Johauna Rudovous
Yokh-aun-a (a.k.a. Jo)
Svéhlavá, možná trochu (moc) paličatá, často bezstarostná a věčně vysmátá, ale i horkokrevná, nicméně veskrze dobromyslná - tak by se možná dala shrnout osoba jejíž jméno je Johauna Sali'Ara Xeen Sali'Tija Rudovous, dcera Valyrin. Pro většinu však známa pouze jako Jo a nebo Jo Rudovous. Má dvě starší sestry, Jan a Vaslavu a jednu mladší sestru, Niju.
Adoptována Mangusem Rudovousem, který Jo našel na Den Modré Magie, když jí byl sotva jeden rok.
Jo je druhá nejmladší členka rodu Val z Valkesiiny linie, i když sebe samotnou v současnosti spíše vnímá jako "přítele rodu Val", protože má - na základě svého původu - problém se nazývat skutečným členem rodu.
Chráněnkyně Valtyrise a Dračí partner Nawrríka.
Studentka a pokrevní vnučka Draka Tyrra.
Physical Description
General Physical Condition
Lidská podoba
Johauna je urostlé postavy, měří 210 centimetrů. Z rodu Val je Jo velice podobná své prababičce Valkenii - podobnost je to tak nápadná, že by svoji příbuznost s ní opravdu nedokázala popřít, i kdyby se o to pokoušela.Dračí podoba
V dračí podobě má cca 8 metrů. (viz. speciální schopnosti, "Proměna na Draka")Body Features
Dračí podoba
V dračí podobě má červené šupiny, se stříbrnými doplňky.Facial Features
Lidská podoba
- Barva vlasů: Rudá / krátce zastřižené
- Barva očí: Zlatavá, zářivá, dračí oči (viz. “Dračí oči”)
Identifying Characteristics
- Podlouhlé jizvy na krku, po událostech ve Valdirské pevnosti, Emeris, rok neznámý
- Hluboké jizvy na nose, po útoku na Qae'firskeho nepřítele, výsledek výbuchu nedalekého ohně přímo do obličeje, následován tlakovou vlnou a prudkým dopadem - způsobený nevhodnou alchymistickou kombinací, kterou měli na svědomí její spolubojovníci, Skřítci Ritata a Rapatík, Arathrin.
- Táhlá jizva na straně hlavy, přes spánek, levá strana, po boji se Skřety u Šipky v Aradoru.
- Nosí dva amulety - oba zobrazují Dračí hlavu - Jeden je odznakem její příslušnosti k Zaklínačské Guildě, ten druhý pak k Dračí guildě - ten však nosí skrytý pod oblečením.
- Hluboká jizva na straně hlavy, vlasová část, levá strana, po boji s čtvrt-elfem, který chystal útok na Valdamir.
Physical quirks
- Díky svému částečně Dračímu původu téměř nestárne.
- Dračí oči - poté, co dosáhla dospělosti v Dračí Guildě, má Johauna typicky dračí oči, namísto svých původně modře zbarvených očí.
- Johaunina tělesná teplota je vyšší než u běžného člověka, dosahuje 42 stupňů Celsia, tedy z pohledu běžného člověka působí jako osoba s vysokou horečkou.
- Není schopná konzumovat bezmasou stravu.
- Je schopná konzumovat jakékoliv maso i v syrové podobě.
- Potřebuje cca 13 kg masa na den, aby nestrádala hlady.
- Ačkoliv navenek Johauna vypadá jako člověk, některé její vnitřní orgány jsou odlišné, konkrétně např. třeba plíce, které jí i v lidské podobě umožnují chrlit a plivat oheň a nebo, z viditelných fyzických odlišností, oči, které jí umožňují vidět tak, jak vidí běžný Drak, viz. schopnosti.
Special abilities
- Zde jen velice obecný přehled schopností Jo.
Dračí Magie
Johauna má schopnost použít a kontrolovat všechny barvy magie naráz, místo rozkládání na jednotlivé barvy, tak jak je to běžné v současném Kilitaru. U lidí vzácné a některými je to dokonce považováno za poruchu, zejména kvůli nestabilitě a nebezpečí vyplývající z Dračí magie, téže někdy označována jako "Duhová magie". U Draků jde o běžný stav - od toho také pochází název “Dračí duše”, jak se často uživatelům Dračí magie říká. Přes svojí obrovskou sílu, Dračí Magie vyžaduje velkou schopnost kontroly - pokud její uživatel ztratí kontrolu, následky často bývají katastrofální - a to nejen pro jejího uživatele, ale i pro jeho/její okolí. V celém Kilitaru není mnoho známých/žijících uživatelů této magie a vědomosti o ní jsou nedostatkovým materiálem - což ztěžuje jakoukoliv formu učení se, jak s takovou magií nakládat. Největším talentem a sílou Jo je pak Oheň a Magie spojená s ním. Možná je to dané jejím částečně dračím původem, a dalo by se říci, že oheň je nedílnou součástí Jo, nicméně i jako málo vycvičený jedinec má už tak obrovský magický potenciál. Stinnou stránkou je pak její horkokrevnost, která je Jo vlastní a která je i pro některé Draky velice běžná a která je důsledkem tohoto talentu.Proměna na Draka
Johauna je schopná změnit sebe samotnou do dračí podoby. Toto však trvá kolem 10 minut, pokud Jo použije pouze svůj vnitřní magický okruh (viz. Magické Siločáry). Za použití magie, tedy, vnější magický okruh, dokáže proměnu značně zrychlit. V každém případě je Jo v průběhu proměny velice zranitelná.Vesmírná Magie
Jen velice málo je známo o této magii, také známé jako "Osmá Magie", či "Vyšší Magie", jak je nazývána Draky. Tvorové schopni tuto magii vidět/vnímat ji pak popisují jako "trojrozměrnou duhu". Známými uživateli jsou například Sineara, stvořitelka známého vesmíru a démon Xorrox. Johauna postupně prohlubuje své znalosti - jeden z nejčastějších projevů této schopnosti jsou jakési záblesky a vize možné budoucnosti, ale také varování, pokud je Jo v bezprostředním ohrožení života. Jo je jedna z mála osob, které jsou schopné vědomě tuto Magii užívat, a to i ve formě kouzel, i když v tomto případě jsou její znalosti spíše v začátku.Dračí Zrak
Díky svému původu má Johauna dračí oči, které jí krom nápadného zjevu dávají některé užitečné schopnosti. Za pomocí Dračího zraku je tak Johauna například schopna vidět magii a její proudění, ale také "auru" jedince. Na základě tohoto je pak pro Johaunu snazší odhadnout, čeho je daná osoba schopná, jaké má případně magické nadání, ale i částečně vydedukovat jeho/její povahu. Díky Dračímu zraku je Johauna také schopna vidět ve tmě, a nebo také má možnost si do omezené vzdálenosti svým zrakem přiblížit to, na co se právě dívá, aniž by musela jít blíže k onomu místu.Valdrenalin
Tak jak to u některých členek rodu Val bývá, a to i přesto, že Jo svou příslušnost k Val popírá (ale svou přirozenou biologii nezmění ani ona) - Jo je schopná v sobe probudit tzv. "Valdrenalin".Složení aury a Magické talenty
Červená ve velmi silné disbalanci, velmi silná, modrá lehce nadprůměrná, zbytek nestojí za zmíňku.- Červená - 65 %
- Modrá - 29 %
- Černá - 1 %
- Bílá - 3 %
- Žlutá - 1 %
- Zelená - 1 %
Apparel & Accessories
Všeobecně
Málokdy potkáte Johaunu bez nějakého toho meče, či jiné zbraně a zbroje - zdůvodňuje to tím, že se bez zbroje a zbraně cítí být prostě nahá. V současné době je zakutá do plnoplátové zbroje, takříkajíc od hlavy až k patě - I když s přilbou se tedy moc často neobtěžuje, takže technicky né úplně od hlavy.Specialized Equipment
Zbraně
- Stříbřitka - Zbraň, která může změnit tvar na libovolný typ zbraně. Johauna ji často ponechává ve tvaru jedenapůlručního meče. Obsahuje Vesmírnou magii.
- Zaklínačský meč - Meč typický pro Zaklínače.
Zbroj
- Zbroj Rodu Val - Zbroj Jo se vyznačuje nápadně asymetrickými rameny, levé rameno je rozměrnější a tak pokrývá méné chráněnou část těla, s ohledem na fakt, že Jo nepoužívá štít. Ve své plné konfiguraci zbroj chrání celé tělo, jen s minimem slabin, poskytuje i zdvojenou ochranu na ramenou a na hrudníku, díky své konstrukci a odnímatelnými zesilovacími pláty na ramenou. Celkově zbroj působí robustně, ale pro svou nositelku nepředstavuje větší omezení, ba spíše naopak, ve své zbroji se cítí pohodlně a celkově příjemně, čemuž vděčí za precizní práci, kterou na zbroji Valrys odvedl. Díky svému propojení s touto zbrojí i na bázi magické, má tato zbroj i další vlastnosti, ale Jo je v současné době zatím nezná - Valrys si na psaní návodu zrovna moc nepotrpěl.
- Dračí zbroj - Vyrobená ze šupin Draka Zagarise, poté co ho Jo porazila a vzala si jeho části jako kořist.
Ostatní
- Dračí Amulet - Amulet ve tvaru dračí hlavy, napomáhá s kontrolou Dračí Magie a zesiluje její účinky. Symbolizuje členství v Dračí Guildě.
- Zaklínačský Amulet - V případě Jo Amulet zobrazuje dračí hlavu a je na první pohled v podstatě nerozeznatelný od jejího Dračího amuletu. Rozdíl je patrný pouze při dotyku. Symbolizuje členství v Zaklínačské Guildě.
