James William Archer

Shrnutí

Grošák to měl potvrzené, zlomená noha nemusí nutně znamenat smrt zvířete. To však platí jen pro ty, kteří by šli na šlechtění…
Kapitán měl pro koně vždy slabost a nenáviděl zbytečné ztráty na životech, lidských či těch zvířecích. Pragmatismus a pozice ve které byl, mu však nedovolovala takovou slabost.
Pohladil zvíře po hnědé hřívě. To těžce oddechovalo, rána na noze byla hluboká, a ač se vojáci snažili zvíře zachránit, infekce se už rozšířila.
Kapitán vytáhl dýku z bederního pouzdra. Kůň nervózně zafrkal.
„Hašš, hašš kamaráde.“ Uklidňoval zvíře kapitán.
Zamířil hrotem dýky nad přední nohu. Nadechl se a vrazil dýku zvířeti do srdce, od zvířete pak odskočil, aby ho náhodou netrefilo kopytem. Kůň se však na nic nezmohl náhlá bolest a kůň za tichého sípání vydechl naposled.
Kapitán Archer nedělal takové věci rád, ale v tomhle případě to byl nezbytné. Než aby se zvíře trápilo pomalou smrtí, dostalo se mu alespoň rychlého konce, je to lepší než čeho se dožije většina zvířat v 7. Kenrowské kavaleristické. Nikdo se ale těch zvířat umírající pod zásahy šípů nebo rozsekaných na palisádách nepřátel neptal, těžko tak tedy soudit.
Archer zavrtěl hlavou, vždy když jsou na dlouhých operacích má tendenci být cynický. To nepomáhá ani jemu, ale především ani jeho mužům. Ostatní velitelé divizí by se takovému přístupu vysmáli. Pravda většina z nich se taky nemohla pochlubit nejmenšími ztrátami. Zvlášť u jízdy kdy byly ztráty tradičně největší a nepyšnící se zrovna dobré pověsti. 7. Kenrowská byla ale odlišná a nejenom nejmenšími ztrátami. Svými divokými útoky na nepřátelské zásobovací kolony a brutálními útoky ze zálohy, dostala divize přezdívku Archerovo ďáblové.
Ne, Archer sice nepatřil mezi pýchu Kenrowské armády, konec konců jen málokdo by se chlubil jednotkou záškodníků, využívající ty nejodpornější taktiky, které v boji lze použít. Od trávení studen až po zapalování polí. Takovou jednotku chcete nechat jako neviditelného strašáka pro nepřítele, o kterém se dozví, teprve když jim kůň rozdupe hlavu ve spánku.
Mohlo by se zdát, že James Archer bude tvrdý stejně, jako práci kterou zastává a věru nebyly byste vedle, ale stejně jako byl Archer pragmatický byl i objektivní. Chápal, že vojáci jsou pořád pouze lidé a dokázal odpouštět chyby, to co ale nedokázal odpustit, byla neloajalita. Vždy svým mužů vtloukal do hlavy, že se o sebe navzájem musí starat, protože nikdo jiný to za ně neudělá. Do jisté míry to byla pravda, u nepřátel byly kavaleristé nenáviděni a u ostatních oddílů zatracováni, takže člověku nezbylo nakonec nic jiného než jeho spolubojovníci.
To co vyžadoval Archer po svých mužích, také sám razil, vždy před bitvou věnoval slušnou částku lapiduchům odnášející raněné, aby upřednostňovali jeho muže o které se na bitevním poli nemohli jejich druzi starat.
Vždy se zároveň snažil být pro své muže příkladem a oporou, nikdy na nikoho (mimo bitvu) nezvyšoval hlas. Maximum co jste z něj dostali, bylo ztišení hlasu, které naznačovala, že jste překročily určitou hranici. Také nikdy nevyhrožoval, buď rozkazoval, nebo se vás tázal. Neuposlechnutí přímého rozkazu pak trestal, ačkoliv jen málo kdo si ho dovolil neuposlechnout. Mezi jeho muži bylo známo, že když velitel vydá rozkaz tak to dělá z dobrého důvodu.
V žádném případě, nebyl všemi milován, pro jeho způsob velení byl často kritizován, ale tato kritika byla vedená buď seshora či od jeho konkurentů, kterým byly úspěchy velitele trnem v oku. Jeho laxnost ve výkladu rozkazů od velení byla známá, místo jeho nahrazení se ale velení rozhodlo k určité míře volnosti, kterou divize bude disponovat. Strategické rozhodnutí kapitána Archera se vždy ukázalo jako správné. Potencionální povýšení tak tedy zůstal na statusu quo, kdy ho velitelé nemohli povýšit kvůli vzpurnosti, zároveň ho ani nemohli degradovat díky jeho úspěchům v poli. Na rozdíl od ostatních divizí si Archer doslova kradl nejlepší muže od ostatních, kdy je buď vykoupil od ostatních kapitánů, nebo machinacemi v hierarchii armády převelel pod sebe. Tito muži byly v ostatních oddílech považováni za problémové, takové lidi pod sebou Archer schraňoval. Mladé kluky zoceloval a díky němu přežily v jednotkách, kde ostatní hynou po stovkách.