Chrám boha smrti Myrkula
Průzkum podzemního chrámu boha smrti Myrkula, ve kterém by měl být uvězněný harfeník Leosin.
- Vyjednávání s obry proběhlo celkem rychle, král Hekaton nám dal nějaké informace, ale jeho dcera Nym nás chtěla připravit o teleportační mušli, což se jí povedlo.
- Vrátili jsme se do Hlubiny a začali sbírat další informace o Velké radě, která se prý v Hlubině chystá. Ubytovali jsme se v Zívajícím portálu a druhý den začali procházet Hlubinu.
- Zajímavým setkáním byl tvor netradiční rasy gith Tarakee, který se stal naším kontaktem u Harfeníků v Hlubině v jejich Síni harfeníků. Vyslechl si naše zprávy a poslal nás na cestu za Leosinem, který je prý uvězněný nedaleko ruin, které již známe. Ještě jsme podali hlášení Řádu rukavice a Zul s Dellingerem byli povýšeni.
- Po dvou dnech cesty jsme dorazili k ruinám, ve kterých jsme našli mrtvého Zlatého jelena v jeho elfí podobě. V tu chvíli na nás zaútočily nágy, které střeží toto místo. Po jejich poražení udělal Varis test kompatibility hlavy na oltáři s tělem na zemi a zjistil, že to byla patrně oběť bohu smrti Myrkulovi. Dellingerovi se podařilo spojit se s Leosinem a on nám poradil jak otevřít tajnou chodbu. Obětovat mrtvé maso a vyslovit jméno boha smrti. Sešli jsme po schodech dolů a začali procházet chrám Myrkula. Bylo zde několik pastí a akolytů nekromancie, ale nic s čím bychom si neporadili. Horší bylo překonání strážných rytířů a získávání magického ovoce, které pomáhá projít kolem nich, ale i to se nám podařilo. Potom čirou náhodou odhrnul Dellinger koberec a našel pod ním tajný vchod dále, otevřela ho opět lebka a my se teleportovali.
- Objevili jsme se ve velké jeskyni, která měla podlahu pokrytou z velké části lávou a několika dlaždicemi kamene s vyrytými runami. Některé z nich přesouvaly kamenné dlaždice, jiné byly pouze pasti. Aby toho nebylo málo, zaútočil na nás netvor, který strážil tuto vězení. Remoráz plující skrz lávu. Boj byl velice náročný, ale Varis ho na minutu uvěznil do iluzorního vězení, čímž nám dal šanci se vzpamatovat a připravit. Během této přípravy nás Zul povzbudil svou písní „Smrt není konec“ a poté se už s remorázem bojovalo krásně. Po jeho porážce jsme se už dostali k Leosinovi. Bohužel i toto vězení se ukázalo velkou překážkou. Museli jsme odejít a odpočinout si, abychom se mohli na překonání vrhnout v plné síle. Nakonec se podařilo jak zrušit magii, která ho věznila, tak zvednout obrovskou těžkou bránu a dostat ho ven.
- Potom jsme ještě prošli zbytek podzemního chrámu, ale už tam nic moc zajímavého nebylo, tak jsme se vrátili s Leosinem do Hlubiny.