- Medailon ve tvaru Val Přilby - Získán jako trofej za vítězství v "Pentličkovém Turnaji" ve Valdamiru, na Valdaronthu. A zároveň jediná přilba, kterou Jo dost často nosívá. :)
Mental characteristics
Personal history
Původ
Johauna Rudovous, nebo také Jo Rudovous, je geneticky modifikovaný jedinec, výsledek experimentů šedého draka Nar-Saara. Je jakýmsi lidským mutantem mezi člověkem a Drakem a její genetické složení obsahuje stopy zejména Harsangortha, Nar-Saara a Saara s jeho družkou, Niveh. Měla být "perfektním partnerem" právě pro Nar-Saara, který se snažil si tímto způsobem vyšlechtit svého poslušného poskoka. Je také potomkem prastarého Rodu Val - rod, který byl proslulý zejména svým talentem na Dračí magii, ale také tím, že byli schopní přijmout Draky jako své partnery. Čehož chtěl nejprve využít šedý Drak Saar, kterému se podařilo si "nalovit" členy tohoto rodu a cíleně si je pěstovat - první obétí je Valkyr, tedy, dle všeho, babička Johauny. V jeho experimentech pak pokračuje Nar-Saar, který Saarovi, svému otci, experiment ukradne. Využívá ke svým experimentům dceru Valkyr, Valyrin. Nar-Saar se pak ještě daleko více radikalizuje ve svých metodách - Zatímco Saar si tyto jedince pěstoval ještě relativně přirozenou cestou, Nar-Saarovi není nic cizí. Nar-Saar zabíjí své dračí nepřátele a vhodné vzorky doslova zamíchá do genů dalších potomků. I přes počáteční neúspěchy se ale Nar-Saar dobere toho, po čem touží, nejprve v podobě Jan, kterou považuje za částečný úspěch, pak Johauna a nakonec, než mu Valyrin udělá přítrž s experimenty tím, že pomůže všem svým dětem k útěku, malá Nija. Johauna v současné době odmítá své jméno, poté co se dozvěděla jeho původní význam - "Yokh-aun-a" je slovo pocházející ze staroskřečtiny, znamenající "Dračí vztek, smyslů zbavená". Johauna byla nalezena trpasličím válečníkem Mangusem Rudovousem, který ji vychoval jako svojí vlastní a o svém skutečném původu ještě dlouho nevěděla. Z toho pramení základ její povahy i chování - lehce nevymáchaná huba s nekontrolovatelným temperamentem a pokud by od Johauny někdo očekával chování mladé dámy, se zlou by se potázal - takovéhle věci jsou Johauně cizí. Právě díky Mangusovi se Johauna později vydává v jeho šlépějích a stává se členem Válečnické gildy - Mangus by si ani jinou variantu zřejmě nedokázal představit. K Mangusově nevoli se později Johauna rozhodla pojmout základy Bílé Magie - uvědomovala si, že ve své samotářské povaze, pokud se měla spoléhat sama na sebe, tak jak tomu byla přivyklá, si jen s válečnickým uměním prostě nevystačí. A pokud Johauna něco nemá ráda, tak je to být odkázána na pomoc druhých. Možná je to kombinace její povahy, smíchaná s výchovou, které se jí dostalo od Manguse, ale těžko byste viděli Johaunu jako týmového druha. Johauna rozhodně nepatří mezi lidi, kteří by se extrémě rádi družili - alespoň tedy ve slovní podobě. Pokud jde o konzumaci alkoholu a jídla, zábrany jdou stranou. Johauna jí i pije velice ráda, co se týče jídla, má na svojí konstituci opravdu velký apetit. Johauně však její zvýšená chuť do jídla dlouho nepřipadala ničím zvláštním. Až později zjistila, že její zvýšená chuť k jídlu byla jedním z prvotních jevů jejího částečně dračího původu. Už jako člen Válečnické Guildy se Johauna později setkává s Necromicusem, v rámci úkolu pro svojí gildu - Na hřbitově v Hradci se děly podivné věci, a kdo jiný by mohl pomoci, než Necromicus, který toho-času vedl guildu Nekromantů v Hradci. Pravdou bylo, že bez jeho pomoci by se úkol zvrtl, protože Johauna by sama proti Banshee měla jen pramalou šanci. Právě tato přihoda však způsobila, že se Johauna s Necromicusem sblížila, a nedlouho poté z nich byl velmi neobvyklý pár. Možná právě i toto setkání Johaunu dohnalo k rozhodnutí se od Necromicuse začít učit - za bručivého nesouhlasu Manguse, který cokoliv, co nebylo válečnické umění považoval za ztrátu času. Johaunino studijní úsilí ale nevydrželo příliš dlouho, a později se její cesta ubírá jiným směrem - a proto momentálně, i přes svůj značný talent na Magii, nemá žádný formální výcvik v tomto oboru, tedy alespoň ne ve smyslu, jak je Magie běžně praktikována na Falasu - tuto schopnost, tedy, používat magii tímto způsobem Jo ostatně později i ztrácí, jak se u ní i nadále rozvíjí její dračí mutace. V současnosti je respektovaným obyvatelem Falasu a dobrým přítelem Arathrinu. Je studentem svého Dračího mentora, Tyrrontha, Dračím partnerem Nawrríka. Jo se považuje za blízkého přítele rodu Val a chce je ochránit bez ohledu na sebe samotnou - nicméně její rodinné vazby zůstávají stále nevyřešené, protože ona sama před tímto problémem, který má, tak trochu utíká. Je také studentem Zaklínače Špekouna, který to s ní ale vůbec nemá jednoduché, vzhledem k její tendenci se vrhat do všeho po hlavě - tedy, krom výcviku.FALAS
Začátek Johauniny cesty, kdy setkáním se psem Corrym vede k několika následovným osudovým setkáním - a to zejména se svými sestrami, o kterých doposud nevěděla, že ani má - Jan, Nijou a Vaslavou. Vstupuje do Zaklínačské Guildy, jako student hobitího Zaklínače Špekouna a rozplétá obrovskou pavučinu, která připraví nejedno překvapivé odhalení - a to nejen o sobě samotné, ale i o historii Kilitaru. Jo se musí vypořádat s hrozbou, kterou splétá její nepřítel, Dryzar, který, jak se zdá, je o krok napřed a má vše již připravené. Nicméně, Jo to nezastaví, a jak postupně zjišťuje informace, odhaluje existenci Dračí Guildy, která se stává neskutečnou studnicí znalostí. Je to právě i během této doby, kdy se Jo poprvé setkává s Nawrríkem, coby jedním z malých dráčků, který se krátce po svém vylíhnutí duševně propojuje s Jo a stává se jejím Dračím partnerem - tedy pouto, které nepřetrhne ani smrt, a je to zároveň důvod, proč Tyrr, který se stává jejím mentorem v rámci Dračí Guildy, zpočátku Jo dává všechno sežrat - protože neví, že k jejímu propojení s Nawrríkem, coby bezmocným mládětem, nedošlo z její zlovůle, či vlastně jakékoliv vůle z její strany - k propojení mezi nimi prostě došlo. Jo odhaluje ale i stinnější stránky - tedy, svůj částečně dračí původ, který je výsledkem experimentů šedého Draka Nar-Saara, a posléze návaznost na prastarý rod, kterého je součástí - Rod Val, aneb Dračí Rytíři, kteří už od počátku známé historie Kilitaru chrání nevinné, spolupracují s Draky a hlavně, ovládají Dračí Magii, tedy vzácný talent, který je vyhledáván jak přáteli, tak nepřáteli. Jo se přes všechna osobní úskalí podaří se s hrozbou, která Falasu hrozí vypořádat, zároveň osvobodí Duhovou Dračici ze 42. patra v Dračí Guildě, což vede k obnově Magie, ale i k řadě dalších problémů. Za pomoci své mladší sestry Niji, a Duhové Dračice Sineary, se tak spojují dva vesmíry, které se osvobozením Duhové Dračice dostaly do kolizní dráhy. Rod Val je osvobozen, tedy jeho Falasská a Emeriská část, z Valkesiiny linie a dochází k postupné obnově Valdiru. Johauna odvrhuje své původně staroskřetské jméno, které poukazuje na její nepřirozený původ - stává se z ní pouze "Jo". Ač se Jo podaří najít i svou matku, v současné době neví, jak s ní má mluvit a každé setkání právě s Valyrin je vždy zdrojem nechtěných emocí ze strany Jo - hlavně jakési hanby a pocitu toho, že kvůli tomu, jak vznikla, tak vlastně nikam nepatří. Otázka jejích rodinných vazeb zůstává nevyřešená.ARATHRIN
Magické portály, až již správně fungující, či naopak, nesprávně fungující, jak se zdá, pronásledují naší Jo tak nějak pravidelně. Ta, poté, co se vypořádala s Dryzarem, slavnostně dokončila svůj měsíční výcvik v Dračí Guildě, a z pohledu Draků tak společně s Nawrríkem dosáhla dospělosti - což krom jiného pro Jo znamenalo několik významných změn - Je schopná změnit sebe samotnou do Dračí podoby, chrlit a plivat oheň, a i její Dračí zrak je daleko ostřejší. Poslední dvě zmíněné schopnosti je pak samozřejmě schopná použít i ve své lidské podobě, právě na základě fyzických změn, kterými i její lidská podoba prošla. Původní plán byl tedy nasnadě - Vzhledem k tomu, že Jo opět uhání Valrys k tomu, aby mu konečně dodala materiál potřebný k tomu, aby mohl začít pracovat na její zbroji, aby konečně měla adekvátní ochranu, když se neustále všude vrhá po té své zrzavé palici, rozhodne se Jo, že vytáhne Manguse, který toho času chlastá právě s "dědečkem", se kterým se za tu dobu hodně spřátelil, a že se spolu vydají na Kajmanovce, který jednu z potřebných surovin má. Koneckonců, Jo si potrénuje boj ve své Dračí podobě, a zároveň stráví příjemný čas s Mangusem. Ale, co Skřet nechce, věci dopadnou jinak a dědeček Valrys opět přijde zkrátka. Malfunkce magického portálu vede k tomu, že se Mangus, místo na Falasu, objeví na Arathrinu, konkrétně pak na ostrově, který je místními považován za posvátný, včetně opravdu obřího, evidentně magického stromu, na kterém rostou obří jablka, zatímco Jo, která je částečně Dračího původu si s touto poruchou poradí a správně přesměruje sebe samotnou na Falas, aniž by věděla, kde Mangus skončil. A tak, po zjištění toho, co se stalo, se Jo vydává na Arathrin společně s Nawrríkem, aby Manguse našli. Což vede k pozdějšími zjištění, že to Mangus opravdu posral - doslova a dopísmene, když vykoná potřebu do posvátné svatyně místních Elfů, a ještě použije zakládající pergamen jako toaletní papír. Arathrinské dobrodružství tedy začalo velkým diplomatickým přešlapem - a pokračovalo dál několika, pro Jo, neuvěřitelnými zjištěními. Místní Elfové nevěří na Magii, vstávají v poledne a co je