Historie Oirny

První věk

První věk se odehrává na Zelenu, kde podle Legendy vznikla celá lidská civilizace. Je to doba, kdy oblohou volně křižovali draci a na zádech jim seděli marmatánci. Lidé ctili své bohy a učili se od nich všelijakým dovednostem a znalostem.

• lidé vznikli jako děti draků, žily jako jedna skupina
• první marmatánci, jejich vláda i sobecký konec
• vynálezy: oheň, řeč, písmo, ochočení dobytka, zemědělství, obchod, monarchie
• je tam pár vesnic živící se chovem dobytka a zemědělstvím

• 1117 – učí se písmo, první dochovaná kniha Kronika rodu Hendellů
• 1192 – poslední marmatánci
• zjevení Liinota Zeen / usídlení
• 1200 – stěhování národů, nová náboženství

Období

Zrození

• 0 - 16

Zrození prvních lidí, kteří se učí od draků.

Doba První

• 16 - 100

Neboli období Prvních Marmatánců. Letopočty jsou zde pouze orientační, jelikož se nedochovaly žádné věrohodné záznami a veškeré pozdější knihy jsou obsahově ovlivněné nábožestvím. Mělo jít o klidné a prosperující období, než se údajně na konci druhé generace lidí První marmatánci nechali pohltit svou mocí a stvořili Netvora.

Současní vědci považují Ill-eledithskou legendu o zrození světa jen jako pohádku a nepřipisují zrod lidstva na rok 0. Nicméně se shodují, že pro vytyčení takového milníku musela skutečně nastat nějaká katastrofa, která donutila lidstvo udělat za dějinami tlustou čáru a začít nový letopočet. Touto katastrofou skutečně mohla být velká ničící válka mezi Prvními Marmatánci a jejich zničení,. Teorie, která by při prokázání měla vést k posunutí současného letopočtu o 100 let zpět, což vyvolává v současné komunitě vědců kontroverzní názory.

Doba Učení

• 100 - 1117

Lidé se od draků učí užitčné dovednosti a rozvíjí svůj intelekt. Poslení dovedností, jež je předána,je znalost písma, a ta je také mezníkem ohraničujícím toto období.

O tomto období neexistuje příliš zpráv. Víme, že lidé žili v tlupách v určitých společenstvích. Pak se ale vyvýšil jeden kmen, Berkové, a ten svou inteligencí získal převahu nad ostatnímy. Bez krve si získal úctu a stal se určitým nadkmenem a vůdce Fallon Arell Hendall měl kontrolu nad velkým územím Zelenu.

Víme, že vůdce Fallon Arell Hendall dal sepsat Kroniku rodu Hendellů , nejstarší knihu dochovanou do dnešních dnů. Popisuje vrchol moci Hendellského rodu, a zaznamenává mnoho informací o tehdeší společnosti.

Doba Zmatků

• 1117 - 1191

Nadvláda kmene Berků po smrti vládce Fallona Arella Hendella roku 1139 zaniká, jím podmaněné kmeny se bouří a nastává rozvrat. Období válek zdánlivě ukončuje v roce 1185 vůdce kmenu Astelů: Elazmar z Astelu, který se dostal k moci po smrti svého otce roku 1184 a pro svou dobrou zalost válečného umění si rychle podmaňoval ostatní vůdce a ještě roku 1185 uzavřel poslední mírovou smlouvu a prohlásil sám sebe za krále Zelenu.

Stěhování kmenů

• 1192 - 1206

Sotva se vša stihla situace mezi kmeny trochu ustálit, objevila se roku 1192 jiná hrozba. Na jihu ostrova se objevila mocná čarodějka, která ve své touze po moci vyvolala samotného Netvora, pohřbeného v hlubinách Oirny. Marmatánci i draci bojovali bok po boku s Monroiem, aby Netvora zahubili, ale Netvora se podařilo pouze spoutat zpět pod zem a draci utrpěli v boji děsivou ztrátu. Drak Paam, Matka draků, z níž se pokaždé draci znovuzrodily, padla. Po ní přišla o život většina marmatnců. Monroi, zoufalý zachovat starý řád věcí, dal drakům sílu k poslednímu letu, při kterém jmenovali své nástupce, nové bohy anai, kteří měli vládnout již bez dračí pomoci.

