Letohrad
Neverwinter
Před krátkou dobou byl Letohrad sužovaný všemožnými škodami, nebezpečím a beznadějí. Nyní se orkové ohrožující město přesunuli na východ, aby se připojili ke svým bratrancům, a byli rozdrceni trpaslíky. Rokli, která rozetnula zemi, zapečetila mocná magie. Vysoká silnice byla vyčištěna a přestavěna a byl obnoven obchod s Hlubinou a říšemi na jihu. To, co bylo před nějakými deseti lety rozervané, zraněné město Letohrad, je nyní vzrušující, hučící místo, kde se lidé snaží dychtivě setřást útrapy z minulých dob a vytvořit novou, lepší budoucnost pro své město.
Téměř před půl stoletím hora Hotenow (nedaleká sopka, která neustále ohřívá řeku protékající městem) prudce vybuchla a zničila velkou část Letohradu, zabila tisíce lidí a zanechala po svém probuzení velkou, zející rokli, která rozpůlila město. Letohrad byl v ruinách a vnější vlivné síly – od Netherilu po Thay a od lorda Dagulta Bezuhlíka z Hlubiny po agenty samotného Pekla – se snažily získat kontrolu nad městem. Mnoho lidí bojovalo s cílem zastavit všechny tyto hrozby, a nakonec na Letohrad dolehla trocha míru.
Od doby, co byl Dagult Bezuhlík sesazen jako Odhalený lord Hlubiny, vrhnul celou svou pozornost a úsilí do přestavby města, ve kterém má údajně původ. Ať už jsou názory lidí na jeho nárokování letohradského trůnu jakékoliv, během posledních několika let prokázal, že je schopný a inspirující vůdce a obyvatelé ho přijmuli jako Lorda ochránce. Zařídil zapečetění Rokle, obnovil Vysokou silnici a hledá další způsoby, jak opravit a vylepšit město. Dokonce, i když nikdy neprokázal svůj původ k lordu Nasheru Alagondarovi, lidé Letohradu přijali jeho vedení.
Bezuhlíkův vliv se šíří z Ochráncovy enklávy, s centrem v Síni spravedlnosti. S oživeným Tyrem a s tím, jak se jeho uctívání vrací do popředí, přesunul se Lord ochránce do skromnější soukromé vily. Toto obětování – a obnova Tyrovy víry v předchozím centru jeho činností – je dalším důkazem, že Bezuhlík je hoden vládnout Letohradu. Přestože je hrad Leto stále nebezpečnou ruinou, má Bezuhlík plány ho znovuzískat a přebudovat jako symbol obrození města.
Ogmovi věřící přijeli do Letohradu, aby obnovili Dům znalostí do jeho bývalé slávy, ale i tak jsou svatyně všelikých bohů prozatímně společně umístěny v každém koutě města.
Jak se město obnovuje, je pravděpodobné, že se budou objevovat žádosti o udělení šlechtictví a s ním spjatých výsad, a jistě se začnou objevovat obchodní zájmy. Ale Lord ochránce Bezuhlík poukazuje na to, že je pouze ochráncem a ne králem, a proto nemůže nikam investovat a nikoho uznat. Mohou se tvořit cechy, ale je jisté, že potrvá roky, ne-li desetiletí než dokáží, že jsou dostatečně silné, aby překonaly své soupeře.
Stále více sílí hlasy občanů požadujících odchod mintarnských sil a nahrazení bezúhonnými místními strážnými, kteří budou mít osobní zájem na ochraně Letohradu. Toto veřejné mínění vedlo v některých čtvrtích ke zřízení vlastní provizorní domobrany a Lord ochránce se chce vyhnout konfliktům mezi ní a žoldnéři, které si najal. Výsledkem je, že Bezuhlík pomalu snižuje počty vojáků z Mintarnu s tím, jak občané, kteří vyrůstali při obraně provizorní Zdi před hrozbami deroucími se z Rokle, dokázali, že jsou schopni stát se řádnou vojenskou sílou. Baldurova Brána i Hlubina nabídly pomoc při výcviku nových stráží Letohradu, ale lord Bezuhlík upřednostňuje pomoc ostřílených dobrodruhů před potupou, kdyby hledal pomoc u svého bývalého města.