nejhorší - mají nedostatek masa, tedy, jediného opravdového jídla, které jsou ona a Nawrrík, díky své dračí fyziologii schopni konzumovat - který je způsobený nesprávným fungováním Stromu Života a místní Magie všeobecně. Jo s Mangusem rozplétá konspiraci nepřítele, který neviděn a nepozorován, právě kvůli neznalosti Magie místního obyvatelstva, sabotuje místní obranu. Za pomocí námořní kapitánky Ojary a jejího pobočníka, Qae'rina tak postupně odhalí a překazí jednotlivé části plánu, který nepřátele zosnovali, později i s podporou místní královny Qiniary, která má své vlastní problémy, a která se na pomoc Jo nakonec i obrátí. Během toho se Jo podaří se spřátelit s nejedním obyvatelem Arathrinu, a to včetně Skřítků Ritaty a Rapatíka, kteří nemalým dílem přispějí k úspěchu celé výpravy. Po dlouhé a strastiplné cestě je nepřítel zničen, Strom Života opraven, problém Qiniary, ve které dříme Dračí Magie vyřešen, Magie na Arathrinu je v synchronizaci se zbytkem vesmíru a i místní pochopí, že strkáním hlavy do písku před Magií, kterou se proti nim nepřítel zdráhat používat nebude, nic nevyřeší, a tedy, je třeba se naučit Magii porozumět a naučit správně používat. Krom jiného se Jo spřátelí i s trpaslicí Zantharou, které dopomůže k řešení osobního problému, a objasnění historie jejího rodu, čímž si získá nejen její respekt, ale i výpomoc s vlastním problémem - Jo získává zpět duši Nawrríkova otce. A v neposlední řadě se Jo konečně podaří i získat zbytek surovin, které potřebuje Valrys, který se po návratu Jo z Arathrinu vrhne do práce na její zbroji. Co ale Valrys neví, je, že se Jo opět stihne namočit do dalšího problému, dřív než vůbec stihne zbroj dokončit. Ale - to už je u Jo tak nějak obvyklé.ARADOR
Dobrodružství na Aradoru začíná podivnou vizí, ze které Jo vydedukuje, že jde o volání o pomoc. V Dračí Guildě, ve 42. patře se totiž usadila Vesmírná Magie a dělá neplechu. Draci zavolají Jo, aby se pokusila zjistit o co jde a to se jí i podaří. Ze změti zdánlivě nesmyslných obrazů, které jí Vesmírná Magie ukazuje se vyklube naléhavá žádost o pomoc, a tak Jo neváhá, a rozhodne se portálem, který se objeví, projít. Není to poprvé, a pravděpodobně ani naposled, kdy se horlivá Jo vrhá nebezpečí naproti a bez rozmyslu. Aby to ale nebylo tak jednoduché - Jo se jakýmsi způsobem podaří s sebou skrz portál protáhnout i někdejší známé z předchozích dobrodružství - Druidku a Zaklínačku Tai a podivínského trpasličího chmatáka Xinose. Pokud s ní prošel i někdo další, tak o tom Jo neví. Žádost o pomoc pochází ze Skřítčího království, Aranisie a tak se naše nesourodá skupinka ocitá poblíž místní vízky, s úkolem pozdržet nepřítele dostatečně dlouho, aby spřátelené síly mohly evakuovat přeživší. Situace na Aradoru jako takovém je pak ještě žalostnější, jak se družina dozvídá o něco později - Aranisie je jen jedno z mnoha království na Aradoru, a zároveň jedno z mála, která nebyla podrobena skřetími hordami. Ostatní království, a to jak na severu a tak na jihu se potýkají se skřetími armádami. A aby toho nebylo málo, tyto dvě armády zároveň bojují mezi sebou. Místní obyvatelé jsou podrobováni a nuceni sloužit Skřetům, což činí celou situaci o to komplikovanější - protože v případném střetu s nepřítelem v jeho řadách mohou být i místní obyvatelé. Dva Draci, kteří mají celý útok na Arador na svědomí se pak snaží dostat k jakýmsi klíčům, z důvodů, které nejsou ještě zcela zřejmé. A aby nebylo ještě hůř - Tito Draci jsou poskoci Saara a Nar-Saara. Místní obyvatelé téměř ztrácí naději, že by se jim podařilo jak Draky, tak Skřety vypráskat. A tak je to na malé a nesourodé skupince čítající horkokrevnou Jo, nerozvážnou Tai a nenechavého Xinose, aby se pokusili situaci v celém Aradoru otočit ku prospěchu místního obyvatelstva. Arador je válečná zóna. Jo to až palčivě připomíná někdejší zkoušku v Dračí Guildě, kdy byla nucena bránit Valdir na Emerysu, do doby, kdy měla přijít Val'rhea a pomoci s jeho obranou, se slibem, že právě ona a její Drak by měli útok Skřetů odvrátit. A stejně jako na této zkoušce, Jo během bojů utrpí nejedno vážné zranění, která vedou k nešťastnému sledu událostí, a to nejen pro její "já" na Aradoru, ale i pro to, co se děje v současnosti na Silvenaru. Nesourodost její družiny na Aradoru rovněž nepomáhá celé situaci, a Jo chvílemi pochybuje o sobě samotné, že je schopná ty dva (Druidku Tai a trpaslíka Xinose Stonehilla) ochránit. Zejména Xinos má jasné pochybosti o Jo a jejích schopnostech a celkově by se dalo říci, že ji Xinos bere jako někoho, kdo si o sobě moc myslí, aniž by měl ponětí o tom, jaká Jo ve skutečnosti je - a Jo to rozhodně nepřidává na optimismu - i když své skutečné pocity svým dvěma společníkům ukazuje jen málokdy. Uvědomuje si, že nikdo z nich není ani zdaleka připraven na hrůzy války, a to možná včetně jí samotné. Nicméně, ve své přirozenosti chránit lidi kolem sebe, Jo cítí jistou dávku zodpovědnosti za oba služebně mladší dobrodruhy a tak se snaží je ochránit - i za cenu toho, že to není v daný okamžik zrovna racionální rozhodnutí.SILVENAR
Jo Rudovous, Silvenar 2025 by Shade
Gender Identity
Drak
Education
Viz. "Guildy".
Employment
GUILDY
- Dračí Guilda
- Válečnická Guilda
- Zaklínačská Guilda
Členství v Guildách - v současnosti spíše čestné
- Nekromantická Guilda
- Léčitelská Guilda
Accomplishments & Achievements
- Pomohla Salamandrům ze Salisie k návratu domů.
- Objevila Dračí Guildu.
- Zabránila nebezpečí hrozící ostrovu Falas, ze strany Saara.
- Podařilo se jí rovněž vyřešit zmizení Falaských hrdinů a dopomohla k jejich návratu.
- Nalezla a zachránila své přímé předky z prastarého rodu Val.
- Osvobodila Duhovou Dračici z 42. patra Dračí Guildy, kde byla původně držena drakem Saarem.
- Na základě osvobození Duhové Dračice má také na svědomí obnovu magie.
- Vyřešila problém dvou Duhových Dračic a dvou (kolidujících) vesmírů jejich propojením.
- Zabránila invazi Skřetů do Arathrinu
- V boji porazila šedého draka Zagarase během invaze Skřetů a trpaslíků do Arathrinu.
Failures & Embarrassments
- Utrpěla kritická zranění hlavy a krku poté, co v obrovské rychlosti, za pomocí svého speciálního magického útoku, s úmyslem se rychle přesunout ke svému skřetímu protivníkovi, napálila do magické iluze rytíře, o které nevěděla, že je hmotná, a tudíž ve své horlivosti nepočítala s tím, že by jí tato iluze mohla stát v cestě. Fyzika tedy udělala své. Nejen, že tato iluze byla přátelská, ale zároveň to byl první boj Jo poté, co jí Valrys předal zbroj rodu Val, kterou pro ni dokončil... (Arador)
- V bitvě se severní armádou Skřetů, nedaleko Valadionu, Jo utrpěla opakované zranění do hlavy, což mělo za následek zhoršení jejího nedoléčeného zranění krční páteře a při kterém málem přišla o život. Její Dračí Partner Nawrrík použil veškerou svou Dračí Magii, aby udržel Jo při životě, což se mu nakonec podaří, ale on při tom na Silvenaru umírá. A i přesto, že se Nawrríka podaří Jo, za pomoci Valyrin a Necromicuse zachránit, Jo nedokáže odpustit sobě samotné - nechce, aby kvůli ní trpěli ti, na kterých jí záleží. (Arador)
Mental Trauma
Vina Přeživšího
- Johauna má problém sama se sebou, poté co zjistila svůj skutečný původ a způsob jakým vznikla. Sebe samotnou vnímá jakožto na okraji společnosti, mimo ni, právě kvůli nepřirozenému způsobu, kterým vznikla a díky kterému zemřelo mnoho nevinných bytostí a to velmi neetickým, ohavným způsobem, zatímco ona přežila - a jakožto takové, je její povinností zařídit, aby nevinní trpět nemuseli a nemuseli si projít ničím podobným - což často vede k tomu, že sebe samotnou přetěžuje, a to i do stavu úplného kolapsu. Raději vystaví sebe nebezpečí, než aby byli v nebezpečí ostatní. Trestá sebe samotnou. Jakákoliv narážka na její původ jí jen připomene skutečnost, že k tomu, aby ona vznikla ostatní umírali a tak je jenom spravedlivé, že teď ona musí tento dluh splácet. Nicméně na toto téma často reaguje podrážděně, či naopak přepne ze své obvykle veselé povahy do absolutního ticha, kdy zjevně ani nevnímá nic ze svého okolí. Hořkou připomínkou a otevření už tak nehezké rány byla situace, kdy jí přátelé obětí, které byly použity k její "výrobě", vinili za smrt jejich přátel a členů rodiny. Případ Lyta, nekromanta, který se spolčil se Skřety z těchto důvodů byl silný a nepříjemný zážitek. Přes tohle všechno si nicméně Johauna nic z toho a to zejména navenek, před ostatními, nechce připustit, vymlouvajíce se na nedostatek času na "řešení blbostí". Což koneckonců je konsistentní s tím, jak vnímá svá fyzická zranění - lepší zavřít oči, zařvat a jít dál.
Odvrhnutí sebe samotné
- Neví, kam pořádně patří a jestli vůbec někam patří. Na základě svého zjištění zavrhla své jméno, Johauna a představuje se pouze jako Jo Rudovous. Toto se nezměnilo ani poté, co se jí podařilo najít a zachránit své předky, členy prastarého Dračího rodu Val - tuto svou přirozenost, skutečnost, že je "Val" silně odmítá. Nechce, aby někdo, jako je ona rod Val zostuzoval. Toto její trauma je propojeno s tím, jak vnímá svůj vlastní vznik - a podobně, jako ji dokáže rozhodit jakákoliv připomínka na toto téma - stejně vlastně vnímá i to, pokud ji někdo nazve "Val". Zejména v boji proti Folizelovi vyšlo najevo, že vůči sobě samotné chová jakousi vnitřní nenávist, považující se za zrůdu a pocit viny za to, že mnoho lidí zklamala, když se na základě jeho manipulace, která jen pošťouchla to, co už samotná Jo skrývala, málem zničila, za pomocí Vesmírné Magie.