Válka mezi bohy otřásla lidmi natolik, že mnoho kmenů se rozhodlo odejít ze Zelenu a hledat jiné země.

Slohy

• na začátku byli lidi hodně nábožensky založený - jednoduché oblečení, stavěli se chrámy?
• už v téhle době začíná degmarství
• v pozdější době získává jeden kmen převahu (z toho rodu pochází Creudy) (Beel pochází ze stejné větve, ale ne dědičné trůnu, proto pak jde po Creudy). Proti nim se staví degmarství, proti nadvládě, utlačování... V Zelenu po tom zůstanou ruiny, protože starý Zeleňani si řeknou, že je to prokletý místo a nechaji to zarůst plevelem.

TBW

První lidé žily v jednom velkém kmeni, postupně se však kmen štěpil a bylo známo 10 kmenů:

• Parsanové žili izolovaně na severo-západě za pohořím Irzu
• Leikové, Aratosové a Karutové kočovali pláněmi středního Zelenu
• Berkové a Issarozsové žili u pobřeží Smaragdoého moře
• Inové a Iaoomové a Mielkonové východně od pohoří Veren
• Farzaové a Nartové žili na jižním cípu Zlenu

Kmeny jsou soustředěné na severu kvůli teplejšímu podnebí.

Při jasných dnech je přes Smaragdové moře vidět obrys Adalaiské pohoří jižního Maridenu. Od draků byla známá existence dalšího kontinentu, ale chyběla možnost, jak překonat moře. Při začátku Doby Zmatků prosí kmen Karutů o možnost obydlit Nový kontinent a Drak Khýl spolu s marmatáncem se nad jejich prosbami slitovali a vytvořili jim ledový most. Na kmen Karutů ale čekala těžká zkouška v podobě překonání nebezpečných ledových hor. Neznalost poměrů v tak vysokých horách a nedostatek jídla a teplých kožešin zdevastovalo kmen na minimum. Těch pár, co se dostalo z hor se vysíleně usadilo na úrodné planině a zoufale čerpalo hojnosti krajiny. Vzniklo tak město Arkhto.
Po několika letech se po dlouhé nespokojenosti oddělily dobrodružnější mužové, kteří se vydali hledat štěstí dále na severu. Když ale narazili na duny Eliaha-sin, vrátili se kus cesty zpět a založili Severní Arkhto.
Poslední skupina dobrodruhů obešla poušť přes Pásové hory, dokud se znovu nezačalo ochlazovat a jelikož se blížila zima, založili osadu Meno.

Na Zelenu ale zůstal ještě jeden kmen, který si přál do Nového světa. Kmen Issarozsů také prosil draky o pomoc a ti je vyslyšeli. Issarozsové přešli moře a díky příznivějšímu počasí a lepšímu vybavení pro ně ani hory nepředstavovaly zhoubu. Jejich cesta je vedla na západ, kde v úrozném údolí rozbili tábor, aby načerpaly hojnost Oirny s požehnáním draka Byred. Osada dostala název Fumo a sloužila několik let jako základna Issarozsanů, kteří křižovali zemi a poznávali okolí. Jednu skupinu vyhnala na sever zvědavost. Prošli Černý les a osud tomu chtěl, že narazili na vesnici Meno, která padla pod plameny neasytných dobyvatelů. Obyvatele byli povražděni do posledního dítěte a tento čin natolik pobouřil Monroie, že celý kmen Issarozsanů proklel do třetího kolene.

