Kalendář

Kalendářní rok Exandrie má 328 dní, je rozdělen do sedmidenních týdnů v průběhu jedenácti měsíců. Tyto měsíce jsou seřazeny v tabulce dole podle pořadí, ve kterém jdou po sobě společně s počtem dní a svátky, které se v daném měsíci slaví.

V Exandrii jsou roky obvykle počítány od událostí po Divergenci, s rokem 0, který označuje osudný den, kdy Původní Bohové ukončili Kalamitu zapečetěním veškerého božstva za Boží Bránu.

Názvy měsíců a dnů se liší v různých kulturách, nicméně níže uvedený elfský kalendář a jeho názvy přeložené do obecné řeči pro snadné zapamatování, jsou standardním způsobem počítání dat v Tal'Dorei i ve většině ostatních národů kolem světa, zejména z důvodu usnadnění mezinárodního obchodu a diplomacie.

Stejně jako v našem světě, i zde existují čtyři roční období a rok je zakončen zimním slunovratem. První jarní červeň lze pocítit v Den Divočiny, svátek konající se 20. novorostu. Oficiální začátek jara však lze pozorovat už sedm dní předem a je oslavován hrami, hudbou a právě zralým jídlem během Festivalu Obrody. Léto s sebou přináší horké dny zhruba v půlce zelence. Polední slunce 26. zelence se nazývá Zenit a tento slunovrat je považován za první pravý začátek léta.

Barvy se mění a větry chladnou příchodem podzimu, jehož začátek přichází během prvních dní měsíce úmora, specificky označen na den třetí, jež je oslavován Koncem Sklizně. Zimní mrazy s sebou přináší delší noci a očistný sníh a to 2. větrnce, který je označován jako Pustý Předvečer, neboli noční oslavy a vzpomínání na ty, kteří padli v bojích.

Sedm dní v týdnu je pojmenováno následovně: Miresen, Grissen, Whelsen, Conthsen, Folsen, Yulisen a Da'leysen - lidově klasicky pondělí až neděle. Každý den má 24 hodin a většina lidu Republiky Tal'Dorei pracuje 8 hodin z toho, kromě svátků a Yulisenu a Da'leysenu, jež označují víkend. Tyto pravidla se však neaplikují skrze všechny kultury. Například kultury s jiným spánkovým režimem to mají jinak (jako třeba elfové ze Syngornu, kteří tráví odpočinkem pouhé čtyři hodiny denně), nebo farmáři v okolí měst, kteří vstávají za úsvitu.

Měsíc	Původní název (elfský)	Dny	Svátky
Chladen	Horisal	29	1. Nový Rozbřesk
Zimen	Misuthar	30	7. Den Výzvy
Novorost	Dualahei	30	13. Festival Obrody; 20. Den Divočiny
Rozvkět	Thunsheer	31	11. Slavnosti Žní
Zelenec	Unndilar	28	18. Hluboká Útěcha; 26. Zenit
Ploden	Brussendar	31	20. Elfský Úsvit
Ovocen	Sydenstar	32	15. Velké Léto
Úmor	Fessuran	29	3. Konec Sklizně; 18. Den Vítězství
Traven	Quenn'pillar	27	22. Úsvit Civilizace
Dešten	Cuersaar	29	13. Noc Nanebevstoupení
Větrnec	Duscar	32	2. Pustý Předvečer; 5. Den Popela; 20. Festival Zdolání Zimy

Nový Rozbřesk

1. chladen

Nový Robřesk je oslavou, kdy starý rok uvolní cestu roku novému. Zároveň je považován Svatým Dnem Změnositelky.

V Emonu je Nový Rozbřesk oslavován velkou půlnoční hostinou, která běžně zahrnuje krátkou divadelní hru, znázorňující významné změny minulého roku.

Lid pobřeží Menažerie oslavuje hostinou na pláži během soumraku a sledují západ slunce. Hodují a probírají své naděje pro nový rok, dokud slunce opět nevyjde.