PTSD
- Poté, co byla rituálně zabita Skřeto-člověkem Dryzarem a z její duše následně vytvořena Banshee (za plného uvědomování si toho, co se s ní děje, včetne konečného rituálního podříznutí krku), za účelem násilného probuzení jejích spících schopností, souvesijící s jejím původem. Což mimojiné zahrnovalo i příkazy, které ji nutily ubližovat nevinným, ale také jejím blízkým přátelům - tedy něco, co šlo i před jejím zabitím proti jádru vlastní přirozenosti. Neměla kontrolu sama nad sebou, byla pozorovatelem a vězněm vlastní podstaty. Sledování utrpení ostatních, ale i nemožnost činit rozhodnutí z vlastní vůle, ať už z jakéhokoliv důvodu, je pro ni vždy velice těžké a vždy si v tomto případě vzpomene na tento zážitek, většinou v podobě velmi živých a nepříjemných záblesků, což může, ale i nemusí vést k různě silné panické/instinktivní reakci. Je více než jasné, že ve spojení s ostatními traumaty Jo to celý problém jen zhoršuje a amplifikuje. Příhoda s Drakem Folizelem také velice negativně přispěla.
Fobie z Vody
- Voda je tabu. Voda nepatří mezi základní elementy. V přítomnosti vody reaguje hlasitě a s odporem. Studená voda je nejhorší urážkou. V žebříčku "odporných nepřátel" je u Jo voda v seznamu velice vysoko: Po Nar-Saarově a Saarově zvěrstvech a ostatních hnusech, které jsou šedáci schopni vyplodit, je tu voda. Můžete Jo praštit, domlátit do bezvědomí, dělat si z ní legraci, ale pokud to něco zahrnuje vodu, v jakékoliv formě či příležitosti - vezme si to velice osobně. Takže takové ty běžné, nevinné vtípky, jako že ji strčíte, aby spadla do vody, nebo ji necháte vymáchat ve vodě - možná časem odpustí, ale nezapomene. :p
Coping Mechanisms
- Celkově se Jo snaží, aby nemusela nic z těchto problémů řešit, protože ať si to přiznává nebo ne, ono to sakra kurevsky bolí, a to víc než její obvyklé "škrábance". Je pro ni těžké, až děsivé, když nemá nic, co by ji dostatečně zaměstnalo, čímž by vznikl prostor k tomu, aby se její myšlenky mohly začít ubírat nežádoucím směrem. Což také v praxi znamená, že prostě nevydrží nikdy v klidu a stále je v pohybu.
- Svoji bolest skrýva za smích - nechce vidět ostatní trpět a snaží se proto tomu jakýmkoliv způsobem zabránit, i když to znamená zesměšnit sebe samotnou, udělat nevhodný žertík, či vtipem zlehčit vážnou záležitost.
- Má neustálou snahu napravovat staré křivdy a rány které lidé v jejím okolí utrpěli. Tmelit dávno ztracené rodiny a přátelství. Cokoliv, co u druhých opětovně zažehne jejich jiskru a dá jim nové poslání a chuť do života.
- Neskutečně se přetěžuje. Toto je pro některé členky rodu Val vlastně vcelku typické, nicméně v kombinaci s traumaty, které Jo má je toto daleko extrémější případ a to i proto, že musí často balancovat mezi několika vlastními fragmenty - kdy ani jeden fragment zrovna nebere moc ohled na vlastní zdraví, ať už mentální či fyzické.
Intellectual Characteristics
- Jo rozhodně není někdo, kdo je schopný vydržet dlouho v klidu, což znamená, že teoretický výcvik jakéhokoliv druhu dost často prospí, k nelibosti svých mentorů.
- Takticky zdatná, intelekt jí nechybí, jen jí občaně chybí trpělivost k tomu, aby se nad problémem zamyslela.
- Nemá ráda abstraktní, nekonkrétní problémy a hádanky. Vše by mělo sledovat přímočarou a jasnou logiku.
Morality & Philosophy
- Jo věří ve správnou věc. Tedy, vždy se snaží udělat to, co je v danou chvíli správné, či spravedlivé.
- Ne vždy se však drží předpisů a nařízení, protože z jejího pohledu se tyto dvě věci mohou často rozcházet.
- Dokáže odpustit a preferuje alternativní "trest" pro viníka - který má vést k odčinění toho, co provedl a k následné nápravě.
Taboos
- Voda. Studená, teplá, zmrzlá. Na teplotě a formě nezáleží. Pokud je to mokré, je to nepřítel číslo jedna.
Personality Characteristics
Motivation
- Cestovat tam, kde je jí potřeba a rozhodně nenechat šedé draky, aby si dělali co chtějí.
- Chránit ty, kteří jsou pro ni důležití.
- Chránit nevinné.
- Hledat znalosti týkající se Dračí Magie.
- Být dostatečně silná, aby mohla pomoci těm, kteří to potřebují.
- Zničit Nar-Saara.
- Obrátit Saara, Tyrrova otce, zpět k dobru.
Savvies & Ineptitudes
- Schopná v boji, ať už fyzicky či takticky.
- Magicky nadaná, i přes to, že nemá žádný magický výcvik - tedy pokud pomineme ten v Dračí Guildě.
Likes & Dislikes
- Voda.
- Zase voda.
- A voda ještě jednou.
- Opravdu nemá ráda zeleninu, kterou koneckonců díky svojí fyziologii v současné době ani není schopná strávit.
- Zvířátka má ráda pouze na talíři, pěkně připravená ke konzumaci.
- Neuznává "nařízené" autority. Pokud vám projeví respekt, je to proto, že to tak opravdu myslí a ne proto, že máte dvacet titulů před jménem.
Virtues & Personality perks
- Majetek pro ní rozhodně není hnacím motorem - i přes své zásluhy si nikdy neřekla o explicitní platbu či odměnu, spíše jí přijde absurdní až divné to, že by si měla za to, že ostatním pomáhá nechat platit těmi divnými kulatými věcmi.
- Rozhodně jí nechybí osobní statečnost. Když většina lidí má snahu se nebezpečí vyhnout, ona mu jde prostě naproti.
- Riskuje, v případě, že hrozí nebezpečí těm, na kterých jí záleží a nebo těm, za které ona cítí jistou dávku zodpovědnosti. Toto ovšem občasně vede i k tomu, že osobní risk, který na sebe bere, není zcela racionální rozhodnutí.
- Je vůdcem a velitelem, občasně i neúmyslně. Většinou proaktivní, občasně nicméně autoritativní. Není typ, který následuje a když na takovou situaci dojde, rozhodně z ní není nadšená.
Vices & Personality flaws
- Výbušná, vzteklá povaha... díky Dračí magii toto pak platí dvojnásob a občasně i doslova.
- Pije.. alkohol, samozřejmě.
- Netrpělivá. Nezdržujte ji zbytečnými plky.
- Dokáže být velmi zasmušilá, depresivní - Ačkoliv se tyto stavy u ní objevují, dává si záležet aby to na ní nebylo poznat.
- Nerada žádá o pomoc, zejména pokud jde o problémy osobního charakteru.
Personality Quirks
- V případě, že má Jo pocit, že má něco prioritu, není schopná velkého odbočení od úkolu a snaží se za každou cenu o to, aby dokončila to, co je potřeba, bez jakéhokoliv odkladu. Což se často projevuje třeba i tím, že několik nocí nespí a celkově zanedbává osobní potřeby.
- Červená se, pokud se dostane do přílišného středu pozornosti. Ale také, pokud je jí daná situace nepříjemná, či se cítí trapně. Pokud se úroveň těchto nepříjemných okamžiků dostane do hodně neúnosných rovin, Jo volí rychlý úprk.
- V případě vlastního zranění rozhodně neberte moc doslova to, pokud vám řekne, že to nic není.
- Nerada ukazuje vlastní slabosti.
- Směje se, často a hodně nahlas. A to i přesto, že její vtípky nejsou vždy zrovna taktní.
- Přilbu nosí... v Bezedném pytli.
Hygiene
- Pokud vlastní čistota nezahrnuje vodu, tak je Jo i vcelku čistotná, pokud na to tedy zrovna najde čas.
- Déšť se už rozhodně nepočítá, voda je odporná.
Social
Contacts & Relations
Falas
Johauna je dobrým přítelem guild, ale i obecně lidí v Hradci na Falasu. Na Falasu si pak postupně vybudovala dobré jméno, poté, co se vypořádala se skřetí hrozbou, která ostrovu hrozila.Arathrin
Ačkoliv se původně příchod Johauny na Arathrin neobešel bez několika diplomatických přešlapů, dokázala si Johauna za dobu svého působení na Arathrinském ostrovu získat značný respekt, na základě svých činů a dovedností. Byla to právě Johauna, která s pomocí svých přátel obnovila Arathrinskou magii tak, aby fungovala ve správné synchronizaci s okolním světem.Silvenar
Valdaronth
Jo se za dobu svého působení na Valdaronthu podařilo nasbírat mnoho kontaktů, známých, ale i přátel. Od Jo, která se na Valdaronthu vypracovala z pozice "Dračí Čarodejnice" a osoby, která se byla nucena pohybovat neobvykle skrytě, kvůli jejím schopnostem, až po Jo, která je považována za jakéhosi Valdaronthského hrdinu a šampiona.- Kněžna Vittaria - Proslulá nekromantka je jednou z prvních přátel, kterou Jo na Silvenaru našla. Tato stará, excentrická nekromantka jí díky svým kontaktům nejednou pomohla ke snadnějšímu přístupu k informacím, ale i k dalším vlivným lidem. Jo rozhodně nedoceňuje její zálibu v koupeli ve vodě.
- Jarrik - Student Vittarie a syn Michvala ze Stavrosu.
- Darzig - Starý trpasličí hrdina, potomek rodu Rysů. Sběratel artefaktů z dobů před Gorou. Jo má pro trpaslíky slabost, proto s ním vždy vycházela fenomenálně. Panuje mezi nimi vzájemný respekt.
- Aravalis / Nekarios - Hlavní Šampión na Valdaronthu. Jo se v jeho hledáčku objevila velice brzy po svém příchodu na Valdaronth, a to konkrétně poté, co vyhrála Pentličkový turnaj ve Valdamiru. K jejich setkání ale došlo až mnohem později, kdy si oba byli jistí, že jsou na té správné straně.
- Michval ze Stavrosu - Současný pán ze Stavrosu a Valdamiru. Jo dopomohla k tomu, že se Michvalovi dostalo včasné pomoci od Valyrin - umíral na následky magické nemoci. Zároveň ho skryla před Duryňskými na Valdiru - poté, co Michval utekl se svým domnělým synem, Kronvalem, kterého chtěli Duryňští zneužít pro své účely, na základě jeho vrozených talentů na černou Magii.