Na Zelenu zatím zuří války, které jen podpořila tehdejší krutá zima. Na jižních pláních bojovali Nartové s Farzai, ale jelikož se Farzové přidali ke koalici dalších kmenů, byli Nartové vytlačeni ze svých domovů a nuceni. Prosili Marmatánce o bezpečnou cestu na sever ata jim byla umožněna. Nartové byli zruční řemeslníci a stavitelé a zanechali po sobě na Maridenu mnoho působivých chrámů. Ale spojenectvím s jinými kmeny se stranili a na žádném mstě nevydrželi dlouho. Města Arkhty obešli obloukem, po překonání pouště našli vyálené město Meno a z tamější půdy je vyhnali výbojní Issarozsané. Pokračovali až na nejsevernější cíp Maridenu, kde se přes ledový most dostali do úplně nové země, kde je neohrožoval nikdo jiný a tam zůstali.

Leikové byli posledním kmenem, který se vydal na severní cestu. Jejich odchod se datuje až po vyhlášení Elazmara králem. Do nového řádu věcí Leikové nezapadali a Monroi jim přiřkl půdu kolem vypálené vesnice Meno.

Druhý věk - Elhaz

Druhý věk je érou poznávání nových oblastí a nových objevů.

Příchod na Elhaz

• 1206

Elhazské legendy vypráví o bájném příchodu na Nový kontinent na hřbetu draka, nicméně historii jsou umírněnější. Je pravděpoobný příjezd na lodích s dračí podobou, nebo pomocí magie.

Začátek

• 1206 - 1290

• stavba hlavního města, prozkoumávání nové země
• založení řádu Saram-Ynon
• odboj žen - odloučení Daierek na odlhlejší část země, Daierské Dívčí boje 1232 - 1233, odchod žen do pralesa na jihu
• úmrtí krále Elhaziana 1232
• postupné zabydlování a obsazování dalších území, zakládání dalších měst a vesnic
• Společnost cca. 0,8mil. obyvatel, dělí se na rody
• Politika monachie, pomalu se formuje královský rod
• Kultura stavění chrámů k uctění anai, vznikaí irinisti, začínají se formovat chrámový rytíři
• Domy jsou impozantní stavby, kvalitní zbraně k ochraně a lovu
• Ill-eledith se formuje jako náboženství

Doba zmatků

• 1290 - 1362

lidé se začínají vydávat i do lesů, narazili na cizí obyvatele (1300) na severu okolo hor. Byli nazváni tillo Maemmo

-vznik chrámovích bojovníků, převádějí Maemmi na správnou víru (1304) -dochází k postupnému asimilování -vzbouření Chrámovích bojovníků, kteří hráli klíčovou roli při asimilaci, za zlepšení postavení (1322) -oběvení se Anamského řádu, protože moc Saramů nestačí k udržení pořádku (1323) -iniciace rozdělit společnot na třídy kvůli zmatkům -vzniká republika (1347 – 1359) -vzdálené marky se hlásí o samostatnost (1351) -společnost se bouří proti nově vzniklým třídám, ale jsou potlačeni -zaniká republika a k moci se dostává nový královský rod -markám je přiznána určitá samostatnost a úlevy, (1362)