S obnovou nedalekého Gauntlgrymu Letohrad věří, že bude mít blízkého spojence, který může poskytnout pevné zbroje a silné zbraně. Ačkoliv město nemá v současnosti mnoho, co by nabídlo, v Letohradu rychle roste obchodní aktivita, jak ho zprávy o jeho znovuzrození otevírají dopravě na Moři mečů, zboží ze severu a mincím z jihu. Do Letohradu přichází dobrodruzi hledající práci a za zvěstmi o blízkých pokladech, a často najdou další zaměstnání při čištění nebezpečných koutů města a doprovodu stále četnějších karavan na Vysoké silnici. Lord ochránce doufá, že s tím, jak roste obchod a zisky a nadaní řemeslníci se vrací ke svému řemeslu, bude Letohrad jednou hoden svého bývalého přídomku: Město zručných rukou.
Stále existuje opozice vůči Bezuhlíkově autoritě, ale bez jednotného vedení ani moci ve městě, ke které by se odvolávala, se rebelové pozvolna vzdávají odporu a začínají pomáhat s obnovou města. Mnoho z Alagondarových synů, rebelské skupiny, která zpočátku lordu Bezuhlíkovi vzdorovala, se v současnosti začalo dobrovolně hlásit jako náhrada žoldnéřů z Mintarnu v současnosti střežících město. Bezuhlík věří, že pokud se podaří ztotožnit Alagondarovy syny s jeho cíli, tak bude moci využít tento úspěch jako lákadlo pro bohaté hlubinské šlechtice – kteří nechtějí spojit své bohatství s ne¬úspěšným Odhaleným lordem, fakticky vypovězeným z Hlubiny – aby investovali do města a třebas i přestavěli některé ze šlechtických sídel ve čtvrti, kde by pak během podnikání přebývali.
S tím, jak byla Rokle uzavřena a zeď, která oddělovala zbytek města od jejích hrůz, byla stržena, zůstal velký pás Letohradu prázdný, bez obyvatel a s mnoha kameny z ruin, sebraných z trosek po celém městě. Kdokoliv, kdo je ochotný to udělat, sem může přijít, přivlastnit si část pozemků a postavit na nich budovu, ve které by žil a pracoval. Zatím zde nejsou žádné cechy, které by omezovaly obchod nebo stavbu, ani šlechtici, které by bylo nutno o něco žádat nebo je chlácholit. Ti, kdo si zde chtějí vybudovat domov nebo zde začít podnikat, tak mohou jednoduše učinit. Dokonce i ti, kteří nemají dost zručnosti nebo peněz, mohou nabídnout své ruce a záda, dokud nebudou moct získat místo sami pro sebe.
Podél řeky si mnoho obchodnických vil přivlastnili a opravili lidé, kteří slyšeli zvěsti o tom, jaký Letohrad kdysi byl a jaký znovu může být. Někteří nemají žádné schopnosti, o kterých by se dalo mluvit, a mnoho z nich není bohatých, ale všichni během obnovy chtějí pracovat a zbohatnout. Každý desetiden se otevírají nové sklady a dílny a nekvalifikovaní pracovníci nabízí své služby jako dělníci či učedníci; ti, kteří selžou, přechází do jiné práce, využívajíc množství příležitostí, které nyní město nabízí. Ti, kteří nemají žádné další možnosti, mohou získat práci při vybírání suti nebo mapování městských kanálů pro Lorda ochránce, což je úkol, který se stal po katastrofě, která vytvořila Rokli, nezbytným.
Stejně jako ostatní města není ani Letohrad bez stinných stránek. Ačkoli většina obyvatel chce pracovat, někteří považují krádeže za způsob obživy a kořistí na těch, kterým není moc co vzít, mají zhoubný vliv na ty, kdo nemají budoucnost. Jídlo je někdy vzácné, když hostince a krčmy podcení počty hostů, kteří přijdou, případně když obchodníkům prostě dojde zboží na prodej. Je pravděpodobné, že bude trvat pár let, než se město zcela zbaví těchto neduhů, ale pro některé je nejistý život v Letohradu to, co dělá toto místo vzrušujícím. Pro mnoho obchodníků, zejména ty, kteří produkují nebo prodávají ve městě tolik potřebné obilí a zeleninu, je to obrovská příležitost, jak pomoci rodící se moci a hodně při tom zbohatnout.