- Kalinita - mladičká Skřítka, zvídavá a čiperná. Kamarádka skřítka Itadakiho a vlastně první bytosti, které Jo potkala na Valdaronthu. Poté, co se snažili oba uplout na malé lodičce pryč od Jo, na kterou křičeli "Dračí čarodejnicééééé", ale moc jim to nešlo, se tito dva stali nedílnou součástí Valdirské posádky, coby knihomolové a sběrači informací z knih všeho druhu.
- Itadaki - Neposedný, vrtošivý Skřítek. Kamarád a spolupracovník Kalinity.
- Noxara - Bílá Dračice z Ulavaru, přeživší z dob Velkých Dračích Válek, Mistryně místní Léčitelské Guildy. Jo zachránila Noxaře život tím, když ve 2. éře společně s Rysronthem přinesli uĺomek Stříbřitky, který se stal "Srdcem Ulavaru" a vyladili jej na samotnou Noxaru, která se pod jeho účinkem začala pomalu zotavovat a již nebylo nutné obětovat členy místní Léčitelské Guildy.
- Noxinor - Otec Noxary, bílý Drak, uživatel Bílé magie, dračí bojový léčitel z dob Velkých Dračích Válek. Jo se podařilo Noxinora vyrvat ze spárů Duryňských a draka Mirdanthara a opět se shledat se svým Dračím partnerem Noxaborem, ale i se svou dcerou, Noxarou.
- Noxiara - Současná Hilaria léčitelské Guildy v Ulavaru, společně s Noxarou. Jo se podařilo tuto léčitelku zachránit poté, co byla zabita ovládnutým Noxinorem, a to tím, že si dočasně schovala její duši do sebe samotné. Noxiara tak chvíli sdílela velice těsné propojení s Jo, což jí dalo jistý neobvyklý náhled do nitra Jo, se vším dobrým a zlým, co to obnášelo. Jo má dodnes velice nepříjemný pocit v její přítomnosti, právě proto, že Noxiara o ní ví více, než by pro ni bylo komfortní.
- Sinoxea - Nejdříve stará, nabručená léčitelka z Ulavaru, která Jo dává neskutečnou sodu za "blbosti". Poté, díky nelinearitě existence Jo, v době 2. věku, bezstarostné, veselé a hyperaktivní střevo, které adoruje rod Val stylem, až je to skoro roztomilé. Holčina, která je ve stejném věku jako Jo samotná, ale která je předurčena převzít velkou zodpovědnost v již tak mladém věku, což vede k tomu, že Jo se Sinoxeou začne sympatizovat a to dompomůže i k následnému většímu pochopení staré Sinoxei.
- Vigazil - Vyšší nemrtvá, duše Skřítky v těle upírky vyrobené z genetického materiálu Aravalise/Nekariose. Skřítka byla šampionem Valgory, ale poté, co ji Aravalis zabil a vymanil z kontroly ji vzal pod svá křídla. Je pravou rukou samotného Aravalise, a tahá za nitky ze stínů - což vede k čestému výskytu mrtvol. Má své specifické metody, nicméně za dobu spolupráce s Jo mezi nimi vznikl vzájemný respekt a důvěra ve schopnosti toho druhého.
- Astabela - Již postarší uživatelka žluté Dračí Magie. Kdysi oblbnutá Valgorou, byla to právě Astabela, která "ulovila" mnoho členek rodu Val, během následných čistek, poté, co se Drathinga s Gurvajem dostali k moci. Poté, co se Astabela vymanila z jejich kontroly tím, že doslova urvala kousek své duše, se dostala zpět na Valdaronth, a jakožto zkušená uživatelka žluté Magie se rozhodla toto odčinit tím, že učila ostatní, podobně nadějné jedince. V době, kdy se setkává s Jo již na následky starého zranění umírá, ale Jo se zahryzne a nakonec najde způsob, jak Astabele pomoci. Ta pak na oplátku pomáhá v boji s Folizelem nad Beltarindolem - i když i zde pochybí, když se jí nepodaří včas prohlédnout Folizelovu lest. Tak jak to už s Jo obvykle bývá (přeci jen ji Astabela nevymáchala ve vodě, to by byl hned jiný případ) - Jo jí to nemá za zlé a nechce, aby se s něčím takovým Astabela trápila.
Arador
Arador je válečná zóna. Poté, co Valtyris obětoval sám sebe, aby se zbavil svou šedých Draků, kteří vedli útok na Arador, se Jo musela srovnat s hořkou realitou Aradoru - nepřítelem totiž nebyli jen "ti zlí". Proti nim stojí i někteří z obyčejných lidí, ať už dobrovolně, či z donucení.- Valtyris - Jo potkala Valtyrise ve Valadionu. Už od prvních okamžiků s ním cítila jistou sounáležitost. Možná i proto, že i z jeho strany bylo patrné až neobvyklé porozumnění velice excentrické povahy Jo - bez jakéhokoliv odsuzování.
Stálá Letka
Jo byla po dlouhou dobu samotářská. Občas ji okolnosti donutily spolupracovat s jinými, ale v pravdě, v mnohých případech šlo již o zkušené specialisty ve svých oborech. Navíc si je Jo často volila sama - což znamenalo, že si vybírala lidi, kteří nebyli v přímém konfliktu s její povahou. To poslední, co Jo chce řešit, je hádka v rámci letky - letka má spolupracovat a sdílet své schopnosti. Její setkání s letkou na Aradoru bylo však velice rozdílné - nikoho z nich si původně vědomě nevybrala - její vlastní Vesmírná Magie je stáhla s sebou za ní. A ač s touto družinou Jo již v minulosti spolupracovala, k delší spolupráci dochází až na Aradoru. Díky tomu, že se na Arador tato nesourodá skupinka dostala více-méně nedobrovolně, a kvůli Jo, tak Jo, i přesto, že je vlastně z hlediska běžných lidí v letce nejmladší, vnitřně vnímá jistou dávku zodpovědnosti za ně, ale zároveň jakýsi pocit viny, že s ní uvízli v místě zmítaným válkou. Krom jiného je považuje za "děti", protože ač má každý z nich velký potenciál, tak nemají zkušenosti na to, aby jej zatím plně využili - což je velice typický drakovský přístup k mladším Drakům, který může v extrémním případě přerůst i do arogance - čemuž by se Jo ráda vyhla, protože je pro ni samotnou možnost svobodného rozhodnutí klíčová a tak ji nechce brát ani ostatním.Pozice v letce
Způsob, kterým Jo vnímá svou pozici v prakticky jakékoliv družině se dá shrnout asi takto - Jejím úkolem je ukázat cestu, ne nařizovat a svazovat - a pokud je tato hranice respektována oboustraně, je Jo spokojená. Nechce být "generál", nestojí o "ano paní" členy družiny, chce být "průvodce", který nasměruje a poradí a ostatní pak využijí své talenty tak, jak je pro ně nejpřirozenější. Zároveň ale nechce být "podřízená" a poslouchat rozkazy, jak by ona měla své vlastní schopnosti a talenty používat, zejména pokud to jde proti její vlastní přirozenosti a povaze. Jo rozumí tomu, že některé třenice v Aradorské letce jsou výsledkem nekompatibility povah mezi jednotlivými členy, tedy něco, s čímž se doposud moc potýkat nemusela a je samo o sobě řádně tvrdým oříškem. Jo si zároveň uvědomuje, že některé povahy spolu efektivně zkrátka spolupracovat nemohou, koneckonců proto bývá zvykem, že se obvykle letka složí z členů, kde k těmto výrazným nekompatibilitám ať už povah, tak i přístupu k úkolům nedochází. Jo ve své podstatě rozdílnosti tohoto typu u druhých nepovažuje za zlé, protože lidé jsou různí a je to právě někdy rozdílnost povah, která v jiných letkách s dostatečně kompatibilními jednotlivci může fungovat skvěle, v návaznosti na konkrétní problém. V Aradorské letce je Jo někdo, kdo zejména pokrývá boj z blízka, zároveň je specialistkou na bojovou Dračí Magii, to hlavně na její rudou a modrou složku a díky své Vesmírné Magii často také, ač nerada, letku směřuje za úkoly, které je nutné splnit.Přístup k ostatním a morální kompas
Pokud se ostatní nesnaží zasahovat do vlastní přirozené povahy Jo, se snahou ji "převychovat", Jo všeobecně oplácí stejnou měrou. V tomto kontrastu s její obvyklou svobodomyslností je ovšem její vlastní morální kompas - Pokud jde o jakýsi "morální kompas", tam Jo jen velice těžce toleruje rozdílnost v přístupu a je neústupná. Jo preferuje ochranu lidí, zejména těch, kteří se bránit nedokážou, bez očekáváni čehokoliv takříkajíc za odměnu. Zvířata a věci jsou druhořadé, podřadné a nečestné jednání jakéhokoliv druhu všeobecně považuje za nepřijatelné.Allarin
Tichá Nekromantka, ale zároveň i uživatelka bílé Magie. Jo ji z počátku považovala za až příliš tichou, nenápadnou a možná i trošku roztomilou osobu. Allarin je potomkem rodu Rinů a rodu Noxů, což samo o sobě je neobvyklé - protože velmi blízké "tmelení" se mezi jednotlivými Dračími rody je považováno za riskantní. Allarin je většinou nekonfliktní, klidné až vyhýbavé povahy, díky čemuž ji Jo částečně měla i za "změkčilou". To se ale razantně změnilo když se i tato tichá osůbka ozvala, aby se Jo zastala během konfliktu v družině a od té doby Allarin vlastním způsobem respektuje - i přes svoji fyzickou zranitelnout a obvyklou tichou, až vyhýbavou povahou je ochotná se za ni postavit, což ať už si chce přiznat, či nikoliv (spíše ne), je něco, co v jistých chvílích opravdu potřebuje a zároveň to poukazuje na vlastní vnitřní sílu, kterou Allarin ukáže, pokud to uzná za vhodné. Jo se s Allarin ráda škádlí, ale zároveň je vůči ní velice ochranářská a vnitřně je ráda, že někoho jako je Allarin tato letka má - protože pokud někdo v budoucnu bude schopný lépe uhladit vnitřní konflikty v této tak nesourodé letce, je to právě Allarin. Celkově by se dalo říci, že Jo považuje Allarin v rámci letky za nejbližší přítelkyni, což dokazuje i ten fakt, že se jí nejednou svěřila s záležitostmi, které všeobecně jen nerada zmiňuje. Allarin v letce funguje jako specialistka na černou Magii a je pro letku zároveň i jediná léčitelka.Xinos