1362 Ill-eledith uznáno jako oficiální náboženství

Společnost cca. 2mil. obyvatel (i s Maemmi asi 3 mil.), asimilace, ale Maemmové jsou poddružní, probíhá rozdělení na třídy Politika monarchie, chvíli je nastolena republika Kultura začátkem 14.stol. se začínají stavět silnice kvůli potřebě spojení mezi zeměmi. Rozvoj obchodu
1362 – 1480 DOBA KRÁLŮ -jako mezník doby je povážováno založení Lorserrijské univerzity 1362 králem Walmikem Jarem –uznání Ill-eledit jako náboženství pro Elhazské království (1362) -postupně ho uznávají i další království a provincie (-1364) -oběveno zlato jako vzácný třpytivý kov (1391) -ve městě Mirano vzniká první špitál (1408) -vznikne problém mezi anai (1380) zřejmě nepohodnutí mezi královstvími, každý anai fandí někomu jinému, vládci se různě odvolávají... tyto problémy nejsou schopni řešit, formují si na zemi své armády (1414) -vzniká válka (1418- 1445), která je i válkou anai a musí se do toho zapojit Monroi a rozsoudit je. Celou válku se taky snaží získat moc kněží -jsou zmatky v náboženství, vznikají různé sekty uznávající Monroie (od 1443) -situace se uklidňuje (1452) -zlato se stává oficiálním platidle, získává cenu, jsou raženy první mince (1460) -království jsou často velmi tvrdě nábožensky vedeny -Benedal se vyhlašuje samostatným náboženstvím a zabírá půdu Valdarosu a přilehlých ostrovů (1480) Kultura vzniká obchod v pravém slova smyslu
1500 ZLATÉ ŠÍLENSTVÍ – těžba zlata a dalších kovů – co nejvíc a co nejrychleji, nejvíce na om zbohatli Anamští, jejichž pozemky leželi na největších žílách -přicházejí šamani -1700 doznívání zlatého šílenství -Iriničtí omáhají k návratu k víře
1800 NÁJEZDY DIVOKÝCH DÉMONŮ – 1800 příchod kněžek -1843 zatlačení démonů do lesů, mnoho ztrát mladých dívek (nebyl čas na dosttečný výcvik) -1850 kněžky se rychle stávají konkurencí Miranských špitálníků -1900 k anai se přidávají malý bůžci – démoni

Třetí věk

1900 rozvoj vědy 2000 rozkvět medicíny 2100 trvá dlouhá (100letá) válka mezi Elhazem a dalšíma královstvíma, potažmo mezi Saramy a Anamskýma, proto není čas na vědu a Mariden přichází s velkými loděmi první 2238 přezrává strach z vody a neznáma a vyplouvají první zdárné plavby na velkých lodích 2238 Anamští kupují ostrovy na západ Elhazu (evidentně začali prohrávat ve válce se Saramama, ale chtěli se z toho dostat se vztyčenou hlavou, tak se stáhli z kontinentu) 2300 obchod a dovoz látek, potravin, koření 2400 upadá původní euforie, začíná se tvořit prapůvodní podoba nového jazyka 2494 zákaz panovníka vybírat peníze za vstup do kostela 2500 zmatky na Maridenu – obnovení Leikonské víry taky díky misiím Bojovníků víry
2583 -2596 BITVY O LEIKON – (2583, 2588-91, 2596) po obsazení Leikonu (2591, 2604) útlum, státy se věnují vlastní politice 2700 v Maridenu propuká hladomor (2712) - v půlce náboženské misie z Maridenu a „misie“ Bojovníků víry -státy se míchají jeden druhému do politiky -jazykové války 2800 probíhají různé malé náboženské střety, přiostřování náboženských vztahů -vrcholý jazykové války
2894 – 2899 1.VÁLKA – náboženská ale hlavně mocenská válka (Elhazská vláda se rozpadla na provinční a Mariden toho využil), útoky na Leikon 2899 funguje sekta Sardýnů – lidské oběti
2921 – 2943 2. „PERLOVÁ“ VÁLKA – začali jí marmatánci, kteří bojovali s anai o Perly, zničení Daierských lesů -Hallsitus se snaží zničit Valdaros (jakoby pokračování války) 2944 – 2960 – příležitostné útoky a nájezdy -démoní berou práci kněžkám v ochraně vesnic -založení současné vlády 2969 poslední válka na Leikonu 3010 věda se vzpamatovává z války, získává jiné využití 3029 vynález pistole 3039 Eice je 15 let 3052 schyluje se ke 3.válce z iniciatyvy Hallsitusu

