Remove these ads. Join the Worldbuilders Guild
Thu 15th Feb 2024 11:38

Plány - ty budoucí a ty pro dnešní den

by Nora

Procházela jsem noviny, zapisovala si drobnosti, které mi přišly důležité… nebo alespoň zajímavé. Čím déle jsem seděla, tím to bylo těžší. Všechno na mě padalo. Docházelo mi kolika lidem jsem začala věřit. Ne bezmezně ale bezhlavě určitě.
„Takhle to dál nepůjde.“
Ta myšlenka byla tak silná, že si našla cestu ven skrz má ústa.
„Jenže jak jinak bys to chtěla provést?“
Tahle už zůstala pouze v mé hlavě – byla pronesena lehce jízlivým, samolibým tónem.
„Nemůžeš necítit.“
Zaznělo tiše a o poznání měkčeji. Byla to pravda. Znovu jsem se zadívala na bar. Nikdy jsem neřešila problémy alkoholem… ale teď jsem chtěla, zoufale moc jsem chtěla.
„Opít se není řešení.“
Zazněl mi v mysli ten jemný hlas. Povzdechla jsem si, přitáhla si list papíru a začala dělat poznámky k plánu.
 
Akce: pusť skřivana na svobodu
• využít Roberta Younga – horlivý, bude dychtit napravit svou chybu.
• poslat zprávu od Emanuela – pozvánka ke společnému setkání, na některém plese, podmínka: Robert si musí obléct dámské šaty, jinak Emanuel nepřijde.
• na vzkazu vyrytá zpráva z listu, který ležel na něm. Místo a čas útoku Plymouth, Royal William Yard. Útok na zásobování.
• nechat poslíčka zaslechnout přesně to, co budeme potřebovat.
 
„Píšeš to proto, aby to našel Emanuel? Aby vše zařídil a ty ses mohla opít?“
Ruka se mi zachvěla.
„Třeba mu to jen nechci vysvětlovat osobně.“ Polknu. Sehnu se ke svým věcem, abych vytáhla další papír… a najdu balíček s několika dopisy. Začnu je jeden po druhém pročítat. Ke druhému už si přinesu láhev. Sherry. V hlavě se mi ozve něco jako rezignovaný povzdech… buď ten nebo nedočkavé poposednutí. Možná oboje.
„Napiju se pokaždé, když se pisatel bude chovat jako blbec.“
Navrhnu škodolibě.