. Enyaarent naika?
TARIEL: Safan wáo, dynyaara.

2) Ter-amonon aanqua esinákent naika?

TARIEL: Barithi ertnay.
EIKA: Sarö barithi.
TARIEL: Oli, die Ter-amonon esinákent naika?
EIKA: Iyfa, sinákella.
TARIEL: Taan mu barithi.
EIKA: Noaštaa. Hatori, Ter-amonon esinákent naika?
HATORI: Vuko, zara mekisinákella.

3) Tyvaan mu asëmu naika?

EIKA: Safan wáo, tyvaan mu asëmu elke Fiengatarar?
TARIEL: Mu kovaan.
EIKA: Noaštaa.
TARIEL: Atiävlla. Iwaane dama.
EIKA: Ittak’anai.

Iwaannen / Pozdravy

Barithi ertnay	Dobré ráno
Barithi ärfein	Dobré dopoledne
Barithi fein	Dobré poledne
Barithi erenfein	Dobré odpoledne
Baritha narh-naqa	Dobrý podvečer
Baritha naqa	Dobrý večer
Barithi naat	Dobrý den
Barithi suud	Dobrou noc
Lamasson’qa ka Monroi	Pochválen buď Monroi
Laidana	Zatím na viděnou
Iwaane dama	Šťastnou cestu
Ittak’anai	S pánem bohem

POZNÁMKA

Barithi? Pozdrav se odvíjí od postavení slunce na obloze. Ertnay je brzké ráno, kdy slunce svítí z velmi ostrého úhlu, fein odpovídá poledni, i když jde o daleko širší časový úsek než naše pravé poledne, naqa použijeme, pokud už zapadlo slunce. S výrazem narh-naqa se setkáme spíše v severních částech Elhazu, kde se stmívá časněji a byla tedy potřeba rozlišit večerní a noční čas. Odpovědí na takovýto pozdrav je buďto zopakování fráze, nebo přáním Sarö barithi, tedy „Vám také“. Pozdravy barithi suud a barithi naat jsou považovány za více osobní, neboť se používají při vstávání z lůžka a uléhání, tedy při činnostech spíše osobních. • Přání Lamasson’qa ka Monroi je spíše formální, považované již téměř za zastaralé. Setkáme se s ním na vesnicích u starších lidí anebo v chrámech u kněží a kněžek.

Noaštaa	Děkuji
Atiävlla	Prosím
Safan wáo	Promiňte mi
Mu / Vu vraka	Není zač
Ter-amon aanqua esinákent naika?	Mluvíte Ter-amonsky?
Iyfa, sinákella.	Ano, mluvím.
Vuko/ Muko, mekisinákella.	Ne, nemluvím.
Zara mekisinákella Ter-amonas.	Mluvím trochu Ter-amonsky.
Taan mu barithi.	Mluvíte moc dobře.
Safan wáo, esarösient moou atiävlla.	Promiňte, zopakujte to, prosím.
“Varisen” mu wesa Ter-amonëty naika?	Jak se řekne … „slovo“… Ter-amonsky?
Mu...	Řeknete…

POZNÁMKA

Představení podléhá konkrétnímu rituálu. Enestawaarliqella je úvodní frází, která předchází vlastnímu představení. Jde o přání zdařilého začátku konverzace. Samotné představení by mělo obsahovat nejen vaše jméno, ale také nějakou informaci o vás, například kým jsou vaši rodiče, či jaké je vaše postavení nebo povolání. Informace slouží nejen jako konverzační lubrikant, ale také pomáhá určit zdvořilostní tón další konverzace a vzájemné společenské postavení jednotlivých mluvčí. Pro ukončení je třeba přidat odpovídající zdvořilostní frázi. Je třeba si dát velký pozor, kdo je recipientem vašeho představení a vybrat odpovídající frázi, jelikož v dřívějších dobách mohla špatně zvolená fráze znamenat i urážku na cti a výzvu k souboji o život.

v

Kiinis ma llafas naika?	Jaké je Vaše jméno?
Wämin llafas mu…	Moje jméno je…
Ellafasient naika?	Jak se jmenujete?
Wa llafasia…	Jmenuji se…
Enestawaarliqella.	Těší mne.
Attmisavaarla minui gevu.	K Vaším službám. (muž k ženě)
Ithakaimeun diën laširamate.	Ráda Vás poznávám. (žena k muži)
Attmisavaarla doman.	Rád Vás poznávám. (muž k muži)
Lawibinegata maittamika cariiti.	Ráda Vás poznávám. (žena k ženě)
Ska naitranollia saan sywitella dieno.	Přicházím v míru.