• v myšlení převládá symbolismus, ale lidé se vrací zpět k přírodě 2. „PERLOVÁ“ VÁLKA Moc marmatánců postupně rostla, rodilo se stále víc dětí se schopnostmi (….........? proč? Černobyl) takže hlavní marmatánec měl pod sebou kopu podřízenejch. Vtírali se na Maridenský dvůr a našeptávali králi útok na Elhaz, že je tam nesmírný bohatství a mocný amulety. Nejvíce se angažoval Byred, takže když vyplouvaly první lodě, v čele byl Byred a mířily na Daierský les. Byred využívali mocné přemisťovací kouzlo, takže mohli překvapit Daierky zezadu. Značnou část jihovýchodního lesa vypálili a ze západu udělali zlem protknutou bažinu. To už přijížděli další lodě na jih a východ Elhazu.

Parin: bojoval v jižních válkách, perlu odnesl po ztrátě ostatních na sever k Thalien

Alar: oblékl černou a bojoval po boku Saramů ve středním Elhazu. Perlu odnesl po ztrátě ostatních na sever k Thalien

Gemmen: ztratila Perlu hned na začátku bitvy o Daier. Do ostatních bitev se odmítla zapojit.

Čerrin: bojoval na moři, i když by byl potřebnější na pevnině. Perlu uchránil.

Iriadna: zůstávala na Issarozsu, i v použití draka váhala. Zapojila se až do posledních bitev, proto její kult v Elhazu značně oslábl.

Filiana: se snažila uchránit velká města a kulturní památky svými ochrannými kouzly. O Perlu přišla ve středním Elhazu, získala ale za spojence Draka Khýl, který se vzepřel Iriadně, a s ním mohla používat geograficky rozsáhlejší kouzla a chránit větší uzemí.

Emei: se snažila pomáhat v Daieru a potom na jihu, kde po ráně z pušky přišla o část Perly.

Jilon: byl jediný, kdo se do války viditelně nezapojil. Mezi vojsky kličkoval a sledoval své vlastní zájmy, hromadil informace o dracích a perlách. I když při jeho průzkumech padlo za scénou pár marmatánců, musel se po válce stáhnout a anai ho od té doby mezi sebou nevidí rádi.

Thalien: ačkoli se všelijak zdráhala pomoci, nakonec se zapojila do války ve středním Elhazu a spolu s probuzeným Monroiem se podařilo Marideňany vyhnat.

