Sluneční slavnosti

"Ten den ráno, těsně před východem slunce, se všichni vesničané shromáždili na kopci. Byli oděni v slavnostní šat, přes ramena obřadní pláště. Já jsem byl oblečen stejně. Když se první sluneční paprsky dotkly hory, vesničané počali zpívat jásavou píseň a v průvodu se vrátili do vesnice. Oslavy pak trvaly ještě celý den a noc. Nikde jinde jsem neviděl takto slavené Sluneční slavnosti, jako zde v horách Amareng ."
cestopis Cesty objevné, Noaro de Vaimee, lesní elf

by Anaee

History

Sluneční slavnosti se považují za jeden z nejstarších svátků ve Fantaie. Není úplně jasné, kdy tato tradice vznikla, avšak většinou se udávají Temná léta po pádu Prastarých. Tuto teorii podporuje fakt, že ve všech kronikách, jež vznikají po tomto období, se tyto svátky vyskytují. V nejstarších pramenech se slavnosti popisují jako jednodenní veselí, při kterém se hoduje dlouho do noci a celý den a noc se udržují zažehnuté pochodně. Mnozí učenci se kvůli tomu domnívají, že tento svátek vznikl na památku nějaké události, o níž se nedochovali žádné přímé zprávy.

O něco později se ráz slavností rozděluje na čtyři hlavní proudy - západní, východní, středový a severní. Západní slavnosti trvají dvanáct dní. První den se za rozbřesku nechá prvními paprsky slunce posvětit oheň a ten se pak musí udržovat po dvanáct dnů, poslední den si Fénixův oheň, jak se tento oheň nazývá, odnášejí lidé do svých domovů. Po celých dvanáct dnů se vždy za rozbřesku pořádá ve chrámech boha Fénixe velký obřad a tradičně se v tyto dny pořádají trhy.

Východní slavnosti jsou o polovinu kratší, trvají tedy pouze šest dní. Těchto šest dní se každý večer pořádá hostina, která trvá až dlouho do noci. Poslední den se koná slavný obřad v chrámech boha Fénixe.

Středové slavnosti trvají pouze den a noc. Tradičně se zahajují přesně s prvním slunečním paprskem, kdy se zpívají oslavné písně. Celý den pak trvají bujaré slavnosti, avšak pravá oslava přichází až v noci. Za soumraku se účastnící ozdobí peřím a rudým kvítím a rozžehnou se velké ohně. Celou noc se pak kolem ohně tančí a provádí se s ním různé kousky, avšak hlavně se skáče přes oheň, což má zajistit zdraví a štěstí v boji. Pokud přes oheň skočí pár či čerství novomanželé, má to zajistit dlouhé a šťastné manželství. Traduje se, že zbraně ukované v tomto ohni jsou požehnány samotným Fénixem.

Severní slavnosti trvají také pouze den a noc. Celý den se v chrámech věřící modlí za oheň, zdraví a úspěch v boji, v noci se pak koná velký hodokvas.

Posléze se tyto čtyři proudy ještě více rozvětvily, avšak každá hlavní větev si doposud zachovává specifické znaky víše zmíněné.

Components and tools

Jako na všechny náboženské obřady, i zde se po celý čas nosí obřadní pláště, často ještě k této příležitosti ozdobené peřím. Na západě je také zvykem vplétat si do vlasů peříčka a nosit takzvané ptačí boty, což jsou boty z ptačí kůže. Na východě se naopak lidé často zdobí blýskavými šperky, zaplétají si je do vlasů, věší na krk, ruce i nohy. Ve středové oblasti si lidé do vlasů vplétají jak peří, tak rudé kvítí, ženy si často pletou věnečky. Na severu je zvykem se místo peří zdobit kožešinou rudohřbeté kuny.

Participants

Ač by se dalo očekávat, že slavnosti budou dodržovat pouze vyznavači boha Fénixe, ale lze zde potkat vyznavače všech ostatních bohů a dokonce i ti, kteří se k náboženství Všech nehlásí. Ovšem nedílnou součástí slavností jsou Fénixovi Bojovníci, kdy je potřeba, aby byl přítomen alespoň jeden, který by vedl obřad. V hlavním chrámu boha Fénixe obřad vede Nejvyšší Bojovník.