Karson Erenwood
Dobromyslný Karson byl z pochybných důvodů poslán do Thraatu prověřit domnělé spojení mezi jeho vírou a prastarou civilizací Darkarianů.
View Character Profile
Children
Na cestě
Tu noc před začátkem mojí výpravy se mi ve snu zjevila Seraphina s přednáškou o vzestupu a pádu Sefrathu. Prastaré město, které se proslavilo tolik, že o něm vědí i andělé. Mnoho obyvatel tohoto dávného města patřilo mezi nejmocnější elitu kontinentu. A to nejen politicky, Sefrath byl domovem spousty mocných mágů, výborných bojovníků, umělců i obchodníků. Tajemnství, která se v ruinách mohou ukrývat je nepředstavitelné, stejně jako nebezpečí, pokud by nějaké artefakty padli do špatných rukou.
Po malém postrčení od své andělské rádkyně, a díky své nové roli inkvizitora, jsem si sebou na cestu vypůjčil i pár knížek o tomto tajemném městě. Bylo mi divné, že tak podstatné město nebylo vůbec zmíněno v rámci výuky.
Stále nejsem úplně nadšený z mého nuceného výletu do Thraatu, ale po vzdělávacím kurzu o dávném Sefrathu jsem si jistý, že i ti malomocní dobrodruzi budou potřebovat ochranu.
Posílají mně pryč.
Už tomu budou dva roky, co jsem přišel sem do chrámu. život ve velkém městě se mi strašně líbí a jeden nikdy nemusí chodit daleko pro nějakého chudáka, který potřebuje pomoc. Posledních pár dní jsem strávil s babičkou, která měla problémy obstarat si vlastí stařecký průkaz legální cestou. Nedivím se, že černému trhu s těmito doklady se tak daří, když i mladý, vzdělaný funkcionář největší lokální církve má problémy ho získat za méně než týden.
Večer na velkém shromáždění nebyl takový klid, jaký jsem čekal. Prý dnes vyšlo v lokálním deníku expose na naší organizaci, že prý její zakladatelé byly přeživší nějakého Sefrathu, ať už je to cokoliv. Mně to nepřišlo jako žádný velký problém. Boháči na ulicích si na mě třeba zase jednou plivnou, ale to mi nijak nevadí.
Jednoho z našich církevních elitářů to ovšem velmi znepokojilo. Na velkém shromáždění strávil snad hodinu proslovem. Navrhl oficiální expedici do nově objevené pouštní zříceniny. To ale neuspělo, protože komu by se chtělo do pouště. Nakonec, aby ho trochu uspokojili, řekli mu, aby vybral jednoho z juniorů a poslal ho tyto domněnky prověřit.
Já jsem ho asi před půl rokem malinko namíchnul, když jsem ho upozornil, že do nevěstince by církevní hodnostář v noci chodit neměl. A tak zítra fasuju symbol inquisitora, abych měl alespoň nějaké pravomoci na svojí výpravě, a vydávám se do nějaký zasraný pouště na konci světa.