POZNÁMKA

Muko/ vuko V Ter-amonštině není neobvyklé, že muži a ženy používají rozdílná slova pro stejné výrazy. Jedním z nich je slovo „ne“. Muži používají výraz „vuko“ nebo „vu“, pro ženy je vhodnější výraz „muko“. Nevědomé zaměnění by rodilému mluvčímu působilo nepřirozeně až vulgárně. Jak se máš? Není zdvořilé ptát se na osobní otázky podobného typu. Pokud chcete navázat konverzaci, okomentujte počasí: Adano haellthi, Dnes je slunečno.

Aanq'upen/ Gramatika

Podstatná jména

Stejně jako v češtině mají všechna podstatná jména v Ter-amonštině rod. Narozdíl od češtiny však existují čtyři rody: mužský, ženský, střední životný a střední neživotný.

saul alvar......ten muž (rod mužský)
sail aldana......ta žena (rod ženský)
sam nomike......to dítě (rod střední živ.)
san liéx......ta věc (rod střední neživ.)

Některé rody souhlasí s biologickým rodem (například muž, žena), ale většinou se jedná o takzvaný gramatický rod (saul tálvan – 'ten' kniha). Rod lze často určit podle koncovky podstatného jména, ale vřele doporučuji se rody učit hned s podstatným jménem, aby se „zažily“ společně s učeným slovem.

Co je to?

Slovosled v Ter-amonštině je podobný jako v češtině, tedy SVO (podmět-přísudek-předmět).

Wa ama aldana. - Já jsem žena.
Tariel amu alvar. - Tariel je muž.
Saul mu tálvan. - To je kniha.
Sail mi enör. - To je hvězda.

Stejně jako v češtině také v Ter-amonštině lze subjekt zamlčet, pokud je zřejmý.

(Wa) Ama Tariel. - (Já) Jsem Tariel.

Tvoření otázek

Nejjednodušší tvoření otázek v Ter-amonštině je přidání pomocného slova naika na konec věty.

Tálvan naika? - Je to kniha?
Enyaarent naika? - Znáte (to)?

Další možností je použití tázacích zájmen. My si zatím představíme tři z nich:

larýa (kdo)
čarós (kdo, kým)
tawamo (odkud)

Mějte na paměti, že tázací zájmena se již nepojí s pomocným tázacím slovem naika, i když i zde existují výjimky, které většinou závisí buďto na melodičnosti věty, nebo na snaze mluvčího podtrhnout svou otázku.

Larýa amu alvar? - Kdo je (ten) muž?
Tawamo esament naika? - Odkud jste?

PAMATUJ!

Je neslušné ptát se na nějakou osobu pomocí pomocného slovesa naika. Tedy: Larýa ame? Nikdy: Larýa ame naika?

Otázkou Čarós esament? se mluvčí snaží zjistit něco o vás, vaše postavení ve společnosti či na sociálním žebříčku, aby s vámi mohl komunikovat adekvátním stupněm zdvořilosti.

Eika, čarós esament? - Wa ama mjakka.

Negace výroku

Základní zápornou větu vytvoříme pomocí slova saan, které se přidává za sloveso, které neguje.

Ame aldein naika? - Jsi dívka?
Wa ama saan aldein, ama alveir. - Nejsem žádná dívka, jsem chlapec.

Ter-amonština však používá i rafinovanější negační výrazy, lze například vyjádřit, že se pouze domníváme, že něco není. Tvoří se předponami sloves.
Prozatím si ale vystačíme s tvrdým záporem dy~ a s neschopností meki~.

Předpona dy~ je nekompromisním záporem. Používá se, pokud jste si jistí svou pravdou a odmítáte jakékoliv zpochybnění vašeho tvrzení.

Die esament Hatori? - Jste Hatori?
Vuko, dyama. Ska amolla Tariel. - Ne, nejsem. Jsem Tariel.