Téměř před půl stoletím hora Hotenow (nedaleká sopka, která neustále ohřívá řeku protékající městem) prudce vybuchla a zničila velkou část Letohradu, zabila tisíce lidí a zanechala po svém probuzení velkou, zející rokli, která rozpůlila město. Letohrad byl v ruinách a vnější vlivné síly – od Netherilu po Thay a od lorda Dagulta Bezuhlíka z Hlubiny po agenty samotného Pekla – se snažily získat kontrolu nad městem. Mnoho lidí bojovalo s cílem zastavit všechny tyto hrozby, a nakonec na Letohrad dolehla trocha míru.
Od doby, co byl Dagult Bezuhlík sesazen jako Odhalený lord Hlubiny, vrhnul celou svou pozornost a úsilí do přestavby města, ve kterém má údajně původ. Ať už jsou názory lidí na jeho nárokování letohradského trůnu jakékoliv, během posledních několika let prokázal, že je schopný a inspirující vůdce a obyvatelé ho přijmuli jako Lorda ochránce. Zařídil zapečetění Rokle, obnovil Vysokou silnici a hledá další způsoby, jak opravit a vylepšit město. Dokonce, i když nikdy neprokázal svůj původ k lordu Nasheru Alagondarovi, lidé Letohradu přijali jeho vedení.
Bezuhlíkův vliv se šíří z Ochráncovy enklávy, s centrem v Síni spravedlnosti. S oživeným Tyrem a s tím, jak se jeho uctívání vrací do popředí, přesunul se Lord ochránce do skromnější soukromé vily. Toto obětování – a obnova Tyrovy víry v předchozím centru jeho činností – je dalším důkazem, že Bezuhlík je hoden vládnout Letohradu. Přestože je hrad Leto stále nebezpečnou ruinou, má Bezuhlík plány ho znovuzískat a přebudovat jako symbol obrození města.
Ogmovi věřící přijeli do Letohradu, aby obnovili Dům znalostí do jeho bývalé slávy, ale i tak jsou svatyně všelikých bohů prozatímně společně umístěny v každém koutě města.
Jak se město obnovuje, je pravděpodobné, že se budou objevovat žádosti o udělení šlechtictví a s ním spjatých výsad, a jistě se začnou objevovat obchodní zájmy. Ale Lord ochránce Bezuhlík poukazuje na to, že je pouze ochráncem a ne králem, a proto nemůže nikam investovat a nikoho uznat. Mohou se tvořit cechy, ale je jisté, že potrvá roky, ne-li desetiletí než dokáží, že jsou dostatečně silné, aby překonaly své soupeře.
Stále více sílí hlasy občanů požadujících odchod mintarnských sil a nahrazení bezúhonnými místními strážnými, kteří budou mít osobní zájem na ochraně Letohradu. Toto veřejné mínění vedlo v některých čtvrtích ke zřízení vlastní provizorní domobrany a Lord ochránce se chce vyhnout konfliktům mezi ní a žoldnéři, které si najal. Výsledkem je, že Bezuhlík pomalu snižuje počty vojáků z Mintarnu s tím, jak občané, kteří vyrůstali při obraně provizorní Zdi před hrozbami deroucími se z Rokle, dokázali, že jsou schopni stát se řádnou vojenskou sílou. Baldurova Brána i Hlubina nabídly pomoc při výcviku nových stráží Letohradu, ale lord Bezuhlík upřednostňuje pomoc ostřílených dobrodruhů před potupou, kdyby hledal pomoc u svého bývalého města.
S obnovou nedalekého Gauntlgrymu Letohrad věří, že bude mít blízkého spojence, který může poskytnout pevné zbroje a silné zbraně. Ačkoliv město nemá v současnosti mnoho, co by nabídlo, v Letohradu rychle roste obchodní aktivita, jak ho zprávy o jeho znovuzrození otevírají dopravě na Moři mečů, zboží ze severu a mincím z jihu. Do Letohradu přichází dobrodruzi hledající práci a za zvěstmi o blízkých pokladech, a často najdou další zaměstnání při čištění nebezpečných koutů města a doprovodu stále četnějších karavan na Vysoké silnici. Lord ochránce doufá, že s tím, jak roste obchod a zisky a nadaní řemeslníci se vrací ke svému řemeslu, bude Letohrad jednou hoden svého bývalého přídomku: Město zručných rukou.
