Na cestě po Barovii
1490
30/9
30/9
1490
2/10
2/10
Naše cesta přes údolí Barovie kolem starého mlýna až do Vallaki.
- Vyrážíme do města zvaného Vallaki, Ireena se drží uprostřed naši skupiny, tady prostě není nikde bezpečno, asi po hodině cesty nás zaujme šibenice nedaleko cesty, nedám nám to se podívat blíže. Ireena vysvětluje, že sem chodí občas popravovat, ale teď už tady dlouho nikdo nebyl, zvláštní místo plné smrti. Rollin pokleká a pokouší se navázat spojení se svou bohyní. Zatím mu nikdy neodpověděla, ale asi to bylo tím místem, najednou uslyšel její hlas, po krátkém rozhovoru zjistil několik informací ohledně toho jak si bohyni naklonit, ale úplně jim nerozuměl, aspoň zatím. Vrať dar a příjmu tě zpět mezi své věrné. Tak zněla ta slova. Pokračujeme dál. Cesta ubíhá celkem svižně, povídáme si, ale nepřestáváme být ostražití i tak nás napadne početná skupina stromových lidí, pustíme se do nich Ireena to pěkně schytala, ale žije. Třísky létají vzduchem a zanedlouho je po boji. Ošetříme rány a pokračujeme dál. Uvědomíme si, že někde po cestě by bylo možné navštívit Vistány, kteří se utábořili u jezera. Bude to bezpečnější. V odpoledních hodinách spatříme jezero a několik maringotek. Vistáni nás přijmou srdečně, povečeříme a Mythanar navštíví madam Eve, která mu řekne informace o jeho bývalém příteli. Hledej maringotku co nevlastní Vistáni, tam nalezneš odpovědi. Někteří si před spaním dají koláček a prožijí krásnou a klidnou noc. Ti co si ho nedali, trpí nočními můrami a ráno se necítí úplně v pohodě. Pokračujeme v cestě. Míjíme křižovatku a jedna z cest vede přímo na Ravenloft, pokračujeme dál do Vallaki, zaujme nás druhá brána,stejná na jakou jsme narazili první den. Pokračujeme obezřetně dál, někteří pěšky, někteří na povozu. Za jednou zatáčkou nás zaujme na kopci stavení co připomíná mlýn. Vydáme se tedy k této stavbě. Zabušíme na dveře, otevře stará babizna, z rozhovoru vyplynulo, že jsou tam ještě 2 takové a pečou perníčky, jedna z nich byla ta co jsme potkali v Barovii. Nakoupíme nějaké do zásoby a Drápek se ještě pokusí prošmejdit stavení pomocí svého přítelíčka, ale nic moc jsme nenašli. Pokračujeme v cestě a za soumraku se přiblížíme k vesnici Vallaki. Krátký rozhovor se strážemi a jsme uvnitř. Zamíříme si to rovnou k místnímu rychtáři. Díky Ireeně se nám k němu podaří celkem snadno dostat. Baron Vargas Vallakovitchs má u sebe stále svého strážce Izeca, jednoruký pořízek. Ten jen co uslyšel jméno Ireena, se začal chovat podivně, snažil se, aby Ireena zůstala zde na rychtě, to nás trochu znepokojilo a tak jsme se rozhodli, že Ireena prozatím zůstane s námi. Ve Vallaki ještě do večera navštívíme místní kostel zasvěcený bohu Amatorovi, bohu slunce. Místní otec představený nás požádá o nalezení starých relikvii. Dá nám nějaké informace, Milivoj, chlapec co o relikviích věděl, ale teď je v komatu v sirotčinci. Noc se blíží a tak se vydáme ubytovat v místním hostinci s názvem Na Širém Moři.