Den Výzvy

7. zimen

Tento svátek je Svatým Dnem Hromovládce.

Den Výzvy je nejdrsnější svátek v Přístavu Damali. Tisíce diváku se sejde v Perunově chrámu, aby sledovali každoroční Zápas Bohů, kde fandí šampionovi oblíbeného boha. Nejčastěji Hromovládci či Všekladivu.

Festival Obrody

13. novorost
Novorost je celkově považován za měsíc, kdy přichází jaro. Oficiální začátek jara se však vypozoroval 13. den měsíce. Příchod jara je tedy oslavován festivalem sotva zralého jídla, her a hudby, jemuž se říká Festival Obrody.

Den Divočiny

20. novorost

Den Divočiny je dnem, kdy nastává jarní rovnodennost. Kněží Matky Přírody ho tak prohlásili za její Svatý Den.

Lid z divočejších koutů světa oslavuje sílu Lilianny cestou na místo velké přírodní krásy, jakou je například vrcholek horského vodopádu či střed pouště.

Den Divočiny je zřídkakdy oslavován v Tal'Dorei, ale někteří na počest tohoto svátku sází stromy.

Lid pobřeží Menažerie si vyhrazuje tento den, aby pluli bezcílně po moři a mohli si tak užívat přírodní krásy svého okolí. Ti kteří praktikují kulturní zvyky lidu Ki'Nau, užívají tento den, aby ocenili všechny dary moře. Nechávají malé obětiny ve formě různých delikates či malých ručně vyráběných předmětů na dočasně vytvořených oltářích z kořenů a trav.

Slavnosti Žní

11. rozkvět
Slavnosti Žní oslavují příchod žní. Slaví ho obvykle pouze prostý lid, zejména na venkově. Způsoby oslav se liší místem od místa, ale zpravidla se lidé schází v nejbližší vesnici, kde se pořádá jarmark. Tedy každoroční velké trhy, kam se sjíždí obchodníci z okolí. Trhy trvají někdy až týden. Tím prostí obyvatelé získávají možnost zakoupit i nedostupnější zboží, které se jim co je rok dlouhý nedostane.

Mezi obyčeje tohoto dne patří i zvyk, kdy si každý farmář ponechá první snop obilí, kterému se říká baba, stará nebo nevěsta a je často stylizován do ženské postavy či ženských šatů. Poté je odvezen do statku, předán hospodáři a zanechán v domě do příštích žní, kde se vymění za nový.

Hluboká Útěcha

18. zelenec

Hluboká Útěcha je svatým dnem trpasličího boha řemeslníků, Všekladiva.

Nejvíce oddaní stoupenci Všekladiva tráví tento den v izolaci, meditujíc nad smyslem rodiny a nad tím jak můžou být lepší matkou, otcem, sourozencem či dítětem. Trpasličí komunity slaví tento svátek hostinami a pitím.

Zenit

26. zelenec

Polednímu slunci 26. zelence se říká Zenit a slunce je nejvýš na obloze. Zároveň označuje prostředek léta. Tento den je oslavován hrami, ukázkami magie a ohňostrojem.

Elfský Úsvit

20. ploden

Elfský Úsvit je den označující dvě události. Tou první je letní slunovrat, který je zřídkakdy oslavován jinou rasou než elfy. Nicméně elfové mají větší důvody ke slavnostem. Shodou okolností je tento den Svatým Dnem Arcisrdce, který oslavuje první příchod elfů ze Sylvásnké divočiny.

V Syngornu elfové otevírají kouzelné dveře do Sylvásnké divočiny a oslavují s neobvyklou energií spolu s tvory Vílí říše.

V Dwendalské Říši není sice uctívání Arcisrdce povoleno, ale elfové z Nas Andainasu i tak tiše slaví otevřením malé brány do Sylvásnké divočiny a pitím více vína než je obvyklé.

