Z vítězství do noční můry

https://www.youtube.com/watch?v=il1nEcAVoVk
 
Emanuel viděl jasně cíl. Věděl, že se vše blíží ke konci. Chtěl opravdu moc ukončit existenci Lovce. Ten upír mu visel v myšlenkách.
Hlavně, aby bylo vše co nejpreciznější. Všichni pracovali a byli velice výkonní. Obdivoval je a přesto se mu zdálo, že mu jsou vzdálení.
Diesel a Bean dělali co se dalo. Nora chodila kolem a pomáhala. Hodně mluvila s ostatními.
Emanuel pečlivě lovil v paměti a formoval vše do jasných postupů. Nejdůležitější byla vnitřní disciplína a ukázněnost. Věřil, že Diesel a Bean dovedou být dostatečně profesionální, ale nevěděl co s nimi provede přítomnost upíra. To je něco na co se nedá připravit. Sice ho potkali na lodi, ale v této situaci to neodstíní adrenalin. toho muselo být vidět na obou odbojářích vidět co nejméně. Bylo to prostě na nich.
Vzpomínal si, jak poprvé uviděl upíra a byl v jeho přítomnosti. Strašný pocit. Dalo se na to někdy zvyknout? Dalo se to přežít.
Kouzlo bylo v detailech, barvy, logika věcí ve voze, časovač! Časovač musel být velice precizní a odolný. Emanuel si dal záležet. Bylo to mistrovské dílo, skoro lepší, než hodinářské dílo. Záležel na tom život jeho druhů a chtěl, aby to pro ně bylo přesné.
Dynamit! Deset patron dynamitu uloženo pod sedadlem upíra. Jedna patrona dynamitu jako jeden kilogram prachu. 1:5 ekvivalent pořádné rány!
Bude to stačit? Emanuel doufal, že ano. Pokud ne, musí pomoci sluneční světlo. To byla jejich pojistka a rána na jistotu. Světlo!
 
Emanuel nechtěl nikoho zklamat. Chtěl to dotáhnout do konce. Chtěl to dokončit a pak poslat ostatní domů na Avalon.
Byli to pro něj hrdinové a on se na ně nedovedl napojit. Tak dělal co uměl. Řešil, velel a zařizoval.
 
Plán byl jasný, místo stanovené, záložní řešení připraveno. Podle všech map a zpráv na tom místě byl příhodný terén.
Poté co viděl místo se rozhodl rozdělit v prostoru dva velké palebné týmy a dvě malé hlídky.
Je tu malá šance na to, že pokud by všichni spustili palbu najednou a šli k vozu, tak by se něco mohlo stát, ale proč by se to tak mělo dít?
Ilja byl vyšňořený, jako nějaký koloniální občan z amerických prérií. Nechápal, kde k tomu přišel, ale co by ne.
 
Sova přilétla! Signál! Máme 10 minut! Co šlo, to bylo připraveno. Na kozlíku seděl Diesel i Bean. Ilja vyhnal krávy na cestu.
Sakra! Co ten pitomec dělá?!? On tam vážně chce zůstat! Nora! Sakra, Nora za ním běží! Nech toho pitomce děvče, nech ho tam být!
Vůz zastavil na mostě těsně před stádem. Vin i Sean skočili do vody, časovač musel běžet. Každým okamžikem to bouchne, ale upír vykoukl z okénka. Sakra, nesmí ven! Zahájil palbu, jen aby ho udržel uvnitř. Jeho tým poslal salvu na kočár. Pak to nastalo! Velký výbuch! Takovou ránu nečekal. Celý most vyletěl do vzduchu, všude létaly trosky, kamení a kusy masa.
Tlaková vlna Emanuela přibila k zemi. Byla to řádná rána. Dynamit byl nejúčinnější výbušnina se kterou se setkal, ale do teď s ní neměl co dočinění.
 
Dychtivě pohlédl do kráteru a ... a ... A STÁL TAM!
 
Ohořelý, otrhaný a zapálený pro svou věc, díky prvním paprskům ranního slunce. Co ho překvapilo bylo i to, že Ilja přežil, dokonce byl jen špinavý a ve svém klobouku a plášti vypadal, v ranním slunci, jako smrtka, která si přišla pro svou oběť. Kostěj něco říkal Lovci, tasil revolver a začal do něj sázet ránu za ranou. Jenže ten bastard to ustál. Nora a ostatní vyrazili vpřed a posílali do upíra jeden projektil za druhým. Touha ho dostat z tohoto světa byla ohromující. to odhodlání a ten ZMATEK! Tohle není dobré, tohle je o průser. Emanuel takové situace neměl rád. Stávalo se to při cvičení, kdy lidé ztráceli přehled o situaci a stávaly se nehody. To bylo jedno, upír hořel a pohnul se!
 
POHNUL SE K NOŘE!!! Bylo to tak rychlé! Cítil se oproti poslední zkušenosti tak bezbranný. Šel kupředu, vytáhl revolver a jeho smysly se zúžili jen na míření. Nesměl jí nic udělat! Nesměl!!!!!!!!
 
Ránu za ranou posílal z revolveru střely do zad Lovce. Když došly střely v první, vytáhl druhý. Jenže bylo pozdě. Ten parchant se jí zakousl do krku!
NE! NE! NORU NE! NEBER MI JÍ! TY PARCHANTEEEEEEEEEEEE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
NE, NE, NE, NE, NE, NE!!! Podíval se na mě! Lovec se mi podíval do očí! Udělal to schválně.
 
MĚL SIS VZÍT MĚ!!!!!
 
Na zemi ležela hromádka popela,
vzduchem létala nejedna rána,
která by člověka bolela,
když takhle za úsvitu letěla.
 
Tak odešel ze světa Lovec,
pohádky byl konec.
Vedle prachu z upíra,
ležela žena, co umírá.
 
Hned o kus dál byla druhá,
kapitána teď svědomí hlodá.
Však všechny zachránit nemůže,
tak přemýšlí, jak jim jenom pomůže.
 
Přál si, aby si Lovec vzal jeho,
to by se mu teď u ohně pělo.
 
"Ha ha ha ha, copak se ti stalo? Rozbilo se ti děvčátko?" Byla to ONA, ale poprvé v životě byla jedovatá a zlá.