Remove these ads. Join the Worldbuilders Guild
Mon 10th Jun 2024 10:59

Ztracení v tom, kým jsme...

by Nora

Jsou místa, ze kterých je těžké se vrátit. Křižovatka je jedním z nich.
Jsou rozhodnutí, která je těžké učinit. A to i když vím, že by nám pomohla. Zavázat se Velesovi je přesně taková volba.
 
A přesto, že jsou i jiné možnosti, mě to znovu a znovu táhne k Iljovi. Znovu a znovu hledám důvod, proč mu věřit. Znovu a znovu chci mluvit právě s ním. Jsme spojení krví i bolestí. Slibem, který jsem vetknula do dopisu pro něj. Závazkem, který toužím splnit.
 
Znovu probíráme Velese a jeho nabídku. Dívám se mu očí, i když vím, kolik tím riskuji, protože můj pohled neumí lhát. Proto se takovým pohledům vyhýbá. Cítím se bezbranná, … a proto mě jeho slova zraní. Zasáhnou na nejcitlivějším místě. Ta jediná věta. „Já to nechápu, máš možnost pomoct, a přesto to neuděláš.“ Nestihnu skrýt, jak přesně tentokrát zamířil. Pohledem neuhnu dost rychle. Tenhle políček byl nečekaně silný.
 
Ani ve světle tak jasné pravdy, nedokážu kývnou, přijmout nabídku. Čeho se vlastně bojím?
 
Vyptávám se. Musím vědět, že Ilja je tím, kým byl, před svým slibem Velesovi. Tvrdí, že ano. Ale já stále váhám. Dva hlasy v mé hlavě se snaží překřičet moje myšlenky. Zabránit mi udělat hloupost. „Tak to ne, tohle ani nezkoušej! Chceš dopadnout jako on?!“ ozývá se jeden. „Došlo ti to, já vím, že ano. Veles mu vzal možnost usednout u Ohně. Vážně ti přijde o tolik lepší než upíři?“ ozve se tiše druhý. Nevím, jestli mají pravdu, ale k pohledu do Iljových už se nevrátím. Raději vyrazím k lodi.
 
Vyplujeme. Jde to pomalu. Vítr už není tak příznivý. A já se utápím ve svých myšlenkách. Nedostanu však příležitost se ponořit dost hluboko… přijde dopis od Hanzy. Nabídka, kterou musíme přijmout. Podmínky, které je nutné dohodnout. Musíme odpověď a také napsat dopis pro plukovníka Younga.
 
Tolik úkolů, a tak málo lidí. Všeprostupující únava a vyčerpání… máme vůbec šanci uspět?