Xinos je trpaslík. Jo s jedním trpaslíkem vyrůstala a většinově s nimi tedy vychází dobře a má pro ně jakousi slabost. I když začátky mezi Jo a Xinosem byly lehce trnité - Xinos pochází z Emerisu - místo, které dle jeho vlastních slov trpělo nedostatkem materiálů, a to zejména kovů. Což vedlo k tomu, že Xinos měl snahu pobrat vše, co nebylo přivázané. Když tedy Xinos chtěl pobrat i věci obyčejných lidí, poté, co je našel v opuštěných domkách, Jo, která má až příliš silně zakořeněný smysl pro čest - a brát věci lidem, kteší o vše přišli během války, to se nedělá, to velice rozčílilo. Nicméně se zdá, že se tato záležitost utřepala - a Xinos, byť jeho záliba v hromadění majetku přetrvává - což ostatně ani není pro trpaslíky neobvyklé, dnes pro Jo už není jen "ten trpaslický chmaták". Jo si uvědomuje, že Xinos, i přes svoje na venek neurvalé a hrubé chování, má velké srdce a pro letku by se svým vlastním způsobem roztrhal. Navíc jí svým chováním připomíná Valryse a doufá, že se tito dva jednoho dne setkají, protože si Jo uvědomuje, že Xinos má velký talent a ráda by viděla, aby dosáhl svého plného potenciálu - což je evidentně něco, o co i samotný Xinos usiluje, aby mohl být pro letku užitečný. Xinos je pro letku specialista na artefaktovou Magii všeho druhu, koketuje i s rudou Magií, a to zejména s Elementály a s živlem Země. Zároveň výborně zastává i logistický chod celé letky a jakožto trpaslík, ani v přímém boji rozhodně neudělá ostudu.Tar-ara
Uživatelka modré a žluté Magie, velice okrajově zelená. Tar-ara se přidala k letce jako poslední a díky rozdílným a temperamentním povahám obou tu došlo ke konfliktu hned záhy. Z "profesionální" stránky Jo považuje Tar-aru za znalou, bystrou a velice talentovanou, co se týče jejího zaměření a věří jí v tom, na co je dobrá. Ze stránky osobní ji ovšem považuje za upnutou, nudnou starou bábu, která se bere až příliš vážně a která, tak jak to vnímá Jo, preferuje věci a knihy před lidmi a jejich problémy. Nelíbí se jí její celkově chladný a odtažitý přístup k ostatním a ani její vyslovená nenávist ke Skřítkům. Celkově, Jo vnímá, že právě Tar-ara své nenávisti (která v některých ohledech hraničí až s krutostí) dává až příliš volnou ruku, kdy právě nenávist nejednou ovlivnila její chování. Ráda by našla způsob, jak s Tar-arou vycházet lépe, ale protože jsou jejich povahy a přístup k věci téměř opačné - i díky jisté dávce temperamentu, který obě sdílí, toto se může ukázat jako velice těžký úkol - a to pro obě. Pro Tar-aru je Jo jen ta "natvrdlá divná puberťačka" (což, minimálně co se týče té puberty, ve svém věku Jo skutečně i je - i když často používá svůj humor jakožto jakousi obranu před vlastními problémy) a pro Jo je Tar-ara "nudný kazišuk, co zkazí každou legraci". Zdá se, že přílišný věkový rozdíl mezi oběma je téměř nepřekonatelnou překážkou. V duchu spolupráce a celkovému zájmu se alespoň trochu Tar-aře přiblížit, navzdory jejich osobnímu konfliktu, Jo Tar-aře ráda nabídne pomoc, pokud má co nabídnout - protože ví, že Tar-ara ráda sbírá nové znalosti a dovednosti a občas se najde i něco, co by Jo mohla Tar-aru naučit, byť často jen teoreticky. Tar-ara je v letce zejména specialistka na modrou Magii, jmenovitě portálová Magie, ochranné štíty a démonické dimenze. Její talenty v modré Magii zahrnují i náhled do minulosti, což družině nejednou velice pomohlo získat cenné informace. Je zřejmě nejsečtělejší členkou letky, v poslední době rozšířila svůj okruh zájmu i o žlutou Magii. Její chladný, kalkulující přístup často přispívá k vlastním neortodoxním taktikám a využití vlastních schopností.Tai
Druidka a Zaklínačka, členka rodu Tai. Jo v Tai vidí až příliš zapálenou Druidku, která je schopná kvůli "jídlu" udělat scénu. Jo Druidy všeobecně považuje za lehce podivné - protože to vypadá, že by raději seděli ve svém Hvozdu a povídali si s "jídlem" a s "velkou trávou" (čti jako "zvířata" a "stromy"). Což by vlastně Jo ani nevadilo, ale v momentě, kdy se zapálený Druid dostane do její blízkosti a začne chránit "jídlo" na úkor nevinných, tak Jo začíná vidět rudě. Ani Jo samotná se vysloveně nevyžívá v zabíjení zvířat, ale neváhá, pokud si musí vybrat mezi záchranou jiné osoby a zvířetem - tam jsou její priority jasné a rozhodně se nebude držet zpět, aby zvíře nedošlo újmy, pokud je v ohrožení jiná osoba nebo dokonce člen družiny. Ani v boji proti nepříteli nebude na zvířata brát extrémní ohled. Z pohledu Jo je Tai dobrácké povahy, i přes zjevné rozdíly, které mezi ní a Jo jsou a nejednou spolu sdílely dobré okamžiky. Tai je přátelské povahy, byť občas tíhne k samotářské povaze - o její minolosti toho mnoho známého není. Jo se mimojiné podařilo zjistit něco málo právě z tajemstvím opředené minulosti této samotářské Druidky, natolik, aby věděla, že Tai byla obětí silného prokletí, které měla na svědomí Dračice Dralfiran. Toto prokletí se jí společně s Allarin od té doby podařilo odstranit a možná i to přispělo k vzájemně všeobecně vřelejším vztahům mezi Tai a Jo. Tai je v letce specialistka na zelenou Magii, okrajově její záběr schopností zahrnuje i Magii černou. Je i jakousi kronikářkou letky - svou kroniku ale zatím nikomu k nahlédnutí nepůjčila.Family Ties
Adoptivní rodina
- Mangus Rudovous - Otec
Rod Val
- Jan - Sestra, starší
- Vaslava - Sestra, starší
- Nija - Sestra, mladší
- Valyrin - Matka
- Valkyr - Babička
- Valkenia - Pra-babička, ze všech členů rodu je Valkenia Johauně nejpodobnější, a to ať už co do vzhledu, tak i do povahy, ale i aury.
- Valkara - Pra-pra-babička
- Valkesia - Pra-pra-pra...moc-pra-babička, první z Rodu Val, kdo připutoval na Kilitar.
- Valthar - Syn Valkary, Johauně se podařilo ho vyrvat ze spárů Saara, když ho a jeho draka Tharoga přivedla zpět na stranu Duhových Draků.
- Valrys - Všemi členy rodu oslovován jako "Dědeček". Je nejméně tak starý jako Valkesia. Velice excentrický.
Saarova Dračí linie
- Nar-Saar - Otec, pokrevní, geneticky
- Harsangorth - Otec, pokrevní, geneticky
- Saar - Pradědeček, pokrevní, geneticky
- Tyrr - Dědeček, pokrevní, geneticky
Niveh Dračí linie
- Niveh - Prababička, pokrevní, geneticky
Nawrríkova Dračí linie
- Nawrrík - Dračí partner
Religious Views
- Náboženství? To je nějaký druh trávy? No fuj.
Social Aptitude
- Johauna má potíže se slovním vyjádřováním, těžko hledá slova a to zejména, pokud jde o pocity.
- Považuje mluvené slovo za nedostatečné a nešikovné. Což často znamená, že je ve slovním vyjadřování velice neohrabaná.
- Co se týče celkové verbální komunikaci, je ale přímočará, jde rovnou k věci a pro hrubší slovo nejde daleko.
- Působí sebevědomě, rozhodně jí nechybí charisma.
Mannerisms
- Přímočará a upřímná.
- Horkokrevná - často jedná dříve, než si danou situaci promyslí.
- Pro ránu nejde daleko - Díky výchově Manguse věří, že dobrá rvačka často řeší veškeré problémy.
Hobbies & Pets
- Mazlíčky nemá. Protože by je nejspíše dříve sežrala, než aby se s nimi zabývala.
- Nawrrík, její Dračí partner, se ale opravdu nepočítá za mazlíčka.
- Zájmy? Kdo má do Skřetí prdele čas na zájmy? Johauna o tom moc často nepřemýšlí.
Speech
- Rozhodně se nezdráhá sáhnout po nějaké té nadávce.
- Mluví rychle, zejména, pokud je jí daná konverzace nepříjemná.
- Nemá ráda Skřety a to se i odráží na jejím klení. "Do Skřetí prdele." nebo "Co to do Skřeta je.." jsou její oblíbené projevy rozhořčení.
- S pozdravy a jinými sociálními gráciemi se moc nemazlí. Občas vám prostě a jednoduše jen zamává a v případě, že jde o loučení pak následně odchází bez jediného dalšího slova.
Relationships
Wealth & Financial state
- Krom své zbroje a zbraně toho Jo v součásné době moc nemá, právě díky jejímu přístupu k těm "kulatým zlatým nesmyslům", které prostě za to, že jen pomáhá ostatním nechce.
- Dokud má takříkajíc co do huby, občasně střechu nad hlavou a může volně cestovat kam se jí zlíbí, je spokojená.
- Měla by dostávat svou měsíční rentu z dolu Eldricht Dúm, skutečnost je ale taková, že ji Mangus často propije. :p
Ochránce, Dračí rytíř a dobrodruh.
View Character Profile
Alignment
Chaoticky-dobrá :)
Species
Honorary & Occupational Titles
- Elde'Tria - Doslova "Ochrankyně Stromu" - Titul byl Johauně udělen za její zásluhy na Arathrinu - zmaření Skřetího útoku, obnovení správného fungování Magie, ale i Stromu života.
- Silveri'Val - ???
- Aravian - Cestovatel napříč časem, ale také ten, který ostatním ukazuje cestu, směr, a to v mnoha rovinách.
- Sali'Ara - Pro Salamandry je to ekvivalent Jitřenky. Ta, která ukazuje Salamandrům cestu, směr. Toto jméno Johauně bylo uděleno poté, co dopomohla Salamandrům ze Salisie k návratu domů - tedy, do Dračí Guildy.
- Sali'Tija - Doslova "salamandří hradba", jinak téže Ochránce Salamandrů. Obržela poté, co zachránila Salamandry ze Salivakky před Baziliškem.
- Xeen - Smysl života a vesmíru vůbec, nebo "42". Johauna toto jméno obdržela po událostech ve 42. patře Dračí Guildy, po osvobození Duhové Dračice.
Age
19
Date of Birth
1. Val
Birthplace
Arasine
Family
Spouses
Siblings
Children
Current Residence
Hradec
Gender
Je tohle u draků až tak důležité?
