Rodiče mi dali méno Pairis, ale moje pravý méno je bouřňák! Už od mala sem makal na stavbě, páč táta je zedník a je v cechu. Víte jak těžký je tahat šutry z díry až na barák, nebo řezat pilou?
 
Hlavně, víte jak nudný to je?! Jednim slovem - votrava! A teď si vemte, že von by chtěl, abych taky zedničil, žádný školy, ale to není to co chci já! Ne pane!
 
Před lety sem tak potkal tu nejkrásnější holku na světě, fakt nevim co na mě vidí, ale Ikyr mě má ráda taky, tak co, žejo. No jo, jenže její famílie je moc nóbl, a nechce, abych se vomítal kolem ní. No, vlastně nechtěj abychom byli spolu vůbec.
 
Proto sem založili svůj vlastní gang, teda vo dvou lidech s ní, a sehnal v bazaru meč, vona luk a začli sme spolu trénovat. Sníme vo tom, že jednoho hustýho dne pudeme najít poklad, nebo tak nějak. A pak nakráčím do toho jejich baráku a dám jejímu fotrovi pěstí. Jenže Ikyrin fotr řek že já sem nikdo a svatba nikdy nebude. Nemůžeme ani jít ven spolu skrz hradby, má všude svoje lidi! Hajzli jedni, fakt všude!
 
Toš, za pokladem musím sólo a na to fakt nemam, takže seženu nějaký kumpány a dem. Řek sem Ikyrin, že to dam sám, tak snad nepude nikam sama. Bez svolení jejího fotra bychom museli nějak spolu utéct a to nechceme, na to máme moc rádi naše rodiny, nějaká ta čest bo tak nějak.
 
.