Půlčtina (pu:ltʃcɪna)

Půlčtina - řeč půlčíků, vědců a mudrců, jazyk království Bílých vod, jsou v ní psány všechny učenější knihy, každý šlechtic umí alespoň základy této řeči. Mnoho míst je tímto jazykem pojmenováno, každý druhý obyvatel Fantaii má jméno z Půlčtiny. Málokdo o ní nikdy neslyšel a je nemožné, aby se s ní nikdo ani jednou nesetkal, i kdyby to bylo pouze ve vlastním názvu nějakého města, řeky či pohoří.

Zeměpisné rozmístění

Království Bílých vod, Divoké pláně, částečně ve všech královstvích mimo Dragoninem, souostroví Mitíťuků a severní části Polárních pustin.

Morfologie

Slova v Půlčtině se skládají z předpony, kořenu, přípony a koncovky. Zatímco předpona a přípona většinou pozměňují význam slova, pomocí koncovky se slova ohýbají. V Půlčtině existuje deset slovních druhů - podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa, příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce, z čehož pouze podstatná jména, přídavná jména, slovesa a částečně zájmena jsou ohebné, zbylé jsou neohebné. Ohebné druhy mají tři rody - ženský, mužský a střední, mužský rod je buď životný, nebo neživotný. Dále se u nich vyskytuje jednotné a množné číslo a skloňování či časování.

Podstatná jména

• lze u nich určit pád, číslo, rod a vzor
• skloňování rodu ženského - vzor thena (žena)

	jednotné číslo	množné číslo
1. pád (Kdo? Co?)	then -a	then -any
2. pád (Bez koho? Čeho?)	then -y	then -an
3. pád (Dám to komu? Čemu)	then -e	then -anu
4. pád (Vidím koho? Co?)	then -u	then -any
5. pád (Oslovujeme, voláme)	then -o	then -ano
6. pád (O kom? O čem?)	then -e	then -ane
7. pád (S kým? Čím?)	then -iu	then -anie

• skloňování rodu mužského (životného) - vzor theka (muž)

	jednotné číslo	množné číslo
1. pád (Kdo? Co?)	thek -a	thek -as
2. pád (Bez koho? Čeho?)	thek -e	thek -ase
3. pád (Dám to komu? Čemu)	thek -u	thek -asu
4. pád (Vidím koho? Co?)	thek -o	thek -aso
5. pád (Oslovujeme, voláme)	thek -y	thek -asy
6. pád (O kom? O čem?)	thek -e	thek -ase
7. pád (S kým? Čím?)	thek -oa	thek -asao

• skloňování rodu mužského (neživotného) - vzor berekare (hrad)

	jednotné číslo	množné číslo
1. pád (Kdo? Co?)	berekar -e	berekar -ene
2. pád (Bez koho? Čeho?)	berekar -u	berekar -enu
3. pád (Dám to komu? Čemu)	berekar -eu	berekar -eneu
4. pád (Vidím koho? Co?)	berekar -	berekar -en
5. pád (Oslovujeme, voláme)	berekar -e	berekar -ene
6. pád (O kom? O čem?)	berekar -i	berekar -eni
7. pád (S kým? Čím?)	berekar -o	berekar -eno

• skloňování rodu středního - vzor nuno (město)

	jednotné číslo	množné číslo
1. pád (Kdo? Co?)	nun -o	nun -a
2. pád (Bez koho? Čeho?)	nun -a	nun -
3. pád (Dám to komu? Čemu)	nun -u	nun -um
4. pád (Vidím koho? Co?)	nun -o	nun -a
5. pád (Oslovujeme, voláme)	nun -o	nun -a
6. pád (O kom? O čem?)	nun -y	nun -ym
7. pád (S kým? Čím?)	nun -ye	nun -yem

