Bolest minulosti a přítomnosti

by Nora

Chtělo se mi brečet. Chtěla jsem utéct. Těžko jsem skrývala třes rukou. Slzy v očích snad zakryl kouř. Tělo ještě vibrovalo výstřely z děl. Nic horšího jsem nezažila. Bitva na moři. Trosky nepřátelské lodi. Hrůza a čirý děs. Zmařené životy. Nebyla jsem připravená… nikdy nebude připravená na to, že tohle je teď můj život.

Sledovala jsem lidi kolem a s trýznivým pocitem studu si uvědomovala, že na mě svým způsobem spoléhají. Že tohle všechno se děje i na můj popud. Měla bych tu být. Něco jim říct. Postarat se.

Já sama jsem však potřebovala oporu. A ta tu nebyla. Pohled se mi rozmazával. Už jsem to zažila. Ten pocit samoty, kterou rozhání jen hlasy v mé hlavě. Ty jsou stále. Nápomocné. Znovu a znovu jsem se k nim vracela… s úpěnlivou prosbou o ochranu. S každou minutou víc a víc. Stejně jako tenkrát. Reálný svět pak ztrácel ostré hrany… bledl. Odtrhávala jsem se. Být mimo. Vždy ještě o malý kousek déle. Ještě chvíli. Jen další chvíli.

Bitva skončila a Emanuel, který si očividně užíval každý její okamžik, rychle přicházel o dobrou náladu. Měli jsme další úkoly. Zkusila jsem mu poradit. Připravit ho na zabrání vězeňské lodi… a byla jsem velice rychle odkázána do příslušných mezí. Chtěla bych říct, že už mě takové chování nezraní… ale to bych lhala. Naštěstí tu bylo bezpečí hlasů, které jsem slyšela jen já. A oni tu byly. Vždy tu jsou.

Teď už jsme dělala věci mechanicky.

Výstup na palubu HMS Gallant. Ošetření Emanuela, který byl postřelen. Plán na záchranu vězňů. Kontrola jmen v knize. A zrovna když jsem si myslela, že mě nic nezraní… uviděla jsem to jméno. Jméno člověka, který měl být mrtvý! On i Daniel. Merlin říkal, že jsou mrtví! Zírala jsem na ta dvě slova a vlastně nechápala, co všechno to znamená…

Zírala jsem tak dlouho, až si toho všiml Emanuel. A rozhodl se, že ať už je důvod mého stavu jakýkoliv, musí příčinu odstranit! Ta možnost mě vyděsila. Vlastně nevím proč. Nejspíš proto, že by se všechno vrátilo! Že by minulost byla znovu skutečná. Všechna bolest. Bolest minulosti a přítomnosti v jediném okamžiku. Jak bych mohla něco takového přijmout?!

A tak jsem prosila a přemlouvala. Žadonila tak dlouho, až jsme se konečně vrátili zpět na Prince. Musela jsem projít knihu se jmény vězňů. Zjistit, zda byl na lodi i Daniel.

Bylo mi skutečně zle. Fyzicky i psychicky.

Daniel v knize nebyl… a nás čekal souboj s upírem.

Continue reading...

Milý deníčku

To, kým by se mohla stát…

S a S - počty

Frederick - pohádka

Frederick - dopis 1

Frederick - dopis 2

Ilja - dopis

Emanuel - dopis

Kulatý stůl Krále Artuše 2 Report

Legenda žije Report

Ty krátké okamžiky...

Královnin park a útěk

Tu hodinu už nedám nikomu

Hra skončila

Ticho...

Udeř tam, kam se kavka nedívá

Plány - ty budoucí a ty pro dnešní den

Věci, které potřebujeme...

Mlha v hlavě i ve městě...

Někdy je nejtěžší velet vlastním myšlenkám...

Řekni, že je to vtip

Nové výzvy, panika a děs

Ztracení v tom, kým jsme...

Bolest minulosti a přítomnosti

Příliš unavená na myšlení

Skuteční lidé na neskutečné misi

Co z toho se vlastně stalo?

Tenká hranice

Tak koho?

Bolest minulosti a přítomnosti

Continue reading...

Find your way!

Resources

WHO WE ARE

LEGAL

Get the news

Listen to our Podcast

Our Allies