Ólioethe

Nejhornatější z Kořenových ostrovů (Røæθε) s třemi samostatnými pohořími tyčících se až do výše téměř 1200 metrů nad mořem. Na jižním i severním cípu ostrova je větší vojenský maják se stálou posádkou kolem tuctu vojáků a malým molem pro čluny. Kromě uvedené posádky ostrov nemá žádné známé stálé osídlení.
Podle informací od Ritaty se zde ve třech chrámech v době Staré magie scházeli nadaní studenti a příznivci magických umění a údajně byly vystavěny ve vhodných @magicky aktivních místech.

Geography

Velmi hornatý ostrov. Na délku měří 32 mil, na šířku v nejširším místě 12 mil. Jednotlivá tři pohoří, severní, střední a jižní jsou od sebe oddělena širokými údolími. Z jejich strmých úbočí stéká řada potoků přímo do Kořenového moře (Røæθε Sæε).

Fauna & Flora

Flora ostrova nevybočuje z běžného standardu, převažují smíšené odolnější dřeviny jako borovice nebo břízy.

Alternative Name(s)

Óliøæθε

Type

Island

Location under

Kořenové ostrovy (Røæθε)

Owning Organization

Arathrinské království

Krátce po příletu nad ostrov výprava Johauny, Naw-Rííka, Manguse a Ritaty zjistila, že ostrov je chráněn bariérou Staré magie a není možné se k němu přiblížit - odpuzuje stejnou silou, jakou se někdo pokouší vstoupit. Předpokladem je, že jde o působení společných sil tří duálních magických míst v jednotlivých pohořích.
Po podrobnějším průzkumu se hrdinům nicméně podařilo přistát na molu u malého přístavu. Molo je nezvykle paprsčitého tvaru sbíhající se k bráně z bílého mramoru Arše - přibližně 4 metry vysoké a dva metry široké. Na začátku každého mola je pár soch, muž a žena, v životní velikosti, kolem 2 metrů. Zřejmě praelfové, Lytové. Drží se za ruce vztyčené vzhůru tak, aby se pod nimi dalo projít - což je jediný bezpečný způsob průchodu molem. Jižní sousoší pak ale zřejmě podlehlo příboji a z původních soch zbyly jen nohy. I ostatní sochy jsou ve značně opotřebovaném stavu, detaily jsou velmi nezřetelné.
Archa po průchodu provedla nějaké magické kouzlo a následně ukázala barevnou šipkou dle barvy magie našim hrdinům směr. Všichni kromě Ritaty měli doporučeno červenou šipkou prostřední stezku, Ritata měla doporučeno žlutou šipkou jižní stezku. Hrdinové se rozhodli vydat se na jih.
V jižní části narazili kromě běžné vegetace na divoké jabloně, pocházející zřejmě ze Stromu Života, nicméně tyto jabloně nemají takovou úroveň schopností komunikace jako prastarý Strom. Johauna jen vycítila, že jsou "smutné a opuštěné" a bez konexe na svého předka.
Jižní stezka družině připravila také dvě překážky, které se podařilo překonat. Provazový most přes 20 metrů širokou a velmi hlubokou rokli zřejmě podlehl zubu času a bylo nutné se přes rokli dostat jiným způsobem. Dalším testem schopností pak byla jeskyně s bludištěm zrcadel, kde nefungovalo běžné světlo, nicméně Ritata a její magické světlo problém vyřešilo.
Při výstupu z jeskyně až do nadmořské výšky okolo 1000 metrů nad mořem navíc družina uskutečnila objev vzácných takzvaných magických "skřítčích borovic" , zvaných BonSai a Ritata si posbírala zásobu šišek se semínky.
Celý ostrov je však nabit starou magií a těžko říct, co dále očekávat.