• skloňování rodu středního - vzor argava (moře)

	jednotné číslo	množné číslo
1. pád (Kdo? Co?)	argava -	argava -na
2. pád (Bez koho? Čeho?)	argava -i	argava -ni
3. pád (Dám to komu? Čemu)	argava -o	argava -nim
4. pád (Vidím koho? Co?)	argava -u	argava -nau
5. pád (Oslovujeme, voláme)	argava -e	argava -nae
6. pád (O kom? O čem?)	argava -y	argava -nih
7. pád (S kým? Čím?)	argava -em	argava -mi

Přídavná jména

• stojí před pods. jmény nebo zájmeny, upřesňují jejich význam
• určuje se u nich pád, číslo, rod a vzor
• tvoří se odtržením stávající příp. a přidáním -u (pokud se stávající příp. neodtrhne a přímo se přidá -u > nespisovný tvar - např. tienau (zelenej) namísto tienu (zelený))
• 1.p. - on společně se sponovým slovesem tvoří sloveso se sponou
• 1.p. - on lze také požít jako příslovce
• skloňování - vzor thu (mladý)

on (jn. č.) ona (jn. č.) ono (jn. č.) množné číslo 1. pád (Kdo? Co?) thu - thu -a thu -o thu -se 2. pád (Bez koho? Čeho?) thu -va thu -sa thu -ona thu -vase 3. pád (Dám to komu? Čemu) thu -ve thu -se thu -one thu -vese 4. pád (Vidím koho? Co?) thu -vo thu -so thu -ono thu -vose 5. pád (Oslovujeme, voláme) thu -vi thu -si thu -oni thu -vise 6. pád (O kom? O čem?) thu -vu thu -su thu -onu thu -vuse 7. pád (S kým? Čím?) thu -vy thu -sy thu -ony thu -vyse

Zájmena

• nahrazují pods. jméno
• skloňují se pouze osobní zájmena, ostatní nesklonná
• skloňování - jednotné číslo

	já	ty	on/ten	ona/ta	ono/to
1. pád (Kdo? Co?)	vee	toa	kem	kiem	kam
2. pád (Bez koho? Čeho?)	vee -a	toa -ne	kem -e	kiem -e	kam -e
3. pád (Dám to komu? Čemu)	vee -a	toa -na	kem -a	kiem -a	kam -a
4. pád (Vidím koho? Co?)	vee -a	toa -ne	kem -u	kiem -u	kam -u
6. pád (O kom? O čem?)	vee -a	toa -na	kem -o	kiem -o	kam -o
7. pád (S kým? Čím?)	vee -as	toa -nu	kem -y	kiem -y	kam -y

• skloňování - množné číslo

	my	vy	oni/ti	ony/ty	ona/ta
1. pád (Kdo? Co?)	voa	tea	kemam	kiemam	kamam
2. pád (Bez koho? Čeho?)	voa -ne	tea -ne	kemam -e	kiemam -e	kamam -e
3. pád (Dám to komu? Čemu)	voa -na	tea -na	kemam -a	kiemam -a	kamam -a
4. pád (Vidím koho? Co?)	voa -ne	tea -ne	kemam -e	kiemam -e	kamam -e
6. pád (O kom? O čem?)	voa -ne	tea -ne	kemam -e	kiemam -e	kamam -e
7. pád (S kým? Čím?)	voa -ny	tea -ny	kemam -y	kiemam -y	kamam -y

Slovesa

• slovesa vyjadřují, co osoba, zvíře, věc a atd. dělá
• sloveso být a modální slovesa mají jiné časování, než zbytek
• podmiňovací způsob se vyjadřuje přidáním před sloveso slovo ast (nepřeložitelné)
• přísudek jmenný se sponou se tvoří sponovým slovesem a příd. jménem v 1p. - on.
• časování - sev (být) - jednotné číslo

	přítomný čas	minulý čas	budoucí čas
1. osoba	seeva	soova	saava
2. osoba	seevy	soovy	saavy
3. osoba	seen	soon	saan

• časování - sev (být) - množné číslo

	přítomný čas	minulý čas	budoucí čas
1. osoba	seeny	soony	saany
2. osoba	son	sooni	saani
3. osoba	sona	soona	saana

• časování - sev (být) - rozkazovací způsob

	jednotné číslo	množné číslo
1. osoba	-	savea! (buďme!)
2. osoba	savo! (buď!)	save! (buďte!)