Eyes
Zářivě zlatavá, dračí oči
Hair
Rudé, krátce střižené
Skin Tone/Pigmentation
Světlá
Height
210 cm
Weight
150 kg
Quotes & Catchphrases
- "Do Skřetí prdele!"
- "Do Dračí prdele!"
Aligned Organization
Other Affiliations
- Obecná
- Dračí
- Trpasličí
- Elfí
- Skřetí
- Salamandří
Skřítci všude kam se podíváš
14. Fir 2025
Tak jak jsem předpokládala, věci se opět zkomplikovaly. Já, společně se skupinkou, kterou si vybavuju ze své příhody ze 42. patra, jsme se dostali na místo, které místní nazývají Aranisie. Nelze si nepovšimnout jisté podobnosti se jménem Arasine.. ale vzhledem k historii, tedy té, které jsem si vědoma, a tedy i ten fakt, že v obojím měl prsty... drápy Drak Ar a jeho partner, skřítek Enis, není se čemu až tak divit. Moje cesta skrz portál, do kterého jsem se rozhodla vstoupit, pak nebyla zrovna příjemná. Už jsem zmínila jak moc nemám ráda portály?
Cítila jsem, že se mi točí hlava a neviděla jsem nic, jen šedou mlhu. V obličeji jsem cítila magii. A sluneční paprsky. Byla Magická excitace, co se to tu u skřeta děje? Chtěla jsem se pohnout, ale nešlo to. Tenhle samotný fakt mne doháněl k drobnému šílenství. A pak, kdesi v dáli, vzrušené hlásky. Dětské hlásky.
"Mám je, už tu budou, už tu budou..." Pištivý dětský klučičí hlásek.
"Co to je? Vyšší léčitelko Malisio, Kapitáne Vikato! Něco jsem chytil, to nejsou naši. Někdo zvenku! Asi uprchlíci před sviňáky skřeťáky, tahle bude zřejmě z Valarenského království, a má Arův amulet! ”
Tak moc jsem chtěla promluvit. Uvést věci na pravou míru. Království Valaren...? Má to co do činění s rodem Val? To snad ne... A pak taky myšlenka - nás je tu víc?
A pak další, dívčí hlásek.
"Žádné zranění, klasická portálová nevolnost, bez magie, a tahle padá únavou. "
Tak to pozor. Únavou jsem ještě nepadla, zase tak nepřeháněj...
"Jo utahaní jsme všichni. ", ozval se opět ten mladý pisklavý hlas.
"Kapitáne Vikato, mám tu čtyři bojeschopný, trpaslík, půlelf, dva lidi, jeden z nich sotva únavou stojí na nohou. Kde to nejvíc hoří? Tyhle ještě pošlu kam je třeba, ale na další portálové laso už nemám magii."
Další hlas, zřejmě čtvrtý, hlubší chlapecký hlásek, zřejmě ten, kterého nazývali kapitán Vikata.
"A chvíli jsem viděl Arovy Oči, asi zaklínač. A nějaké vybavení. Zbytek zřejmě rekruti. A pes. Asi bude toho zaklínače. "
Tak to teda prrr... já žádného psa nemám, leda bych potřebovala rychlou svačinku. Ne, že bych v tuhle chvíli pohrdla dobrým flákem masa...
Opět ten pištivý dětský klučičí hlásek - "Jůů, ten zaklínač má zajímavé věci. Třeba něco z toho nepotřebuje…"
Bylo mi jasné, že pokud neblouzním, tak tihle museli být skřítci. Ale kdo si do skřetí prdele přivolá někoho na pomoc, aby ho o pět minut později sprostě okradl? Ať si kdo chce co chce říká, já tuhle skřítčí mentalitu, tedy to, že nekradou, neuznávám.
Odpověděl mu opět ten hlubší chlapecký hlásek - "Mladší kouzelníku Sikito, vrať se k práci. Co nevidět dorazí král s královnou."
Takže "kouzelník Sikito". Takhle se jmenuje ten syčák, co mne chtěl obrat. Pokud ho potkám, budu mu muset patřičně vysvětlit, jak se věci mají. Minimálně mu vtluču do hlavy, že já opravdu všechno co mám potřebuju.
Ten se ozval hned vzápětí - "Jujda, samotná veličenstva?"
Opět ten hlubší hlas, Vikata, " Zaklínač se zrovna hodí, Vyšší léčitelko Malisio, dej ji netopýří moč, na mou zodpovědnost, potřebujem, ať se co nejdříve probere. Máme poslední 3 lahvičky, ale zaklínače právě teď potřebujeme."
Někdy jsou věci, které bych si raději nepamatovala. Jako například chuť a zápach toho zatracenýho hnusu, co jsem ucítila v hubě. Samozřejmě jsem jim to chtěla vrátit, bohužel bez úspěchu. Proč alchymistické lektvary chutnají tak odporně?
"Přátelé, dnes ztratíme Nidlu (jehla), posádka ji v šesti skřítcích neudrží a žene se k ní tlupa tak padesáti hajzlíků. Naši jsou zranění, čtyři dny nespali a musí evakuovat uprchlíky, do Varnagnomi. Tihle by měli skřety zdržet, a dá-li Enis štístko, s tím zaklínačem nadělají dostatečnou paseku a zdrží hordu. A snad se jim povede se stáhnout živým zpátky. Aspoň některým z nich."
Snad se jim povede se stáhnout živým zpátky? Není nad notnou dávku důvěry.
"Výborně, Mladší kouzelníku Sikito, to byl dobrý zásah, pošlete je k Nidle a jděte si zdřímnout. A zkuste meditaci, před další excitací potřebujeme nejmíň ještě jeden takový úlovek."
Nebylo o tom pochyb - ať už jsem byla kdekoliv, nebyla jsem sama. Opět hlubší hlas, tentokrát mluvil ke mně, k nám.
"Slyšíte mne? Já jsem Vikata. Vím, že se necítíte dobře, ale Aranisie a celý Arador vás potřebuje. Snažte se zachránit co půjde. Potřebujeme každou ruku. Naši nejlepší mágové dělají, co mohou. Vyzvedli Vaneis z věčné mlhy, dostali se až k Vanedoru, odkryli jej a aktivovali jej, aby přivolali Ara a přišla zpráva, že se jim povedlo jej zkontaktovat! Vydržte, pomoc dorazí. Když vás bude provázet Enisovo štěstí, třeba přežijete dost dlouho, abyste viděli samotného Ara jak zažene ty parchanty na zbabělý útěk!"
V tu chvíli přišlo to nepříjemné uvědomnění. Já, a ti, ať už to byl kdokoliv, jsme ti, co přišli namísto Ara. Tak ráda bych jim to řekla. Tak ráda. Ale poslouchali by?
"Sikito, hoďte jim laso, ale přesně doprostřed ochozu, ať nesletí z Nidly než pomine portálová amnesie!"
"Jasně, Kapitáne Vikato!"
V jeden moment jsem se objevila na vrcholku jakési kamenné štíhlé věžičky. A opravdu jsem nebyla sama. I přes počáteční nevolnost jsem sebrala dostatek sil a vůle, abych se rychle rozhlédla kolem sebe. Spolu se mnou se přenesli tamti. Ano, už jsem se s nimi několikrát potkala. Trpaslík Xinos a zaklínačka Tai. Pravda, tak nějak jsem čekala i zbytek z téhle nesourodé skupinky, ale neměla jsem moc času nad tím dlouze přemítat. Xinos, jak již bývá jeho zvykem, svedl celou tuhle záležitost na mne. On si vážně myslí, že pokud bych skutečně měla možnost volby, kdo půjde se mnou, ze všech možných tvorů, kteří by mi tu mohli pomoci, bych si přivolala jedince, které znám jen pramálo a kterým rozhodně nevěřím tolik, jako mým přátelům z Hradce? Co třeba Mangus? Nebo Jan? Valkyr? Tolik možností, a já jsem tu skončila s více-méně cizinci. Může to znít hrubě, a nakonec jsem to neřekla, ale tak to je. Ale situace byla taková, že volba nebyla a tak budeme muset spolupracovat jak to jen půjde. Nutno zmínit, že jsem se cítila až neobvykle odpočinutá - co si budu nalhávat, posledních pár dní mi času na řádný odpočinek nezbývalo - a bylo mi jasné, že to měl na svědomí ten odporný lektvar. Léčitelé a alchymisti, moje malá noční můra.
Tak trochu jsem vzala za povděk ten fakt, že jsem zahlédla skupinku skřetů směrem na jih od nás. Za pomoci mých Dračích Očí na ně z věžičky byl pěkný výhled. Alespoň jsme se mohli zaměřit na společný problém, než se dohadovat mezi sebou. Nastínila jsem Tai s Xinosem můj plán - zaútočit ze dvou stran, aby nevěděli kam se dříve otočit. Nevěděli o nás, a my tak měli výhodu překvapení. Byla jsem to já, kdo měl odlákat jejich pozornost tím, že se jim teleportuju do zad, zatímco Xinos s Tai by jim útočili do zad.
Tenhle plán vyšel bez chybičky. Bylo fajn sledovat, že i přes naši nesourodost jako skupinky, nám to fungovalo. Naplnilo mne to neobvyklou radostí - tedy do té doby, než jsem zjistila, že Xinos ukradl jakousu pamětní plaketu přímo z věžičky. Dokážu porozumět a soucítit s tím, že jeho lidé mají na Emerisu problém s materiály, ale o co bychom byli lepśí než skřeti, pokud bychom našim lidem pomáhali na úkor našich spojenců? Jen šedá magie zneužívá a vysává, tedy okrádá své zdroje. Měla jsem na Xinose vztek a onl se mnou odmíta bavit - ráda bych mu pomohla, ale pokud se i nadále bude chovat nečestně a okrádat ostatní, nevím, jestli budu schopná se udržet a jednu mu nevrazit.
Jenže na naše žabomyší hádky není čas. Na jihu od nás je další skupinka skřetů, i se dvěma lidmi. Původně jsem si myslela, že jde o Skřetomrdy, ale není tomu tak. Napadly mne dvě možnosti, jak by mohlo dojít k tomu, co jsem viděla v jejich auře - tím, že oba měli lehce vybledlou, zašedlou auru mohli být buď nějakým způsobem ovládnutí... a nebo se k nim přidali dobrovolně. Ta druhá možnost byla strašlivější než ta první. Rozhodnutí se stáhnout za skupinkou skřítků padlo poměrně rychle - zejména proto, že věžička Nidla, aneb jak se měla jmenovat, nebyla dobře bránitelná.