PAMATUJ!

Tvar ska amolla je skromný tvar slovesa amo. Ke skromným tvarům se vrátíme v pozdějších kapitolách.

Předpona meki~ značí neschopnost naplnění významu daného slovesa.

Ter-amon esinákent naika? - Mluvíte Ter-amonsky?
Vuko, mekisinákella. - Ne, nemluvím.

Odkud a kam?

Tywaan, kowaan, asëmar naika? Při tvoření vět se zájmennými příslovci je především potřeba použít správnou příponu podmětu. Podobně jako v češtině pojíme s různými předložkami různé pády (k městu, z města, …).
Ter-amonština používá čtyři směrové pády. V ukázce jsme zatím poznali 2: pohyb z místa, zastoupený předložkou vos, a pohyb k místu, s předložkou elke. Podmět věty pak přibírá příponu podle toho, jakého je podmět rodu.

Vos (pohyb z místa)

S předložkou vos přibírá podmět věty rodu mužského příponu ~ek

saul adüram (město) - vos adüramek

Rodu ženského příponu ~ek nebo ~iek, pokud podstatné jméno končí na samohlásku, ta se odtrhává a je nahrazena příponou

sail imytröe (svatyně) - vos imytröek
sail enör (hvězda) - vos enöriek

V rodě středním životném příponu ~yk nebo ~uk, poslední samohláska se opět odtrhává

sam asëmu (cesta) - vos asëmyk
sam nomike (dítě) - vos nomikuk

Rod střední neživotný má příponu ~ak nebo ~yk. poslední samohláska se odtrhává

san álum (městečko) - vos álumak
san liéx (věc) - vos liéxyk

Elke (pohyb k místu)

S předložkou elke pobírá podmět mužského rodu příponu ~ar

saul lamon (práce) - elke lamonar

V případě rodu ženského ~r pokud podmět končí na samohlásku, pokud končí na souhlásku, je příponou ~er

sail aldana (žena) - elke aldanar
sail enör (hvězda) - elke enörer

S rodem středním životným i neživotným se pojí přípona ~r nebo ~ar

sam balw (rok) - elke balwar
san gevu (slib) - elke gevur

Následné spojení do věty už je jednoduché.

Tyvaan mu asëmu elke …ar? - Kudy se jde k…?
Mu kovaan. - Tudy vede (cesta).

Skloňování sloves

Ter-amonština je jazyk s rozvinutým systémem skloňování a časování, což znamená, že koncovky sloves a podstatných nebo přídavných jmen se mění v závislosti na vyjádřeném vztahu mezi jednotlivými větnými členy. Často zde funguje shoda neboli souzvuk.

wa ama - já jsem
anne ame - ty jsi
saul amu - ten je
sail ami - ta je

PAMATUJ!

Sloveso amo má dva tvary, životný a neživotný. U osob či zvířat používáme tvar amo, u neživých předmětů tvar mo. Aldana ami. Enör mi.

Existují 4 třídy sloves: ~eg ~ar ~ig a modální nebo pomocná slovesa. Před ohýbáním je třeba vytvořit kořen slovesa, odtržením příslušné koncovky. My si zatím představíme pouze základy.

Modální sloevsa

Modální sloveso být = amo: Tato třída je vůbec nejjednodušší skupinou na skloňování i časování. Koncovka, kterou je třeba před ohýbáním odtrhnout, je písmeno ~o.

wa ama - já jsem
anne ame - ty jsi
die esament - Vy jste
tu amu - on je
li ami - ona je
mo, no amis - ono je

Třída ~eg

Nejběžnější skupinou sloves jsou takzvaná eg-slovesa. Jedná se zároveň o nejvíce nepravidelnou skupinu slovesa.

wa llafasia - já se jmenuji
anne llafasien - ty se jmenuješ
die ellafasient -Vy se jmenujete
tu llafasitwu - on se jmenuje
li llafasimwi - ona se jmenuje
mo, no llafasis - ono se jmenuje

Na slovesa z této třídy si musíme dávat pozor, neboť se neskloňují podle pravidelného vzoru. Proto se zatím omezíme jen na zde vyskloňované sloveso jmenovat se.