• časování modálních sloves - vzor kame (chtít) - jednotné číslo

	přítomný čas	minulý čas	budoucí čas
1. osoba	kame -a	kame -ani	kame -ano
2. osoba	kame -u	kame -uni	kame -uno
3. osoba	kame -i	kame -ini	kame -ino

• časování modálních sloves - vzor kame (chtít) - množné číslo

	přítomný čas	minulý čas	budoucí čas
1. osoba	kame -o	kame -oni	kame -ono
2. osoba	kame -y	kame -yni	kame -yno
3. osoba	kame -e	kame -eni	kame -eno

• časování modálních sloves - vzor kame (chtít) - rozkazovací způsob

	jednotné číslo	množné číslo
1. osoba	-	kamaea! (chtějme!)
2. osoba	kamo! (chtěj!)	kame! (chtějte!)

• časování sloves - vzor suap (vítat) - jednotné číslo

	přítomný čas	minulý čas	budoucí čas
1. osoba	suap -am	suap -ami	suap -amu
2. osoba	suap -as	suap -asi	suap -asu
3. osoba	suap -	suap -ai	suap -au

• časování sloves - vzor suap (vítat) - množné číslo

	přítomný čas	minulý čas	budoucí čas
1. osoba	suap -me	suap -mei	suap -meu
2. osoba	suap -te	suap -tei	suap -teu
3. osoba	suap -aj	suap -aji	suap -aju

• časování sloves - vzor suap (vítat) - rozkazovací způsob

	jednotné číslo	množné číslo
1. osoba	-	suapea! (vítejme!)
2. osoba	suapo! (vítej!)	suape! (vítejte!)

Číslovky

• číslovky upřesňují počet, skloňují se jako příd. jména
• přípony podle druhu číslovky
• číslovky od jedenácti výše jsou deset a něco, desítky desetkrát něco

	jedna	dva	tři a výš
1. základní	ha -r	ta -r	na -r
2. řadové	ha -	ta -	na -
3. druhové	ha -s	ta -i	na -m
4. násobné	ha -u	ta -l	na -s

Fonetika

• a - [ a ] např.: [ˈakalɛ] akale (boj)
• b - [ b ] např.: [ˈbɛrɛkarɛ] berekare (hrad)
• d - [ d ] např.: [ˈdrakɛna] drakena (drak)
• e - [ ɛ ] např.: [ˈakalɛ] akale (boj)
• f - [ f ] např.: [ˈfɛːnɪksa] feenixa (fénix)
• g - [ g ] např.: [ˈiːgnasa] iignasca (posílení - zas.)
• h - [ ɦ ] např.: [ˈɦaka] haka (nemoc)
• ch - [ x ] např.: ['bɛrɛkarɛxa] berekarecha (hradba)
• i - [ i ] např.: [ˈfɛːnɪksa] feenixa (fénix)
• j - [ j ] např.: [ˈja ˌɦajɛː] Ja-haiee (náboženství Všech)
• k - [ k ] např.: [ˈakalɛ] akale (boj)
• l - [ l ] např.: [ˈakalɛ] akale (boj)
• m - [ m ] např.: [ˈmamat] mamat (léčit)
• n - [ n ] např.: [ˈdrakɛna] drakena (drak)
• o - [ o ] např.: [ˈnuno] nuno (město)
• p - [ p ] např.: [ˈpotro] potro (zlo)
• r - [ r ] např.: [ˈbɛrɛkarɛ] berekare (hrad)
• s - [ s ] např.: [ˈiːgnasa] iignasca (posílení - zas.)
• t - [ t ] např.: [ˈzata] zata (hora)
• u - [ u ] např.: [ˈnuno] nuno (město)
• v - [ v ] např.: [ˈvɪtarɛ] vitare (drahokam)
• w - [ fv ] např.: [ˈakɪtafva] akitawa (zář)
• x - [ ks ] např.: [ˈfɛːnɪksa] feenixa (fénix)
• y - [ ɪ ] např.: [ˈgrɪfa] gryfa (gryf)
• z - [ z ] např.: [ˈzata] zata (hora)

