Hon na Thalina

Po náročném souboji čeká naši družinu ta příjemnější část, kterou je prozkoumání trolího doupěte, u kterého všichni doufají ve velkolepé nálezné, kvůli dluhům zanechaným ve Westermarku. Kromě umírajícího elfa bez končetiny, kterou přijal za svou Sežeryk, však nic zásadního neobjeví, a tak se rozhodnou elfa ošetřit a ráno ho přemístit do nedalekého tábora, který byli donuceni obejít v dostatečné vzdálenosti.   Táboru Nevznešených elfů velí kapitánka Cyndril Pravostřelná, která je ráda za navrácení jejich průzkumníka. Její pohled na případnou spolupráci to však nijak nezmění. Proto se naši dobrodruzi vydávají dál po cestě, kterou určuje zajatý Patrik. Na cestě potkávají povoz výběrčích daní, kteří se jim od počátku nezamlouvají a situaci ani nezlepší jejich žádost o podepsání smlouvy, kterou někteří ani neumí přečíst. Magických triků znalý Kardy však situaci vyřeší způsobem sobě vlastním a nic jim nebrání pokračovat směrem ke kanibalově skrýši.   Když se dostanou dostatečně blízko, Patrik začne klást odpor a prohlašuje, že pokračovat nebude a je ochoten radši zemřít hned. Většinu dobrodruhů by toto chování od celé akce odradilo, ne však družinu Pomocníčků, která bez zaváhání vstupuje do temného lesa, kde se pomocí nalezených stop orientují kudy jít. Původní procházka lesem se postupně mění na stále častější kličkování mezi pastmi a vyvrcholí kradmým útokem na několik členů družiny. Začíná se stmívat, a tak se rozhodnou utábořit pod bezpečně vypadajícím skalním převisem.   Během cesty lesem měli někteří nepříjemný pocit, že je někdo sleduje. Ten se uprostřed noci ukázal jako zcela správný, když je ze spánku vytrhne přesná střela, která je mířena na spícího Brasse. Naše družina není připravená na boj a střely přichází rychle z různých stran, což způsobí značný zmatek na „bojišti“. Najednou však útoky ustanou a zdá se, že útočník je také pryč. S mnohem větší obezřetností jdou všichni zase spát a doufají, že se dožijí rána.   Ráno je skutečně nečekaně klidné, ale ve všech přetrvává pocit nejistoty z dobře naplánovaného večerního útoku. S prvními ranními paprsky je pak jasné, že si na táboření nemohli vybrat horší místo, ze všech stran odkud přicházely útoky, jsou vystavěny jednoduché dřevěné posedy, odkud útočník střílel. Vydávají se jeden prozkoumat, ale nachází jen ohořelou knihu, která nese známky většího fyzického poškození a nikdo není schopen říct proč tomu tak může být. Zásadnější ovšem je, že možný strůjce večerního útoku se vrací podívat se, jak přečkali noc. Tentokrát jsou však na něj naši dobrodruzi připraveni a bez větších problémů jej zajmou. Po běžném prohledání je jasné, že jde o nějakého hraničáře, který zde už žije nějakou dobu. Zůstává otázka, zda to byl skutečně on, kdo večer útočil?   Zisk bodu Inspirace: Martin (Stano su Voltan )