Mencha / Cvičení

1. Přeložte následující fráze do Ter-amonštiny a dbejte přitom správného slovosledu.

To je zvíře. .............................................................................................................
Moje jméno je ........................................................................................................
Babička, matka a dcera ..........................................................................................
Umím ter-amonsky .................................................................................................

2. Procvičte si správné skloňování slovesa být amo.

Tariel a Hatori jsou z vesnice Ornoko. ..................................................................
Tady je cesta. .........................................................................................................
Eika je kněžka ze svatyně světla. ...........................................................................
On je z vesnice Ornoko. ..........................................................................................
Moje jméno je Hatori. ............................................................................................

3. Vytvořte otázky na každou z daných odpovědí.

A: ............................................................................................................................
B: Iyfa. Wa ama Eika. .............................................................................................

A: ............................................................................................................................
B: Wa llafasia Tariel. ..............................................................................................

A: ............................................................................................................................
B: Mu kovaan. ......................................................................................................

A: ............................................................................................................................
B: Saró barithi. .......................................................................................................

A: ............................................................................................................................
B: Iyfa, zara sinákella. ............................................................................................

A: ............................................................................................................................
B: Wa ama mjakka. .................................................................................................

4. Doplňte rozhovor vhodnými odpověďmi na dané otázky.

TARIEL: Barithi ärfein.
(já): ........................................................................................................................

TARIEL: Enestawaarliqella. Wa llafasia Tariel. Attmisavaarla minui gevu.
(já): ........................................................................................................................

TARIEL: Čarós esament?
(já): ........................................................................................................................

TARIEL: Tawamo esament naika?
(já): ........................................................................................................................

TARIEL: Ter-amonon esinákent taan barithi.
(já): ........................................................................................................................

TARIEL: Atiävlla. Iwaane dama.
(já): ........................................................................................................................

5. Vyberte vhodné větné kombinace a uveďte podstatná jména do správného tvaru.

Wa ama vos ............................................................
Tywaan mu asëmar elke .....................................................

(imytröe) ______________ (dar) __________________ (fasaenta) _____________
(jar’adim) _____________ (llafas) ________________ (aldana) ______________
(ittajar’adim) ___________ (adüram) _____________ (mjakka) ______________
(tálvan) _______________ (alvar) ________________ (gevu) ________________
(enör) _________________ (álum) ________________ (liéx) _________________

6. Odpovězte vlastními slovy na otázku:
Čarós esament?

TARIEL: Baritha naqa. Lamasson’qa ka Monroi. Wa llafasia Tariel. Mjakkae Belindë vos fasaentek Ornoko effe alveir. Ska naitranollia saan sywitella dieno.

(já): ................................................................................................................................
.......................................................................................................................................

Waleadas / Mapa

Mapa na obrázku níže zobrazuje Elhazský kontinent a jeho provincie i s hlavními městy.

	PROVINCIE		HLAVNÍ MĚSTA
u	dar Thakorall		Ballas
n	dar Esnax		Vesstan
u	dar Irith		Aenza
m	dar Jorveh		Erinur
i	dar Larkilliam	u	Fiengatar
n	dar Uydrain		Qaimer
m	dar Aeyla		Yanso
i	dar Baira		Núpot Oll
i	dar Vennix		Kaššio
i	dar Reystam		Braahpchis
u	dar Heresgon		Jalei Har
i	Daier		Maera
m	Valdaros	m	Zakttuz
u	Elhaz	i	Ornoko

Kde je to?

Pro určení, kde v prostoru se nachází předmět či člověk, používá Ter-amonština vlastní pád. Stejně, jako jsme se v první lekci učili o pohybu z a k místu, je třeba dané podstatné jméno uvést do správného tvaru.