dvojhlásky:

• aa - [ aː ] např.:
• ai - [ aj ] např.: [ˈajko] aiko (světlo)
• ee - [ eː] např.: [ˈfɛːnɪksa] feenixa (fénix)
• ii - [ ɪː ] např.: [ˈiːgnasa] iignasca (posílení - zas.)
• ie - [ ɪɛ ] např.: [ˈkɪɛm] kiem (ona/ta)

Adjective Order

Podstatná jména se vždy staví před slovo, které rozvíjí - krásná žena. Jako první obecný popis věci - krásný, ošklivý a následně upřesnění - modrooký, plavovlasý, následuje popis povahy - hodný, milý a nakonec popis jeho schopností - rychlý, silný. Celkově to nakonec zní nějak takto - mataua leetuamaitoua ratua o nasua thena (krásná modrooká hodná a silná žena).

Dictionary

510 Words.

Root Languages

• Mythikálština

Běžné fráze

Bílovodští půlčíci:

• Inepam fiuvo vaik sauy. - Dobrý den. (doslovně.: Přeji den plný radosti.)
• Nei toane ohranoas riataj. - Na shledanou. S bohem. (doslovně.: Ať tě bohové ochraňují.)
• Nei Raima o Siuna toana inepaj linuap. - Hodně štěstí. (doslovně.: Ať Náhoda a Štěstí ti popřejí pohled.)
• Nei toana ohranoas iigonapaj. - Děkuji. (doslovně.: Ať ti bohové požehnají.)
• Situapam ohranoaso o toane u mianeutu. - Prosím. (doslovně.: Žádám bohy a tebe o laskavost.)
• Seeva iigriakamu, lar ohranoas veea fiinepaji iigliup toane. - Těší mě. (doslovně.: Jsem potěšen, že bohové mi dopřáli poznat tě.)
• Toen ena benietaj zin nien vitazanie. - Já též. (doslovně.: Tvoje slova se shodují s mými myšlenkami.)
• Nei seen toana kire kai liunu o Siuna nei toane agierupau. - Vítejte. (doslovně.: Ať je ti pobyt zde příjemný a Štěstí ať tě provází.)
• Sale ohranoas o toa veea nitotiataju... - Omlouvám se. (doslovně.: Nechť bohové a ty mi prominou...)
• Seeva tosiunau ler nien otapenu. - Promiňte. (doslovně.: Jsem nešťastný ze svých činů.)
• Hirepu nitkaetam... - Žádám. (doslovně.: Úpěnlivě prosím...)
• Diapo hai, ot seen toen kivapao nitu o te ot toana keapasi maite.- Poslužte si. (doslovně.: Vem si vše, co je tvému srdci milé a na co ti padne zrak.)

ostatní výskyt:

• Dobrý den
• Na shledanou. S bohem.
• Hodně štěstí.
• Děkuji.
• Prosím.
• Těší mě.
• Já též.
• Vítejte.
• Omlouvám se.
• Promiňte.
• Žádám.
• Poslužte si.

přísloví, pořekadla, slovní spojení:

Běžná ženská jména

Martha, Iigonapra, Iseamaitat, Maneika, Niaata, Aikotana, Riatea, Feeniava

Běžná mužská jména

Liesko, Saisa, Aiko, Iseamaitat, Foira, Nutu, Naina, Riate, Dinhe