Západní Rövien

Západní Rövien, kraj širokých luk, polností a lesů. Před sto lety samostatné knížetství. Teď královským krajem celého Rövienu, ve kterém žije vládnoucí rod. Rod, jenž mají ostatní Rövienská knížata v úctě. Ze západu ohraničen Soutočím, které značí přírodní hranici s královstvím Dwérském. Z východu přilehlé Jermskému zálivu, bohatému na námořní obchod. Od pradávna platí, že Západní Rövien je nejbohatším krajem široko daleko. Příroda je milosrdná a štědrá, pole úrodná, pastvy zelené. Možná proto je zde tolik lidu. Na dva dobráky však vychází vždy aspoň jeden neřád a čas od času vyleze z díry nějaká ta potvora s dlouhými pařáty, či skřet nájezdník, kterému se zachtělo bohatství krásné země. Od toho tu naštěstí jsou královi muži, kteří vyrážejí z hlásek po celém kraji a chrání dobrý lid Rövienský. Král Jindřín II Běltejský vládne pevnou a spravedlivou rukou. Byť není již mlád, jeho synové Járn a Vledomír se o právo a zákon v kraji starají znamenitě a jdou příkladem všem Rövienským šlechticům. Královna matka, Melerna Milosrdná, je svatá žena, která je symbolem provázání víry světské a královské a to skrze víru ve Veleda, které se neustále oddává. Princezna Miliana je nejkrásnější tváří v kraji, svým vystupováním dělá Běltejskému rodu jen radost a čest. Běltejci jsou u moci od Dračí války a jejich správa království vedla k prosperitě a lásce lidu. Ne nadarmo se ale říká: "Není všechno zlato, co se třpytí." Zvlášť pak třpyt a lesk Západního Rövienu.