Poznámky

• ZELEN lesy byly posvátné, nikdo se neodvažoval příliš daleko, využívala se opravdu jen ta nejokrajovější část. Lovilo se na lukách a když zvíře zaběhlo do lesa, bylo zachráněné. Mezi stromy se nesmělo zabíjet. • Berkoni – další kmen, co se taky vydal n mariden po roce 1192 • Na začátku byli lidi hodně nábožensky založený – bylo jednoduchý oblečení, ?stavěli se chrámy?. Nejspíš už v tý době začíná Degmarství. V pozdější době nějaký to království získává převahu (z toho rodu pocházeji Creudy a taky Beel), proti té nadvládě se asi staví degmarství • V Zelenu po tom zůstaly ruiny, protože starý Zeleňani si řeknou, že je to zlí místo a nechaji to zarůst plevelem
• ELHAZ Prvních pár let bylo na Elhazu skvělě. Nová země, … Tak si budovali město a všechno bylo fajn. • Když už měl každej svůj domeček a lidé začínali obvovat nová území, narazili tam na prazvláštní divoké lidi, mluvící cizím jazykem (tehdy nevídané). Později je začnou označovat jako „tillo Maemmo“, neboli „ti další“ • Nějak na to zemře první král a oddělí se Daier • Král se snažil s Lomai dodržovat dobré styky. Lidé je sice nechápali, ale nechávali je na pokoji. tillo Maemmo - Lomaiové • Odkud jsou Lomaiové se neví, jestli to je větev lidí dříve odešlých ze Zelenu, nebo kdo ví co to je (podvrtání tvrzení že Monroi stvořil jen lidi na Zelenu)
• Nejdřív byl hlavní král a nějaký šlechtický rody a ty spolu byli tak jako „brytři“ - byl Elhazian a jeho 7 bratrů – 8 šlechtických rodů (mezi nima i Yanaoové). Po smrti Elhaziana se vlády ujal bratr a šlechtický rody se rozrůstaly podle vzoru tradic. Pak ho ale svrhl jinej rod a nastolil revoluci. • Zřejmě se po královskym trůnu budou hrnout i další rody, kráové budou slabí a k moci se dostane rod, král bude jen loutka. Pak to vezmou do trvdých rukou a prosaděj si velkou moc krále (čim je to futrovaný? Anai?) • Když přijížději Marediňané, je Elhaz nejednotnej, ale i díky těm nájezdům se rychle zcelil. • Elhaz v dnešní podobě vznikl ze spojenectví asi 4 královstvíček, co se spojili proti slabímu zbitku. Ve znaku tak teď mají 4 rytíře na bájných zvířatech z legend. Státním zvířetem je ale drak.
• Vymyslet o přívalu přistěhovalců v poslední době, (Zitin táta byl voják z Valdarosu) • Na začátku byl nějaký společný jazyk – pradávná stará Elhazština. Pak se odtrhli Marediňané a vytvořili si i vlastní řeč – vcelku podobnou, ale postupem času se měnila a zdokonalovala – nový výrazy, takže se nakonec liší i od původní Maridenštiny. To samí se stalo s Elhazštinou. Později se kvůli obchodu a civilizaci vytvořili nový společný jazyk, přijatelný pro všechny strany. Nejdřív se totiž mluvilo rukama nohama, pak se některý lidi naučili opačnou řeč, pak se chvíli hádali ktrý jazyk má být mezinárodní, chvíli to byl ten, pak ten druhý... nakonec se dohodli že to bude úplně nový jazyk a dali mu dnešní podobu. Od té doby se rozšířil po celém Elhazu, Maredinu, Valdarosu a části Narethinu. Dnes se tímto jazykem mluví zcela běžně ve všech zemích jako hlavní řeč a staré jazyky upadají v zapomnění. S novým jazykem už ale taky začínají být problémy, protože se projevuje sleng, šifry, nové názvy pro vynalezené věci, zkratky, u malých zapadlých vesnic nekontakt s okolím... • Na Elhazu byly už jiné kmeny, když přilétli Elhazané na drakovi. • Draci na začátku zřejmě přinesli ještě jinej kmen (už dřív, ale neví se o tom) • Zelen by měl být lidnatější, v 1. VĚKU rozdrobený do několika rodů/států • V ranném středověku byla společnost rozdělená na marky: pozůstatky rodového společenství. Všichni lidé jsou v podstatě svobodní, setkávají se na shromážděních, všichni mají právo nosit zbraň, vojenská demokracie, soudilo se na lidovém shromáždění. Vytvořily se na okrajích Elhazu, kam už nedosáhnul panovník. Jsou začátkem nových mocných rodů, někdy začátkem rozpadu 1. Elhazské říše. • Který stát měl navrch (Elhaz?), ten měl právo rozhodovat, korunoval a potvrzoval ostatní státy, nechával si platit a poklonkovat. Později se ale ostatní vzbouřily a ukázali mu, zač je toho loket. • V průběhu dějin se čas od času oběvují tendence, aby vládly kněží. Když byl slabý panovník, dost se to prosazovalo. Po zlaté horečce se dokonce na chvíly nastolila teokracie. • Vyvraždění nějakých rodů. • Tituli se používají tradičně už z dob Zelenu. • Všechna půda patří panovníkovy, ten jí přerozděluje. • Stát musí být krytý zlatem. Pohybuje se tamteď víc "politiků" •