Esa (umístěno v)

Mužský rod přibírá příponu ~aan nebo ~an.

saul dar (provincie) - esa daran
saul tálvan (kniha) - vos tálvanaan

Ženský rod vytvoříme přidáním přípony ~en.

sail imytröe (svatyně) - esa imytröen

Střední životný ztrácí koncovou samohlásku a přibírá příponu ~aan.

sam aanqua (jazyk) - esa aanquaan

V rodě středním neživotném je to pak ~u nebo pokud končí na samohlásku, ztrácí ji a následně přibírá ~au.

san waleadas (mapa) - esa waleadasu
san gevu (slib) - esa gevau

1. Za pomoci mapy z předchozí stránky vytvořte věty o původech měst.

Ornoko mi fasaenta esa daran Larkiliamen.
Dar Irith mu dar esa Elhazan.
(Ezinur): ........................................................................................................................
(Aenza): .........................................................................................................................
(Kaššio): ........................................................................................................................
(dar Baira): ....................................................................................................................
(Valdaros): .....................................................................................................................

2. Povězte svému příteli, kde se nachází různé předměty z vašeho okolí.

Wämin llafas mu esa tálvanaan.
(álum): ...........................................................................................................................
(mjakka): ........................................................................................................................
(alvar): ............................................................................................................................
(imytröe): ........................................................................................................................

Rozhovor

1) První setkání

EIKA: Dobré dopoledne.
TARIEL: Vám také.
EIKA: Jmenuji se Eika. A vy?
TARIEL: Těší mne. Moje jméno je Tariel. Rád Vás poznávám.
EIKA: Ráda Vás poznávám. Odkud jste?
TARIEL: Já jsem z vesnice Ornoko z provincie Larkilliam. A vy jste odkud?
EIKA: Ze svatyně z tady té hory. Znáte ji?
TARIEL: Promiňte mi, neznám.

2) Mluvíte Ter-amonským jazykem?

TARIEL: Dobré ráno.
EIKA: Vám také.
TARIEL: Á, vy mluvíte Ter-amonsky?
EIKA: Ano, mluvím.
TARIEL: Mluvíte dobře.
EIKA: Děkuji. Hatori, mluvíte Ter-amonsky?
HATORI: Ne, ne moc dobře.

3) Kudy vede cesta?

EIKA: Promiňte mi, kudy vede cesta do Fiengataru?
TARIEL: Tudy.
EIKA: Děkuji.
TARIEL: Prosím. Šťastnou cestu.
EIKA: Sbohem.

Tálvaris / Slovník

	PODSTATNÁ	JMÉNA
m	aanqua	jazyk, řeč
u	adüram	město
m	akazea	zvíře
i	aldana	žena
i	aldein	dcera, dívka
i	aldiana	matka, žena
u	álum	městečko
u	alvar	muž
u	alveir	syn, kluk
u	alviar	otec, muž
n	ärfein	dopoledne
m	asëmu	cesta
u	dar	provincie
i	enör	hvězda
n	erenfein	odpoledne
i	ertnay	ráno
u	fasaenta	vesnice
n	fein	poledne
n	gevu	slib
i	chiitaka	setkání
i	imytröe	svatyně
u	ittajar’adim	pohoří
n	liéx	věc
n	llafas	jméno
i	mjakka	kněžka
i	naat	den
m	naqa	večer
m	narh-naqa	podvečer
m	nomike	dítě
m	suud	noc
u	tálvan	kniha
n	waleadas	mapa

SLOVESA
amo	být
dyamo	nebýt
dynyaareg	neznat
llafasieg	jmenovat se
mekisinákeg	nehovořit
nyaar	znát
sinákeg	umět, být schopen

ZÁJMENA
anne	ty
die	Vy (zdvořilé vykání)
li	ona
mo	ono (životné)
no	ono (neživotné)
tu	on
wa	já
wämin	moje

	OSTATNÍ
aan	a
barithi	dobrý
čarós	kým
effe	od (někoho)
elke	k
esa	v
iyfa	ano
kóra	tady
kovaan	tudy
larýa	kdo
muko	ne (používáno ženami)
naika	pomocné tázací slovo
oli	ah (citoslovce překvapení)
saan	žádný
sail	ta (člen určitý ženský)
sam	to (člen určitý střední životný)
san	to (člen určitý střední neživotný)
sarö	žádný
saul	ten (člen určitý mužský)
tawamo	odkud
tyvaan	kudy
vos	z, původem
vuko	ne (používáno muži)
zara	příliš, moc

	PŘEDPONY
att~	formální předpona sloves
dy~	negace
e~	předpona sloves ve zdvořilém tvaru
es~	předpona sloves ve zdvořilém tvaru
meki~	negace, značí neschopnost