Stále existuje opozice vůči Bezuhlíkově autoritě, ale bez jednotného vedení ani moci ve městě, ke které by se odvolávala, se rebelové pozvolna vzdávají odporu a začínají pomáhat s obnovou města. Mnoho z Alagondarových synů, rebelské skupiny, která zpočátku lordu Bezuhlíkovi vzdorovala, se v současnosti začalo dobrovolně hlásit jako náhrada žoldnéřů z Mintarnu v současnosti střežících město. Bezuhlík věří, že pokud se podaří ztotožnit Alagondarovy syny s jeho cíli, tak bude moci využít tento úspěch jako lákadlo pro bohaté hlubinské šlechtice – kteří nechtějí spojit své bohatství s ne¬úspěšným Odhaleným lordem, fakticky vypovězeným z Hlubiny – aby investovali do města a třebas i přestavěli některé ze šlechtických sídel ve čtvrti, kde by pak během podnikání přebývali.
S tím, jak byla Rokle uzavřena a zeď, která oddělovala zbytek města od jejích hrůz, byla stržena, zůstal velký pás Letohradu prázdný, bez obyvatel a s mnoha kameny z ruin, sebraných z trosek po celém městě. Kdokoliv, kdo je ochotný to udělat, sem může přijít, přivlastnit si část pozemků a postavit na nich budovu, ve které by žil a pracoval. Zatím zde nejsou žádné cechy, které by omezovaly obchod nebo stavbu, ani šlechtici, které by bylo nutno o něco žádat nebo je chlácholit. Ti, kdo si zde chtějí vybudovat domov nebo zde začít podnikat, tak mohou jednoduše učinit. Dokonce i ti, kteří nemají dost zručnosti nebo peněz, mohou nabídnout své ruce a záda, dokud nebudou moct získat místo sami pro sebe.
Podél řeky si mnoho obchodnických vil přivlastnili a opravili lidé, kteří slyšeli zvěsti o tom, jaký Letohrad kdysi byl a jaký znovu může být. Někteří nemají žádné schopnosti, o kterých by se dalo mluvit, a mnoho z nich není bohatých, ale všichni během obnovy chtějí pracovat a zbohatnout. Každý desetiden se otevírají nové sklady a dílny a nekvalifikovaní pracovníci nabízí své služby jako dělníci či učedníci; ti, kteří selžou, přechází do jiné práce, využívajíc množství příležitostí, které nyní město nabízí. Ti, kteří nemají žádné další možnosti, mohou získat práci při vybírání suti nebo mapování městských kanálů pro Lorda ochránce, což je úkol, který se stal po katastrofě, která vytvořila Rokli, nezbytným.
Stejně jako ostatní města není ani Letohrad bez stinných stránek. Ačkoli většina obyvatel chce pracovat, někteří považují krádeže za způsob obživy a kořistí na těch, kterým není moc co vzít, mají zhoubný vliv na ty, kdo nemají budoucnost. Jídlo je někdy vzácné, když hostince a krčmy podcení počty hostů, kteří přijdou, případně když obchodníkům prostě dojde zboží na prodej. Je pravděpodobné, že bude trvat pár let, než se město zcela zbaví těchto neduhů, ale pro některé je nejistý život v Letohradu to, co dělá toto místo vzrušujícím. Pro mnoho obchodníků, zejména ty, kteří produkují nebo prodávají ve městě tolik potřebné obilí a zeleninu, je to obrovská příležitost, jak pomoci rodící se moci a hodně při tom zbohatnout.
Maps
-
Letohrad
Město Letohrad leží na Mečovém pobřeží. Stejně jako ostatní města není ani Letohrad bez stinných stránek. Ačkoli většina obyvatel chce pracovat, někteří považují krádeže za způsob obživy a kořistí na těch, kterým není moc co vzít, mají zhoubný vliv na ty, kdo nemají budoucnost.
Alternative Name(s)
Klenot severu
Type
City
Location under
Characters in Location
Comments