Velké Léto

15. ovocen

Velké Léto oslavuje nejteplejší dny v roce a zároveň je tento svátek Svatým Dnem Otce Úsvitu.

V Emonu se slaví celý týden, lidé si dávají dary a hodují. Slavnosti začnou na Velké Léto a končí o půlnoci 21. ovocne.

V Bělohradu slaví lid Velké Léto festivalem světel kolem Slunečního Stromu.

Ostatní lid slaví tento svátek s rodinou, vyprávějíc o každé malé věci za kterou jsou vděční.

Zatímco jiné části Orbisu hodují, Dwendalská Říše využívá tento den k verbování vojáků do vlastní armády. V kasárnách a náborových centrech říše se pořádají velké hostiny a rozdávají se hračky vojáků či jiný propagační materiál, který má nabádat k přidání se k armádě a pomoci s bojem proti zlu, které ohrožuje říši.

Konec Sklizně

3. úmor

Barvy se mění a vítr chladne, nastává podzim. Tento den je označován jako příchod podzimu a nastává tak většinou poslední veliká sklizeň.

Konec sklizně je oslavován hostinami ve venkovských oblastech, zatímco města slaví karnevalem.

Den Vítězství

18. úmor
Tento svátek oslavuje vítězství Bitvy u Želíz a konec Roztroušené Války. Slaví se v Republice Tal'Dorei, mezi Syngornskými elfy a občasně i mezi trpaslíky Kladiva.

Úsvit Civilizace

22. traven

Tento svátek oslavuje podzimní rovnodennost a zároveň je Svatým Dnem Zákonodárce.

V Emonu slaví každá čtvrť tancem kolem obrovských hranic na náměstí a předávají si dárky k oslavě jejich společenství.

V Dwendalské Říši oslavuje lid hostinami na počest zákonů rodu Dwendalů. Jedno místo je vždy uvolněné pro císaře, který v duchu hoduje s lidmi, kterým vládne.

Noc Nanebevstoupení

13. dešten

Tento den je považován za Svatý Den Havraní Královny, oslavující její zbožnění. Skutečný den jejího vzestupu je sice nejistý, nicméně je tento den označován jako Noc Nanebevstoupení.

Spousta lidstva bere tento svátek jako znepokojující, děsivý, či pochmurný, ale následovníci Havraní Královny věří, že mrtví by měli být uctíváni s nadšením, nikoliv smutkem.

Co kdysi v Dwendalské Říši byla noc radostných oslav mrtvých, se nedávno stalo příležitostí k upalování čarodějnic (podobizen), což haní tvory Korcarijské divočiny a jejich barbarské způsoby.

V některých kulturách, například na pobřeží Menažerie, kde je víra v Havraní Královnu veliká, se tento den slaví vzpomínáním na mrtvé a projevováním úcty k nim. Tyto slavnosti jsou nejčastěji konané na místech s největší koncentrací uložených zesnulých, jako jsou hřbitovy či hrobky.

Pustý Předvečer

2. větrnec

Zima přináší delší noci a tento svátek oslavuje její příchod. Zároveň je to den smutku pro ty, kteří byli ztraceni ve válce. Zapalují se svíčky v oknech na počest padlých.

Den Popela

5. větrnec

Tento svátek je Svatým Dnem Platinového Draka. Je to den vzpomínek, vážnosti a respektu k těm, kteří padli při obraně druhých. Svatí rytíři Platinového Draka tento den slaví v klidu a rozjímáním, snažíc se pro tento den pozastavit jakoukoli svatou výpravu, na které zrovna jsou.

Festival Zdolání Zimy

20. větrnec

Tento svátek se slaví v Tal'Dorei, jako oslava vítězství nad pánem Mrazu Everronem. Ve městech se pořádají hostiny, trhy a různé hry.

Někdo také považuje Havraní Královnu jako patrona zimy a tak její přívrženci tento den považují i jako její svátek.