Remove these ads. Join the Worldbuilders Guild
Sat 23rd Dec 2023 01:58

Ticho...

by Nora

Jsem vyčerpaná. Lépe to popsat nejde. Oči opuchlé pláčem, mysl otupělou z nedostatku spánku. Nechce se mi vracet k ostatním, ale vím, že musím. Máme úkol a už takhle je nás na něj málo.
 
Je zarážející, jak mě zničilo to, co jsem dávno věděla. Musím si přiznat, že mi ubližuje vlastní naivita – ne to, co se stalo včera večer. Upadám do ní znovu a znovu. Tvrdohlavě útočím hlavou proti zdi… a doufám, že tentokrát to bude jiné. Emanuel. George. Ilja. Odboj. A vlastně i Frederick. Nepíšu lidem pohádky, pokud mě nezajímají…
 
Muži. Formuje je svět, ve kterém žijí nebo prostě takoví jsou? Je zbytečné o tom přemýšlet, přesto jsem u plánování duchem nepřítomná… a znovu a znovu si v mysli přehrávala své chyby.
 
Mezi mnou a ostatními je teď zeď.
 
Při plánování jsem párkrát zkusila něco navrhnout… a rychle zase zmlkla. Moje názory nikoho nezajímají a těmhle věcem stejně muži rozumí lépe. Nechci přilévat olej do ohně.
 
Jak si však procházím vše, co v rozhovoru padlo… zarazím se u jedné informace: „někde v přístavu nejspíš bude jeden z důstojníků lodi, který má na starosti papírování“ nevím, jak ostatním ale tohle mi přijde důležité. Nevím, co v takových papírech stojí… ale mohla by to být i hodně nepříjemná překvapení… Znovu otevřu ústa… a zase je zavřu. Vydechnu. Když mlčím cítím se rozhodně ve větším bezpečí...