Lykantropí srdce a jotuni

Po úspěchu ve stokách a záchraně zajatců si družina dopřála zasloužený odpočinek a relax, ale není to jen tak. Večer se jim zdá podivný sen o místě se zvířaty a osobou držící kus hole, na které je znak srdce. Další den se vydávají každý do práce a tam se dozvídají, že včera večer se v chrámu, kde dovedli přeživší ze stok, stalo něco strašného. Jeden ze zachráněných a manžel Karly KKKuchařky se proměnil na vlkodlaka a zranil jednu kleričku. Potom se vzdal stráži a bude s ním veden soud odpoledne, kam jsou všichni členové hlídky předvolání jako svědci.   Mezitím si každý člen plní své pracovní povinnosti u svého zaměstnavatele. Po obědě se vydávají na soudní líčení které vede pro naši družinu už známá soudkyně Bee. Soud je velmi emocionálně vypjatý hlavně pro manželku Karlu. Nakonec po poradě vedoucích jednotlivých cechů dochází k závěru, že existuje léčba, navrhne ji minotaur Hagrid. Je ovšem nákladná ve výší 500 zlatých - soud dá Karle měsíc na sehnání částky a do té doby bude její manžel pod zámkem. Po skončení soudu dostanou naši dobrodruzi další vidění - místo, kde vidí vývěsní štít se srdcem jako ve snu.   Rozhodnou se o daném artefaktu zjistit víc v místní knihovně ve věži čarodějů. Tam se dozví o daném artefaktu, že má 5 částí, každá má jiný symbol. Najdou tam i symbol srdce, o kterém se jim zdálo, a zjistí, že pokud dokážou najít všechny části artefaktu, mohli by sestrojit magickou zbraň, která by možná mohla zastavit dlouhou ledovou magickou zimu. Své poznatky sdělí Aslanovi a ten je posílá na cestu jedou zamrzlou pustinou.   3. den míjejí magickou tajgu, kde bydli známá želví stařena, nezastavují se však a pokračují dále. Den střídá noc a noc střídá den. Až na jedno večerní přepadení medvědí rodinou, se kterou si družina poradí bez větších problémů. Pokračují dál, až dorazí na místo, kde poznávají rozbité a srovnané části domů, kde na konci je kamenný kostel pokrytý ledem. Družina se na chvíli zastaví, ale po krátké poradě se rozhodnou jet dál.   Poté doráží k obrovskému otvoru do jeskyně a už je od cíle dělí jen jeskynní tunel a budou tam. Z tunelu ovšem vykráčí obří masitá postava s palicí větší než transportér naších dobrodruhů. Po krátké poradě si uvědomí, že před sebou vidí jotuna, starobylého titána zamrzlých pustin. Vzpomenou si ale, že většinou nebývají nepřátelští, a tak se rozhodnou s ním promluvit. Po menší vtipné domluvě ohledně přidání medvědů do guláše je nakonec pouští pár jotunů dál svou cestou a zamávají jim.   V tunelu je tma a náš transportér se sekne v hustých pavučinách. Družina uslyší, jak se něco spustilo na jejich vozidlo, a zjišťuje, že se překvapivě jedná o pavouky. Proto se rozhodnou je zahnat ručně vyrobeným molotovem, což se podaří a projedou tak na konec tunelu na druhé straně. Pokračují, až se nakonec zastavují na daném místě podle navigace, kde stojí mohutný dřevěný srub, na jehož vývěsním štítu je znak srdce.