Další podstatné informace jsme se dozvěděli až ve skřítčí pevnosti, (postavenou, k naší úlevě zřejmě trpaslíky) které říkají "Bojseskřítků" - bylo téměř humorné sledovat ty drobné skřítky, kteří vypadají jako malé děti, v plnoplátových zbrojích, se zbraněmi. Pokud by to ovšem byla hra. Bohužel není, a tak na srandičky nebyl čas. Situace je horší, než se původně zdálo - dva šedí draci se jim usadili na jihu a na severu, a co hůř, jeden z nich je Saarův poskok, zatímco ten druhý Nar-Saarův. Oba tihle zmrdimíři si pak podrobili místní obyvatele, s hrozbou jejich likvidace, pokud neuposlechnou a nebudou dělat to, co oni chtějí. A to i přesto, že někteří odolávali a nebo i odolávají, znamená, že si ti dva nahamtali poměrně levnou otrockou sílu, v podobě "našich" ras. A jejich úkol? Z toho, co se nám podařilo zjistit, jim jde o to, aby se dostali ke dvěma "klíčům", tedy, Duhové a šedé perle. Má to co do činění s "Arovým vajíčkem" - tedy, Duhovou dračicí, kterou stvořil Ar s Enisem, za účelem vyřešení problému s tehdy zmizelou původní Dračicí. Ani si nechci domýšlet ty katastrofální následky toho, pokud by se jim tohle podařilo. Navíc, místo, odkud přivolali Ara a Enise, tedy... mne, Tai a Xinose, vede rovnou do 42. patra Dračí Guildy. Za žádnou cenu jim nesmíme dovolit uspět.
Pomíjím problémy v porovnání malé - i když skřítci by nesouhlasili - jako je zavedení zákona "Pěti Prstů". Ve stručnosti - místní král a královna zakázali všem skřítkům brát "nepotřebné věci", tedy z pohledu mého, krást. Skřítci nicméně to, že si libovolně můžou brát co se jim zamana považují za nejsvatějši svobodu a toto nařízení vedlo k všeobocnému propuknutí v pláč, ze strany skřítků. Pokud chceme uspět, bude to chtít z jejich strany notnou dávku odpovědnosti a spolehlivosti - dvě vlastnosti, které skřítkům nejsou úplně vlastní. I když není pravda, že by toho nebyli schopní. Vzpomínám na Daliu Mizející, ale i na Ohnivého Sariše, kteří si v Hradeckých guildách vybudovali a vysloužili respekt nejednoho obyvatele. Možná je čas, aby "Enisovy děti" na Aranisii drobet dospěly.
Na mně, Tai a Xinosovi pak bude dát dohromady nějaký plán - a vzhledem k tomu, že vím, jak přemýšlí nepřítel, tedy, šedá magie a šedí draci, bude nejlepší, pokud je budeme nahlodávat rovnoměrně. Není nic horšího, pokud bychom odstraněním jednoho umetli cestičku tomu druhému. Šedí draci nespolupracují - to je klíčová slabina, kterou musíme využít, bez toho, aby utrpěli na životech ti, kteří se rozhodli se nechat podrobit a sloužit jim, za cenu vlastního přežití.
První, co je potřeba zjistit, je rozmístění spřátelených království a poté pomoci těm, kteří jsou nám nejblíže, ať už ze severu nebo jihu. Protože ti jsou poslední obranná linie před Aranisií a tam musíme i začít. Čeká nás nelehký úkol a čas opět není na naší straně. Jak dlouho dokáží odolávat spojenci útokům ze strany skřetů? Tuhle odpověď nemám a ani se jí nechci dovědět na základě toho, že budeme příliš otálet.
Vstříc dalšímu průšvihu
13. Fir 2025
Vypadá to, že se řítím po hlavě do dalšího průseru. Během poslední Magické excitace mne zkontaktoval Tyrr. Samozřejmě mne vzbudil. Zatracený Tyrr a jeho hlasitý řev. Což za normálních okolností by až tak nevadilo, zacpala bych si uši a spala dál, ale v případě Dračí řeči to není až tak jednoduché. Tyrr nebyl ale vůbec v dobré náladě, což jsem zjistila po jeho otázce, zda plánuju další povýšení v Guildě. Samozřejmě narážel na mé poslední činy, tedy, spojení dvou Duhových Dračic a dvou vesmírů. Co už ale rád vynechává, je ten fakt, že kdybych to neudělala, bylo by obojí v dračí prdeli. Abych se ovšem dostala k tomu, co jsem původně chtěla - zatímco se snažím vyřešit problém na Arathrinu, v mém 42. patře se objevilo něco, co začalo starouškům dělat problémy. Samozřejmě jsem souhlasila s Tyrrem, a dovolila mu přenést mé vědomí do Dračí Guildy, abych se na to podívala. Ale s tímhle to nikdy nebývá jednoduché. Tahle trojrozměrná duha, a bytosti z ní složené přesahují znalosti většiny těch, co znám. Takže co přesně se očekává ode mne? Ráda pomůžu tam kde můžu, ale tyhle věci jsou tak trochu mimo moje schopnosti. Můj přenos do Dračí Guildy byl sám o sobe zvláštní, jiný. Abych to vysvětlila - většina tvorů si takovéto přesuny neuvědomuje. Já jsem si ho tentokrát uvědomovala a taky jsem vnimala Xorroxe. Snažil se mi něco říci, ukázal mi nejednu auru - znala jsem všechny, ale v danou chvíli jsem je nedokázala identifikovat. Vesmírná magie nefunguje tak, jako my. Pro ni je naše fyzická schránka, tedy i vzhled, nepodstatný, zatímco duše, tedy, naše aura, naše podstata je pro ni to důležité.
Samotná entita si mne pak natáhla až k sobě, rovnou do 42. patra, kde se usídlila. Co je to za manýry někomu lézt do baráku...? Nicméně - Tak jak předpokládal Tyrr a staroušci v Guildě, opravdu šlo o entitu složenou z Vesmírné magie, a co více, odpovídala složeným dvou dračicím, tedy, entita kterou musely poslat ty dvě. Dvě v jedné... uff.
Komunikace s entitami jako je tahle není nikdy jednoduchá. Byla to jakási cesta do nitra mne samotné - ani nad tímhle konkrétně nechci přemýšlet. Způsob, jak najít společnou řeč jsme snad nakonec našli. Entita komunikovala jednoduchými slovy a obrazy. Nic z toho ve mne nevyvolávalo pocit nadšení - spíše naopak.
"Já."
(snímek aury duhové dračice a pocit zašpinění, šedá se začne rozlévat ze všech stran až k duhovému srdci - Zase ta Duhová Dračice).
"Ty."
(snímek mojí vlastní aury před probuzením Vesmírné magie).
"My."
(Opět já, tentokrát už po probuzení Vesmírné magie).
"Pomoc."
(motýl s rozpadajícími se křídly a pocit naléhavosti).
"Šedá."
(Motýlí křídla ztrácejí barvu).
"Místo."
(Prostor ve kterém je plno hvězd ale prázdno uvnitř a hvězdy po jedné u středu zhasínají).
"Květy."
(barevné květy v barvách magie šednou)
"Popel."
(a rozpadají se na popel).
Zvuky. Bez tónů.
(ticho, které vztekle křičí do prostoru a nemůže ven z vězení)
"Ty."
(snímek kompletní mé duše s pulzující vesmírnou magii uvnitř, co roste).
"Tam."
(tvář Enise v šedé barvě po které stékají duhové slzy) - obraz se rozpadá a zůstává jen zvuk…
"Ostatní."
(nezřetelné tváře, až později jsem poznala některé z nich - střelený trpaslík Xinos, typická skřítka Bela, Nekromantka Alarien, a zvířemilka Tai,.. možná jsem zahlédla jednu či dvě další zcela nezřetelné v mlze .)
"Plaz bez konce."
(Takže ten had Xorrox v tom má prsty taky...)
"Tam.
Tam!
TEĎ!"
Naléhavost zprávy mi neunikla. I přes podivný způsob komunikace mi bylo jasné, že někdo, někde potřebuje mojí pomoc. A aby to nebylo tak jednoduché, to, co udělám a nebo neudělám "tam" má mít následek na moji "současnost". Sice ještě nevím, jak do toho všeho zapadají některá další individua, která jsem v této vizi zahlédla - zejména ta podivná skupinka, se kterou už jsem měla několikrát čest, ale doufám, že vše začne dávat smysl. Musím podotknout, že všichni ti, kteří se ukázali, byť jen na malý okamžik - vnímala jsem je tak, jako když jsem opravdu v jejich blízkosti. Možná se mýlím v tom, jak jsem si vyložila celou zprávu, ale v tomhle mám jasno. Všichni tu byli se mnou. Na zlomek vteřiny, ale byli.
Ale to nebylo všechno - V mém 42. patře se následně objevil portál, který téměř odpovídal mému vlastnímu aurickému složení. Hlasy, z dálky.
"Enisi, Are, ochránci skřítků, zachraňte nás! Aranisie umírá! Celý Arador pohltí šedá temnota... zmizíme… slyšíte nás?"
Špatná adresa, pomyslela jsem si okamžitě. Nejsem Enis, a Ar ještě méně.
"Are, Enisi cítím vaši energii (radost a naděje v hlase) dodává nám sílu k boji! Gnomiwinadrath! (Skřítci zvítězí nad temnotou), budeme bojovat do posledního měďáčku nedáme jim nic zadarmo ani to co sami nepotřebujeme! Vytrváme do vašeho příchodu. Aranisie se nikdy nevzdá dokud jediný skřítek udrží lučík, sekerečku nebo obouruční tesák!"
Portál se začal destabilizovat.. a já stála před volbou. Nechat ho zmizet a nebo do něj prostě a jednoduše vlézt. Nesnáším portály. Jsou jen zdrojem problémů. Ale jak jsem mohla jen tak stát a čekat, když na druhé straně je někdo, komu hrozí nebezpečí, a to ještě ze strany těch šedých smradů?
Portálem jsem nakonec prošla, ale - Něco se mnou je jinak. Cítila jsem, že jsem tam, ale zároveň i tady, na Arathrinu. Ten pocit se začal pomalu vytrácet. Když pominu nepodstatné věci jako drobnou nevolnost a pocit plavajícího žaludku, vyvstává tu otázka - co se to se mnou do skřetí prdele děje? Jak to, že jsem zpět na Arathrinu... ale dost možná i někde jinde... někdy jindy? Občas mám pocit, že ztrácím rozum, šílím. Jako by nestačilo, že nevím kam patřím, teď vlastně ani nevím kde opravdu jsem? Asi bude lepší, když se to pro zachování jistého zdravého rozumu nebudu snažit pochopit, alespoň ne teď. Od Tyrra mám pár informací o místě "tam", Mangusovi a ani nikomu dalšímu se o téhle příhodě ani zmiňovat nebudu - myslím, že by mne považovali za smyslů zbavenou - což se nám teď rozhodně nehodí. Tolik práce a tak málo času. Valkenia by chápala.